Senát by měl začít projednávat změnu financování nepedagogů na počátku července

(čtk) Převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje by mohl začít projednávat Senát na své schůzi od 2. července. Změnu týkající se mezd školníků, uklízeček, kuchařek či administrativních pracovníků schválili poslanci minulý týden v novele školského zákona. Krajům a obcím slibuje vyšší podíl z daní, 32,4 miliardy Kč příští rok. V úterý začaly senátní výbory projednávat omezení odkladů školní docházky, řekla mluvčí předsedy Senátu Sabina Netrvalová.

Změna financování nepedagogických pracovníků, hlavně jejich nejasné financování, vadí Svazu měst a obcí ČR (SMO). Proti je také řada obcí.

"Definitivní stanovisko vám neřeknu, jsou tam příznivci i odpůrci," řekl v pátek na sněmu SMO v Plzni předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Téměř všichni senátoři podle něj souhlasí s principem, že ten, kdo provozuje školu, by měl mít také vliv na odměňování pracovníků, kteří se starají o provoz. "Otázkou je, jak to bylo celé vykomunikováno, jak je to připraveno a jestli potom převáží přízeň k tomu principu, nebo odpor k tomu, jak to bylo připraveno," uvedl. Senát bude novele věnovat velkou pozornost.

Předseda SMO František Lukl řekl, že se svaz obrací na senátory, zejména na ty, které mají přesah do samospráv. "A mám informace i od nich, že v tuto chvíli nesouhlasí nejenom s tím překotným řešením, ale i s možnými dopady. Mrzí mě, že součástí novely je i řada pozitivních věcí do odborné školské obce, ale bohužel to si mělo ministerstvo vykomunikovat dřív a uvědomit si, že teď jsme my rukojmí celého systému, a hazardují právě i s těmi dobrými věcmi, které v novele jsou," uvedl. SMO nejvíce vadí nejasnost financování z dlouhodobého pohledu a hrazení neinvestičních nákladů, jako jsou pomůcky, BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví) a jiných, což považuje za absurdní.

Zákon by měl začít platit 1. ledna 2026.