Senátní školský výbor podpořil převod financování nepedagogů na obce a kraje

Školskou novelu, která má převést financování mezd nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, zřejmě Senát schválí. Doporučil mu to jeho školský výbor, podobně jako to udělal v minulém týdnu výbor ústavně-právní výbor. Horní parlamentní komora o předloze, která počítá se slučováním menších škol, má zajistit financování školních psychologů a speciálních pedagogů nebo ukotvit pozici sociálního pedagoga, rozhodne do konce týdne.

Senátor a prostějovský primátor František Jura za opoziční ANO neprosadil návrh, aby novela spornou změnu ohledně mezd školníků, uklízeček, kuchařek nebo administrativních pracovníků neobsahovala. Také samosprávy a školské odbory se obávají, že na to obce a kraje nebudou mít dostatek financí, přestože kvůli tomu mají mít vyšší podíl z daňových výnosů. Příjmy by se jim měly zvýšit podle dosavadních odhadů o 32,4 miliardy korun v příštím roce.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) poukázal na připravované vládní nařízení, které má stanovit konkrétní mechanismus rozpočítání peněz mezi obce a kraje. Dosavadní systém podle ministra nezohledňuje rozdílné náklady na žáka v jednotlivých typech škol. Nový systém má zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové školy. Bek si od toho slibuje větší efektivitu v jejich správě, současná situace je podle něj ekonomicky neúnosná.

Slučování se má uskutečnit do roku 2029 a má se týkat škol s méně než 180 žáky. Místopředseda výboru Jan Grulich (TOP 09) poukázal na to, že v Česku je 2663 zřizovatelů škol, zatímco v Belgii je to méně než třetina tohoto počtu. Předseda výboru Jiří Růžička (za TOP 09) doporučil zvážit, zda by slučování mělo být povinné i pro mateřské školy na vesnicích. Místopředseda Senátu a bývalý předseda výboru Jiří Drahoš (za STAN) prosadil doprovodné stanovisko s výzvou vládě, aby kvůli změnám při přípravě rozpočtu počítala s vyčleněním dostatku financí ve vládní rozpočtové rezervě.

Novela má přinést také například ukotvení sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude školám pomáhat například s řešením šikany. Financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách bude podle normy zajištěno ze státního rozpočtu. Změnu podpořily ve výzvě senátorům tři desítky organizací, které se věnují vzdělávání. Poukazovaly na to, že potřeba odborné podpory ve školách roste.

Novela má zavést také systémovou podporu provázejících učitelů. Jedná se o zkušené učitele, kteří provázejí studenty učitelství na praxích ve školách. Úprava rovněž počítá se zavedením možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin. Norma má zavést takzvané duální vzdělávání, tedy kombinaci vzdělávání ve školách a firmách, či umožnit školám kombinovat za určitých podmínek prezenční a distanční vzdělávání.

Změny v novele se mají týkat také přijímacího řízení na střední školy, patří k nim například zrušení hybridní formy přihlášky. Do budoucna by si tak uchazeči mohli vybrat z elektronické nebo papírové formy. Zavést by novela měla mimo jiné i možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity.