Sněmovní školský výbor doporučil schválit rozpočet MŠMT

(čtk) Sněmovní školský výbor včera doporučil schválit návrh rozpočtu ministerstva školství (MŠMT) beze změn. Resort by měl pracovat v příštím roce s 269 miliardami korun, to je o 3,9 miliardy korun více než letos. Poslanci na výboru mimo jiné kritizovali negativní dopady rozpočtu na nepedagogické pracovníky. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) dělá MŠMT všechno pro to, aby dopady minimalizovalo.

Nárůst personálních pozic ve školách by se měl podle ministra zpomalit a postupně stabilizovat. Z hlediska kvalitního zajištění výuky není podle Beka dále potřeba, aby počet nových pozic pedagogických pracovníků rostl dále rychleji než počet dětí ve školách. Pro srovnání uvedl, že ve vysokém školstvím takový nárůst nebyl. "Tam z mého pohledu vzniká do jisté míry opačná situace, přestože počty studentů rostou, tak stagnují počty akademických pracovníků,“ řekl.

Cílem ministerstva je zpomalit nárůst učitelů a asistentů v regionálním školství, které tvoří mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. "Nepochybně nedojde k žádné redukci těch míst, může dojít jen ke zpomalení toho nárůstu,“ dodal.

"V tuto chvíli, kdybychom nedělali nic, tak skutečně v tom rozpočtu je ohroženo financování necelými sedmi miliardami 17  000 nepedagogických pracovníků,“ řekl Bek. Tato skupina zaměstnanců je podle Beka nejzranitelnější, protože pro ně neexistuje jistota.

Mzdy těchto pracovníků jsou podle ministra nízké, ale vytvářet systém, ve kterém se financují neobsazené pozice, není správné. "Určitě při rozepisování rozpočtu nebude počet ohrožených pozic vyšší než 8000, což jsou podle našich údajů neobsazené pozice,“ řekl Bek.

Podle Jany Berkovcové (ANO) není rušení pozic správným řešením. Pozice podle ní nejsou obsazené proto, že jsou málo financované. Řešením podle poslankyně nejsou škrty pozic ale navýšení mezd.

"Já uznávám, že ty platy nejsou dobré, přestože letos rostou nejvíc ze všech kategorií zaměstnanců. Já samozřejmě doufám, že příští rok budeme minimalizovat dopad na rušení těch neobsazených pozic. Já bych byl radši, kdybychom nemuseli rušit žádné, ale musíme dát v úvahu politickou realitu možnosti státního rozpočtu," řekl Bek.

Renáta Zajíčková (ODS) řekla, že systém potřebuje reformovat a optimalizovat, v současné podobě podle ní není udržitelný. Jedním z řešení by podle ní mohlo být přenášení řady pravomocí na zřizovatele.

Poslanec Karel Rais (ANO) navrhoval vrátit návrh rozpočtu MŠMT k přepracování, jeho návrh ale nedostal dostatečný počet hlasů.

Rozpočet školství se podle Beka navýší ještě v příštím roce o čtyři miliardy korun, které jsou prozatím v rezervě a nejsou ve státním rozpočtu. "Máme dohodu ve vládě o tom, že budou využity. Jedna miliarda pro vysoké školy, jedna miliarda pro podporu investic a dvě miliardy pro podporu regionálního školství," řekl. Spolu s úpravami legislativy by to podle něj mělo vést k tomu, že se nebude omezovat financování reálně obsazených pozic.

Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu na výdaje v příštím roce 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Bek už dříve řekl, že učitelé by si měli polepšit od ledna v průměru asi o 2500 korun. Průměrný učitelský plat má podle zákona dosahovat 130 procent průměrné mzdy v celém hospodářství. Výpočet bude vycházet z mezd za loňský rok, takže podle odhadů bude asi 113,5 procenta aktuálního průměru.