Vláda podle Beka při řešení rozpočtu školství zvolila delší, zato horší cestu

(čtk) Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. Reagoval tak mimo jiné na kritiku předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS). Kritiku považuje za pokryteckou.

Kuba v nedělním debatním pořadu České televize Otázky Václava Moravce označil Beka za politického neumětela kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky. Pekarová Adamová minulý týden uvedla, že není nakloněná uvolnění peněz bez systémového řešení. Bek podle ní slíbil, že je schopen nalézt úsporu v jednotkách miliard, zatím ale jen přichází s dalšími rozpočtovými požadavky.

Minulé úterý jednaly školské odbory s Bekem, premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) kvůli navýšení financí na platy nepedagogů. Jednání dohodu na penězích pro uklízečky či školníky nepřineslo. Na zaplacení 2000 nepedagogických zaměstnanců v regionálním školství chybí zhruba 800 milionů korun. Vláda chce o zvýšení rozpočtu podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka jednat až v půli roku. V neděli v ČT nevyloučil další protesty.

"Je třeba uvést věci na pravou míru a přiznat si, že se koalice v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou postupného snižování původního nerealistického škrtu v návrhu ministerstva financí z května 2023. Následky nesou koaliční politici, já, Starostové, MŠMT a především školy, které jsou přirozeně nervózní," napsal Bek ve svém článku, na který upozornil na síti X.

Bek uvedl, že usiluje o navýšení rozpočtu školství o 40 miliard korun od zveřejnění květnového návrhu ministerstva financí. "Dnes už máme z této částky 37 miliard a zbývají tři, o kterých znovu a znovu přesvědčuji vládu," napsal.

Podle pracovního návrhu ministerstva financí z jara loňského roku se měly výdaje resortu školství meziročně snížit asi o 30 miliard korun na 235,75 miliardy korun. Podle schváleného rozpočtu na letošní rok mělo ministerstvo školství pracovat s výdaji 269 miliard korun, v porovnání s loňským rokem o 3,9 miliardy více. Na konci ledna vláda podle Beka rozhodla o posílení rozpočtu školství o další čtyři miliardy.

Podle Beka jsou tři příčiny toho, že se opakovaně řeší rozpočet resortu, ačkoliv je školství deklarovanou prioritou vlády. Jsou jimi zrušení superhrubé mzdy v roce 2020, neochota koaličních partnerů přistoupit na zvýšení příjmů státního rozpočtu a neochota ODS a TOP 09 přistoupit na mírnější tempo snižování schodku státního rozpočtu. "Za cenu stávky, napětí a nervozity tak vláda jakousi salámovou metodou postupně přidává prostředky a blíží se částce, kterou jsem za MŠMT žádal už v květnu 2023," napsal Bek. Kritiku ze strany ODS a TOP 09 považuje za pokryteckou.