Velvyslanec Fleischmann: Po studiu ve Francii by se Češi měli více vracet domů

(čtk) České děti mohou v rámci 100 let existujícího projektu českých sekcí odjet na tři roky studovat střední školu ve Francii. Po maturitě jich ale velká část zůstane ve Francii nebo odchází do jiných zemí, místo aby šla pracovat pro české firmy nebo českou státní správu. Český velvyslanec v Paříži Michal Fleischmann to považuje za slabou stránku tohoto jinak vynikajícího programu. V rozhovoru uvedl, že právě na návraty studentů do českého prostředí se chce vedle dalších témat v rámci svého diplomatického působení v budoucnu více zaměřit.

"České a francouzské školství jsou odlišné. Myslím, že nejde jen o jazyk, ale o pochopení Francie. Je strašně důležité tuto znalost potom přinést do Česka," uvedl Fleischmann. "Jsme jiní a pochopení Francie je tady podprůměrné. Je jistá neznalost Čechů vůči Francii. Mají kýčovitý pohled na Francii, že je nádherná, bohatá, pestrá, že se tam nepracuje, že se pořád obědvá a pořád pije víno," řekl s lehkou nadsázkou. Francouzi podle něj přitom ve výkonnosti práce předčili i Němce, jen si pak večer možná dovedou užívat o něco intenzivněji než Češi.

"Přidaná hodnota sekcí je dodnes ohromná. Jsou to tři roky (studia), takže to není jen o tom si zdokonalit francouzštinu," vysvětlil Fleischmann. Mnoho dívek a chlapců z českých sekcí podle něj dnes po maturitě zůstane ve Francii nebo odejde do jiných zemí. "Nejdou do českých firem nebo českých státních služeb. Oni se rozutečou a my je neumíme podchytit. Tam je práce, která by měla existovat na ministerstvu školství, které by je mělo podchytit," domnívá se velvyslanec.

"České sekce ve Francii nám všechny evropské země závidí. Je to pochopitelně něco docela zvláštního, že to stále ještě existuje, protože jsou i jiné možnosti," řekl Fleischmann, který sám na přelomu let 1969 a 1970 několik měsíců studoval v české sekci v Nîmes na jihu země. Jeho tehdejší integraci do francouzského školství ukončila emigrace jeho rodičů z Československa. "Mám na to neskutečně fantastické vzpomínky," poznamenal. Letos v Dijonu v Burgundsku chystají oslavy 100. výročí českých sekcí, které o dva roky oddálila pandemie covidu-19. V květnu se proto do Dijonu na týden chystá i Fleischmann. Na programu jsou debaty na vysoké škole SciencePo a vystoupení česko-francouzských umělců.

Fleischmann se ujal postu ve Francii zkraje roku 2020 a jeho působení záhy zkomplikovala pandemie covidu-19. ČTK diplomat řekl, že po skončení pandemie i českého předsednictví v druhé polovině roku 2022 má čas věnovat se dalším tématům, která jsou mu blízká. Řadí mezi ně i české sekce.Ojedinělý studijní program vznikl z ambice vytvořit novou, demokratickou a frankofonní elitu mladého Československa. Existence sekcí byla během stoleté historie opakovaně přerušena kvůli válce nebo nástupu komunismu, ale nikdy nezanikly úplně. Carnotovým Lyceem v Dijonu a lyceem Alphonse Daudeta v Nîmes prošly stovky studentů, v Nîmes právě teď studuje 12 děvčat, v Dijonu devět dívek a devět chlapců.