Poslankyně Zajíčková by chtěla zrušit 9. třídy ZŠ a prodloužit povinnou docházku

(čtk) Zrušení devátého ročníku základní školy, prodloužení povinné školní docházky na první dva ročníky středních škol či jednotná výstupní zkouška ze základní školy jsou opatření, která by chtěla prosadit poslankyně Renata Zajíčková (ODS). Systém vzdělávání je podle ní potřeba reformovat, její záměr obsahuje deset opatření. Legislativu k nim by chtěla připravovat v příštím volebním období, aby se návrhy mohly začít realizovat od roku 2030. Opatření představila na konferenci v Praze. Zkrácení základní školy o rok a prodloužení povinné školní docházky na střední školu navrhovala Zajíčková již v minulosti.

Pro reformu vzdělávání je podle Zajíčkové potřeba společenská dohoda. Jedním ze záměrů, o kterých by chtěla debatovat, je zkrácení ZŠ z devíti na osm let. Zároveň by podle ní povinná školní docházka měla zahrnovat i první dva roky SŠ. Nyní je povinná školní docházka devět let na základní škole, od roku 2017 je zároveň povinný poslední ročník předškolního vzdělání. Základní vzdělání má ten, kdo úspěšně dokončí devátý ročník ZŠ.

Povinná školní docházka na začátku středoškolského studia byla v Česku dříve i za komunismu. Při reformách v letech 1948, 1953, 1960 a 1984 se délka docházky několikrát změnila z osmi na devět až deset let. Povinný devátý ročník ZŠ byl pak v Česku opět zavedený od školního roku 1996/1997.

"Společenské důvody, proč byla zavedená devítiletá základní škola, pominuly. Už nejsme v situaci, kdy by společnost poptávala, aby část dětí mohla odcházet v tom věku už rovnou do pracovního poměru, dokonce to považujeme za nežádoucí jev," řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) při svém nástupu do úřadu loni v květnu uvedl, že chce diskutovat o prodloužení povinné školní docházky tak, aby ve vzdělávání na střední škole pokračovali i žáci, kteří se nyní ani nepokusí o přijetí na ni. "Byly zvažovány různé modely, například 8+2 (roky), 9+2 (roky), ale i další varianty. Na tom, jaký model by byl nejvhodnější, však zatím nepanuje shoda. K debatě se zřejmě bude nutné vrátit až po volbách, protože tak zásadní změnu není vhodné realizovat před koncem funkčního období," uvedla dříve na dotaz ČTK mluvčí ministerstva Tereza Fojtová. Podle ní by se jednalo o velký zásah do vzdělávacího systému, ke kterému je potřeba politická shoda a přijetí odborníky.

Součástí záměru Zajíčkové je i zavedení takzvané malé a velké maturity. Malou maturitu by žáci skládali po dvou povinných letech SŠ. Velká maturita, kterou by žáci konali po skončení středoškolského vzdělání, by byla orientovaná na specializaci a přípravu na vysokou školu. Podle Nantla by malá maturita mohla být řešením pro děti, které nastoupí na střední školu, ale nedokončí ji.

Opatření by se podle Zajíčkové měla týkat i reformy společného vzdělávání, tedy inkluze, kariérového poradenství či optimalizace školské infrastruktury. ZŠ by se podle poslankyně měla dělit na tři stupně, první stupeň by byl od první do třetí třídy, druhý od čtvrté do šesté a třetí by zahrnoval sedmou a osmou třídu. Nyní se základní škola dělí na první a druhý stupeň, přičemž první stupeň končí pátou třídou.