archiv
Učitelské noviny č. 46/2013
tisk článku

NEJSME MECHANISMUS NA HLÍDÁNÍ

Jde o zcela svébytný druh pedagogů. V převážné většině pedagožek. Tak možná proto. Nereptají, nebouří se. Nová pravidla a nové úkoly, které do jejich oblasti naskočí, sice okomentují, ale vzápětí se je snaží skloubit s programem, který je jejich zařízení vlastní. Takové jsou učitelky mateřských škol. Připravené na sobě neustále pracovat, vzdělávat se. Poctivky, které dnes a denně dokazují, že jejich místo je ve školách a ne jen ve školkách. Pravda, všude asi ne, ale na vysoké procento tahle charakteristika určitě sedí. Až na to leckdo příliš spoléhá.

„Ale ovce nejsme,“ hájí se mateřinky proti možnému nařčení, že bez rozmyslu splní jakýkoli požadavek shora. Když navštívíte shromáždění některé z jejich asociací a nahlédnete hlouběji do jejich činnosti, musíte jim dát za pravdu. Hledají zkušenosti ve světě, vyjadřují se k návrhům dokumentů, které dostávají jako členové poradního sboru MŠMT, k výrokům ombudsmana, ke všemu, co zasahuje do jejich práce. Ne vždycky a ne každým však bývají vyslyšeny.

Nešťastné zápisy

Jako by se toho o nich napsalo málo! „Když jsme prostudovaly návrh metodického doporučení k zápisu do základní školy, který vyšel z ministerstva školství, zarazilo nás, že mateřské školy se tam objevily pouze v jediném bodě. Přitom právě větší spolupráce mezi oběma stupni škol pomůže děti co nejlépe připravit na školu. Kdo taky může dát elementaristkám víc zasvěcených informací o dětech než naše učitelky?“ zaznělo před časem na sněmu Společnosti pro předškolní výchovu a vzdělávání.

Vypadá to jako hádanka, kdyby to nebylo tolik ze života. Co řekne o dítěti víc – třicet minut až hodina, které stráví u zápisu, nebo tři roky zkušeností, jež má s jeho vývojem učitelka z mateřské školy? Tenhle staronový problém vždycky vypluje na povrch několik týdnů před zápisy. Kdybychom si mohly o dětech s kolegyněmi ze základní otevřeně popovídat, byly by kroky prvňáčků ve škole určitě snazší, ozývá se z mateřinek. Jenže na stranu zápisů se staví obava, že základní škola převezme stanovisko mateřské do své optiky a vlastní si nevytvoří. Připomínají se dřívější „posudky“. Po právu? Kdo ví!

Měly bychom o sobě víc vědět, je slyšet z obou stran. „Když jsme se u nás sešly s učitelkami ze základky, byly překvapené, že máme taky ŠVP, jaké poznámky si vedeme, co všechno o dětech víme, jak pracujeme,“ vysvětlovala ředitelka mateřinky aktivity své školy. Teď jsou všichni zvědaví, jak a zda se to projeví u zápisů.

Když dojde na vysoký počet odkladů povinné školní docházky, zazní nenápadná připomínka. Pořád zdůrazňujeme individuální přístup ke vzdělávání, tak proč dělíme děti na zralé a nezralé? V mnoha státech odklady vůbec neexistují...

Hlava plná povinností

Ředitelkám nebylo nikdy co závidět, ale nápor, který je čeká od ledna v souvislosti z novým občanským zákoníkem, bude opravdu silný. I když se mateřských škol z 3081 paragrafů týkají jen některé. Něco zavádí úplně nově, jiné inovuje, další zdůrazňuje. Smluvní vztahy, ochrana osobnosti, odpovědnost za škody, občanská sdružení se mění ve spolky... Tohle není možné najednou obsáhnout, i právníci se nejspíš budou v nových paragrafech nějakou dobu orientovat. Ředitelkám nezbude nic jiného, než si zákoník položit na stůl, aby ho měly po ruce, když bude třeba. A pro jistotu vyhledat, jestli NIDV nebo skutečně renomovaná agentura nenabízí na toto téma seminář. Když už konečně i další vzdělávání pracovnic předškolní výchovy bude mít nárok na dotace, i když ve specificky zaměřených oblastech.

Také nejbližší úkol – daný zákonem – může být pro mnohé školy velký problém. Do konce roku 2014 musí všechny nekvalifikované pracovnice zahájit kvalifikační stu-dium. Pokud to některá neudělá a o její místo se bude ucházet kvalifikovaná učitelka, musí se s ní ředitelka rozloučit. Byť by byla sebepracovitější. Bude to dostatečná motivace?

Dvouleté na obzoru

I o tom se stále častěji hovoří. Zákon spodní věkovou hranici pro přijetí dětí do mateřské školy neurčuje. Říká jen, že mateřskou školu navštěvují děti zpravidla od tří let. Protože maminky si mohou zvolit už dvouletou rodičovskou, shánějí, kam mohou své dítě umístit. Často marně. Jen školy s menším počtem dětí, převážně v malých obcích, dneska dvouleté přijímají. Naprostá většina si to ale kvůli nedostatečné kapacitě nemůže dovolit. Vždyť leckde není možné zapsat ani děti tříleté.

„Až boom poleví, ještě rády dvouleté děti přijmeme,“ připomínají některé ředitelky. Už teď přemýšlejí, jak na to školu připravit. Prostory, pracovnice, vybavení...

*

Mateřské školy toho nenesou na svých bedrech právě málo. Jen proto, že nereptají, bychom na jejich oprávněné požadavky neměli zapomínat.

Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz