archiv
Učitelské noviny č. 11/2014
tisk článku

Inspirujme se Polskem

Po výsledcích PISA 2012 to chvíli vypadalo, že nejen my, ale prakticky celý svět dostal nový vzor či inspiraci, chcete-li – Polsko. Vynikající výsledky jeho patnáctiletých žáků v mezinárodních srovnávacích testech vedou k pokušení okamžitě zjistit, jak tohoto úspěchu Poláci dosáhli, převzít jejich osvědčené metody a příští mezinárodní testování máme také v kapse. Vždyť přece nejsme hloupější než náš severní soused, poznamenal možná rádoby vlastenecky nejeden našinec. Problém je však v tom, že to nejde. Jednak nelze přesně identifikovat, co je jednoznačnou příčinou tohoto úspěchu, jednak ho není možné ani okopírovat. Přesto snaha o nalezení odpovědi, jakkoli donkichotská, je velice užitečná, byť z jiných důvodů.

Příčin excelence polských žáků je rozhodně více. Sami Poláci mezi těmi hlavními oficiálně uvádějí orientaci školského systému na testování a větší příklon k výuce matematiky. K tomu druhému nelze říci asi nic jiného než to, že nezáleží jen na kvantitě, ale i na kvalitě, a proto by bylo jistě poučné, kdyby naši příslušní odborníci provedli analýzu toho, jakým způsobem sousedi matematiku vyučují. Pokud jde o důraz na testování, je to již složitější. Je logické, že když někdo chce uspět v nějaké dovednosti, je potřeba, aby ji průběžně trénoval. Polské školy celoplošně testují více než jednu dekádu. Jestliže tedy kritici principu celoplošného testování v naší zemi si zároveň přejí, abychom jednou v mezinárodním šetření dopadli podobně dobře jako Poláci, je nutné, aby se smířili s tím, že je potřeba začít konečně průběžně testovat, jakkoliv jde v průzkumu PISA o specifický způsob testování.

Avšak pravdou také je, že osvojení si daných mentálních dovedností potřebných k úspěšnému zvládnutí testů, respektive přílišný důraz na testování, může na druhou stranu vést k jisté jednostrannosti při prověřování kvality příslušných kompetencí a tím i k deformaci vzdělávání. Nemůžeme tedy z testů PISA jednoduše říci, že polští žáci jsou ve vybraných disciplínách vzdělanější než naše děti, „pouze“ jde o důkaz, že si osvojili určitý typ znalostí a umějí je použít za specificky vytvořených podmínek.

Mnohem inspirativnější informací pro nás je však identifikace dalších faktorů, které bezpochyby mají nezanedbatelný vliv na kvalitu polského školství. Jde zejména o jeho reformu, která byla nastartována již před téměř patnácti lety. Z dostupných informací se to jeví tak, že Poláci na rozdíl od nás v kurikulární reformě postupovali racionálněji a důsledněji než my. Jednak logicky správně šli krok za krokem od základů směrem k vrcholům celého systému, jednak jeho konstrukci průběžně zkoumali a podle potřeby ji upravovali. Avšak nikoliv chaoticky, protože si právě nejdříve jasně určili národní cíle vzdělávání, což nám doposud chybí! Nemyslím jen nějaký zvukomalebný soubor vzletných frází, ale konkrétní cíle s příslušnou strategií.

Polsko také dlouhodobě vydává více peněz na školství v přepočtu na jednoho občana než my, byť ve srovnání s námi nejde o nijak bohatý národ. Zdá se, že s penězi umějí Poláci i lépe hospodařit než Češi. Jedním z těchto prvků je rozdělování části finančních prostředků učitelům podle jejich dosažené kariérní úrovně. Kariérní řád se totiž v Polsku budoval paralelně s kurikulární reformou.

Jistě to neznamená, že zdaleka všechno, co Poláci dělají jinak než my, musí být automaticky lepší. Jednoznačné soudy by bylo možné vyřknout až po provedení skutečně hluboké komparativní analýzy. A myslím si, že nakonec by z ní naše školství nevyšlo nijak špatně. O jedné věci jsem však rozhodně přesvědčen už nyní. Poláci vnímají své školství jako důležitý národní prvek. To je spojeno především s jejich vlasteneckým cítěním. A to žádná reforma nezajistí.

Lukáš Doubrava

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz