Školský výbor schválil návrh rozpočtu pro MŠMT ve výši 263,9 miliardy Kč

(čtk) Sněmovní školský výbor schválil návrh rozpočtu na rok 2023 pro ministerstvo školství (MŠMT) a doporučil ho Sněmovně ke schválení. Výdaje resortu by měly být ve výši 263,9 miliardy korun, což je asi o sedm procent více než letos. Příjmy by měly být v roce 2023 asi 10,4 miliardy korun. Resort by tak měl v příštím roce dostat dosud nejvíce peněz. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) přesto uvedl, že MŠMT chtělo pro příští rok peněz víc a označil rozpočet za "úsporný".

"Do rozpočtu se nepodařilo zapracovat plné pokrytí podpůrných opatření v regionálním školství, vyšší posílení příspěvků na činnost veřejných vysokých škol nebo prostředků na velké významné infrastruktury," řekl ministr Balaš. Doplnil ale, že věří v to, že by se rozpočet pro školství mohl ještě navýšit.

Podíl MŠMT na HDP (hrubém domácím produktu) se podle ministra odhaduje ve výši 3,45 procenta, což je méně než letos. Při zohlednění výdajů z dalších veřejných rozpočtů, jako jsou zvláště rozpočty obcí a krajů, dosáhne podíl veřejných peněz na vzdělávání a školské služby v roce 2023 přibližně 4,4 procenta HDP.

Vysoké školy by podle aktuálního návrhu rozpočtu měly dostat o 2,3 miliardy korun víc než letos, řekl Balaš. Z toho zhruba 0,8 miliardy korun je příspěvek na částečnou kompenzaci navýšení cen energií. Celkem by měly univerzity získat asi 30,9 miliardy korun. Resort s tím podle ministra není spokojený. Podobně se dnes vyjádřil i předseda Rady vysokých škol (RVŠ) Milan Pospíšil. Nárůst rozpočtu vysokých škol v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 je podle něj nedostatečný zejména s ohledem na platy pedagogů.

Na výzkum a vývoj ve školství je vyhrazeno 20,3 miliardy Kč. Zástupci vysokých škol žádali dříve o navýšení této části rozpočtu o 763 milionů Kč. Poukazovali hlavně na stoupající náklady na energie.

Pro regionální školství, do kterého patří mateřské, základní, střední či vyšší odborné školy, počítá vládní návrh s 201,5 miliardy Kč. Platové tarify nepedagogických pracovníků se od září zvýšily o deset procent, dál by se výdělky ve školství měly zvednout od ledna. Díky navýšení platů dá MŠMT za mzdy podle Balaše o osm miliard korun víc než předtím. Nové pedagogické i nepedagogické pracovníky chce také MŠMT přijmout. Důvodem je mimo jiné zvyšující se počet žáků a studentů ve školách a tendence snižovat počet žáků ve třídě nebo prodlužovat provozní dobu mateřských škol. V rozpočtu na rok 2023 je na platy nových zaměstnanců podle Balaše určeno asi 3,9 miliard korun.

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelek a učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46.843 Kč, což odpovídá 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Zpravodaj Karel Rais (ANO)  uvedl, že letos by to mělo být 113 procent a v roce 2023 asi 110 procent průměru v Česku. Vláda přitom ve svém programovém prohlášení slíbila držet platy učitelů na 130 procentech průměrné mzdy.

Na hranici 130 procent průměrné mzdy by měl být plat učitelů od roku 2024, řekla mluvčí MŠMT Aneta Lednová. "Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, respektive k němu připojený návrh novely školského zákona, stanoví mechanismus, který bude garantovat, že průměrný plat pedagogického pracovníka bude od roku 2024 udržován na hranici 130 procent průměrné mzdy. Rozpočtové zajištění bude součástí vyjednávání o rozpočtu 2024," uvedla.