počkejte prosím, zpracovávám data

Možnost vytvářet ukrajinské třídy v českých školách se asi prodlouží

15. 6. 2022

(čtk) Školy zřejmě budou moci vytvářet i v příštím školním roce třídy pro uprchlíky z Ukrajiny, pokud pro ně nebudou mít místa v běžných třídách. Počítá s tím vládní novela, kterou včera zrychleně schválila Sněmovna. Předloha, kterou nyní dostane k projednání Senát, má připravit české školy na pokračující pobyt uprchlíků z Ukrajiny v důsledku ruské invaze.

O děti a mládež v ukrajinských třídách se budou moci nadále starat pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Budou ale muset vyučovat podle českých vzdělávacích programů. Novela má také ministerstvu umožnit v příštím roce pro uprchlíky opět mimořádně upravit termíny a podmínky pro přijímání do škol a ukončování vzdělávání. Platit by měla do konce srpna 2023.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům řekl, že novela má pomoci integrovat ukrajinské žáky a studenty, které by školy měly zapojovat do smíšené výuky. Nynější zákon počítal s platností do konce března 2023. Výjimkou bylo opatření umožňující práci ve školství ukrajinským pedagogům bez znalosti češtiny, které mělo platit do konce letošního srpna.

Zákon má nově stanovit, že uprchlíci musí začít plnit povinnou školní docházku v Česku nejpozději do 90 dnů ode dne poskytnutí dočasné ochrany. Ředitelé škol by měli Ukrajince přijímat přednostně do běžných tříd s českými dětmi, v případě nedostatku kapacit do samostatných tříd. Měli by povinnost přeřazovat Ukrajince do běžné třídy, jakmile by to bylo možné. Proti tomu se neúspěšně postavil Zdeněk Kettner (SPD), podle něhož by ředitelé škol neměli být omezováni.

V běžných českých třídách by podle novely mohli Ukrajincům pomáhat asistenti pedagoga se znalostí ukrajinštiny. Měli by umět česky natolik, aby se ve škole dokázali domluvit. Pro financování těchto asistentů by chtělo ministerstvo vytvořit normativ, předpokladem je ale přidání peněz na školství v novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022.

Zákon by měl také nově určit, že v případě absence po dobu 20 dnů bez omluvení může být Ukrajinec ze školy vyloučen. Měl by pak ještě 15 dnů na zareagování na výzvu. Podle školského zákona činí lhůta do výzvy normálně 60 dnů. Zkrácení lhůty podle Gazdíka souvisí s tím, že se běženci stěhují, aniž to škole oznámili, a blokují tak místa jiným uchazečům.

Předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO) nepřesvědčil dolní komoru o tom, že by školní docházku mohlo nahradit potvrzení ukrajinských běženců, že jejich dítě absolvuje distanční výuku z Ukrajiny. Podle ANO by se to mohlo týkat až dvou třetin ukrajinských dětí, které by z pohledu českých škol měly individuální plán vzdělávání. Podle Gazdíka by navrhovaný způsob byl v rozporu s mezinárodní úmluvou o právech dítěte a povinností státu zajistit povinnou školní docházku. Možnost individuální výuky není vyloučena a distanční výuku by ukrajinské děti mohly absolvovat nad rámec povinné výuky.

Dočasnou ochranu v ČR získalo podle ministerstva asi 150.000 ukrajinských dětí ve věku tří až 18 let. Tříletí tvoří kolem 5,7 procenta z nich, děti do šesti let 7,1 procenta, do 15 let 24,4 procenta a do 18 let 7,3 procenta, uvedlo ministerstvo. V současnosti se podle něj nedá předvídat, kolik dalších uprchlíků do ČR přijde, je ale pravděpodobné, že budou nadále přibývat. V některých regionech, zejména v Praze a jejím okolí, Plzni a Brně, kde je běženců hodně, bude proto podle ministerstva proces jejich integrace do škol postupný.

Provozovatelem webu je společnost GNOSIS spol. s r. o., která jako správce osobních údajů používá na těchto internetových stránkách cookies za účelem zvýšení uživatelského komfortu, analýze návštěvnosti i přesnějšímu cílení reklamy. Více informací naleznete zde:

Přizpůsobit cookies
Přijmout všechny