archiv
Učitelské noviny č. 11/2014
tisk článku

NOVÁ NADĚJE PRO DĚTI S ASPERGEROVÝM SYNDROMEM

Ne, bohužel se nepodařilo najít žádnou zázračnou lékařskou metodu, která by dětem s diagnózou Aspergerova syndromu pomohla. Ale ve Speciálních školách v Hradecké ulici v Hradci Králové jsme se pokusili úpravou vzdělávacích podmínek těmto dětem vyjít vstříc a připravit pro ně optimální vzdělávací podmínky. K tomuto rozhodnutí nás vedly časté konzultace a dotazy rodičů dětí s Aspergerovým syndromem, jejichž potomci již se svojí nešťastnou diagnózou nezvládaly požadavky „běžné“ základní školy.

Toto zjištění není v žádném případě kritikou škol, ze kterých žáci pocházejí, ale jenom konstatováním, že ne vždy se ani při nejlepší péči při integraci podaří překonat všechna úskalí. Proto jsme se rozhodli od školního roku 2013/2014 otevřít třídu jen pro děti s Aspergerovým syndromem. Ty jsou vzdělávány podle programu běžné základní školy, ale ve třídě je jen 6 dětí, z nichž každé je osobnost se specifickým chováním, která vyžaduje od okolí velkou míru tolerance, trpělivosti a pochopení.

Třídu vede zkušený speciální pedagog, pomáhá mu asistent pedagoga. Pracují podle strukturovaného režimu, mají velké množství vizualizovaných pomůcek, naučené dovednosti propojují s praktickým využitím, využívají různé motivační prvky podle individuality každého dítěte, mají jasně daná pravidla, která jsou rovněž vizualizovaná. Ve třídě se střídá minimum učitelů, všichni jsou informováni o každém dítěti. Žáci mají také možnost navštěvovat velké množství kroužků ve škole, a tak navazovat i sociální vztahy s ostatními dětmi, a nejen ve svém „malém kolektivu“. Pedagogogové často komunikují s rodiči, aby byli informováni o aktuálním psychickém a zdravotním stavu dítěte. V případě potřeby přizpůsobí tempo učení a množství zadávaných úkolů jeho individuálnímu stavu. Pro každé dítě je vypracovaný individuální vzdělávací plán, na kterém se podílejí pedagog, rodiče a poradenské zařízení a který respektuje i jeho zvláštnosti v chování.

Aspergerův syndrom (AS) se řadí do kategorie pervazivních vývojových poruch neboli poruch autistického spektra. Slovo „pervazivní“ znamená, že porucha zasahuje do celé osobnosti člověka po celou dobu jeho života a ovlivňuje ho ve všech složkách. Toto postižení se projevuje zejména ve třech složkách, odborně se toto označuje jako triáda postižení. Jsou to komunikace, sociální vztahy a oblast představivosti a s tím související abnormální chápání hry, abnormální zájmy a narušené chování. AS se liší od autismu tím, že se nevyskytuje celkové zpoždění mentálního vývoje. Většina takových dětí má normální všeobecnou inteligenci, velmi dobré akademické dovednosti, ale v praktickém životě selhávají. Jsou to takoví malí gé-niové, kteří vám v osmi letech odříkají latinské názvy rostlin, ale fotbal s kamarády hrát nedovedou. Mají problémy i v oblasti smyslového vnímání. Místo výkladu učiva sledují pohyb prachu ve slunci, vnímají bzučení rozsvícené zářivky apod.

Vzdělávání dětí s AS není jednoduché. Mají na všechno velmi vyhraněný názor, na kterém neústupně trvají. Nedají se zmanipulovat jako ostatní děti. Mají svoji hlavu, silnou vůli a vědí přesně, co chtějí, ale i co nechtějí. U běžných dětí většinou platí, že se snaží rodiče potěšit a zalíbit se jim, záleží jim na tom, aby rodiče byli spokojeni. Asperger dělá všechno proto, aby byl spokojen hlavně on sám.

Pokud je dítě s AS integrováno v běžné základní škole s počtem dětí ve třídě nad 20, vyžaduje většinou péči nejenom učitele, ale i pedagogického asistenta, který by dítěti pomáhal s komunikací, orientací v prostoru, s navazováním sociálních vztahů a v případě potřeby i s plněním školní práce. Má totiž potíže s orientací na škole a na 2. stupni ještě i se střídáním učitelů na jednotlivé předměty, s přecházením do odborných učeben, s novým kolektivem. To vše ho velmi stresuje a dochází k psychickému selhávání, agresivnímu chování, výbuchům vzteku.

Po půl roce zkušeností nemůžeme říci jednoznačně, že jsme se vydali správnou cestou. To opravdu prověří až delší časový úsek. Ale na základě dennodenních kontaktů s rodiči a dotazníku, ve kterém jsme zjišťovali, jak rodiče novou školu svých dětí hodnotí, máme zatím jen pozitivní reakce. Jsou spokojeni rodiče a hlavně – jsou spokojeny děti, ulevilo se jim v nárocích i proto, že učitelé mají čas a prostor k tomu, aby vyšli vstříc jejich nepochybně specifickým potřebám.

Děti se zklidnily a občas jdou do školy i ze školy s úsměvem. A to by mělo být smyslem jejich vzdělávání.

Eva Jarková, krajský koordinátor pro autismus,
Pavel Svoboda, ředitel Speciálních škol v Hradci Králové

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz