archiv
Učitelské noviny č. 40/2013
tisk článku

JAK NA PREVENTIVNÍ PROGRAM?

MŠMT řediteli školy ukládá mít sestavený a implementovaný Minimální preventivní program (MPP). Ačkoli nejde o žádnou novinku, nejedná se o nijak jednoduché zadání. Není žádným tajemstvím, že většina škol dodnes tento úkol nejen nezvládla, ale pro mnohé z nich je MPP dokonce strašákem.

Všichni vědí, že „to“ mít musejí. Všichni „to“ víceméně tak nějak mají formulované. Všichni o „tom“ hovoří a pořádají semináře, a dokonce „to“ i vyhodnocují. Prakticky nikdo však není zcela přesvědčivě schopen říci, co „to“ přesně je, a jasně definovat, z jakých částí se „to“ skládá, jak jsou tyto části rozsáhlé, kde začínají, kde končí, jaký je jejich přesný obsah nebo návaznosti.

MPP musí vycházet z příslušné legislativy

Předně, MPP reprezentuje poměrně velmi složitou a komplexní intervenci. V podmínkách ZŠ začíná MPP vstupem dítěte do první třídy a končí až jeho odchodem z devátého ročníku. Zahrnuje současně jak nespecifické části (např. bezpečnostní standard snižující potenciál pro vznik a rozvoj rizikového chování), tak specifické části. Vše navíc musí korespondovat se školním řádem, RVP a s celkovými podmínkami školy.

Při realizaci MPP vycházíme ze situace, že škola má samozřejmě pouze omezené časové, personální a finanční možnosti, a je proto nutné klást důraz na co nejvyšší efektivitu při daných zdrojích. Program má jasně definované dlouhodobé a krátkodobé cíle a je naplánován tak, aby mohl být řádně proveden. MPP je konkrétním dokumentem školy zaměřeným na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně-komunikativních dovedností. Jeho součástí jsou též specifické intervence pomáhající žákům osvojit si takové znalosti, dovednosti a způsobilosti (kompetence), které efektivně snižují nebezpečí výskytu, případně rozvoje konkrétních forem rizikového chování. MPP musí vycházet ze současně platné školské legislativy a každá škola a každý metodik prevence by měl mít ve svém archivu aktuální verze všech dokumentů, které tvoří základní rámec pro realizaci MPP a jakýchkoli dalších preventivních aktivit:

- platné školské dokumenty pro oblast primární prevence,

- koncepci primární prevence (PP) na úrovni celonárodní, kraje, obce,

- standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů PP o užívání návykových látek,

- dlouhodobou preventivní strategii školy,

- řád školy, krizový plán a postup školy při výskytu rizikových forem chování dětí a mládeže, sankční řád.

Jak program na základě kostry poskládat

Pokusili jsme se sestavit jakýsi jednoduchý „návod“, který je jako PDF volně ke stažení a použití (www.adiktologie.cz sekce Publikace – Monografie). V něm se dozvíte, jak dílčí intervence vybírat a kombinovat a podle jakého klíče celkovou podobu vytvořit. Návrh je vystavěn na principu „skládačky“. Prostřednictvím vydefinovaných znalostí, dovedností a způsobilostí je formulováno, co děti v určité věkové skupině napříč ZŠ mají umět a znát. To je základní kostra. Jakými konkrétními programy je toho dosaženo, to již závisí na možnostech (finančních, personálních atd.) školy. Lze tak sestavovat libovolné kombinace různých programů pro různé tematické oblasti a věkové skupiny a navržená kostra má při tom sloužit jako vodítko. To, co děti mají znát a umět, určuje požadavky a mantinely pro výběr, kombinaci a návaznosti dílčích programů a intervencí. Smyslem je, aby školní metodik prevence dokázal z nabídky konkrétních programů a intervencí vybrat a na míru (personálním, finančním i technickým) podmínkám své školy sestavit definitivní podobu MPP.

Návrh podoby MPP se skládá celkem ze tří hlavních komponent. K nim jsou pak dále přidány všechny náležitosti a přílohy, které by výsledný dokument měl obsahovat, např. krizový plán školy. Těm však věnujeme v dokumentu pouze okrajovou pozornost, neboť byly již v minulosti zpracovány jejich různé doporučené podoby, zatímco hlavní jádro MPP nikdy konkrétně navrženo nebylo. Hlavními třemi pilíři návrhu jsou:

- soubor pravidel pro zvýšení bezpečnosti dětí ve škole a na školních akcích,

- programy orientované na rozvoj dovedností pro život (tzv. life-skills) skládající se z programů zaměřených na rozvoj sociálních dovedností (social-skills) a dovedností sebeovlivnění (self-management),

- programy specificky zacílené na jednotlivé formy rizikového chování.

Celkově předpokládáme rozsah MPP přibližně v součtu 86 hodin od prvního do devátého ročníku ZŠ. V této časové dotaci jsou obsaženy všechny hlavní komponenty tak, aby výsledná podoba tvořila komplexní a dlouhodobý preventivní program, do kterého jsou promítnuty všechny základní požadavky a prověřené intervence seřazené v na sebe navazujících blocích.

Zpracovaný návrh MPP pro ZŠ formuluje pouze doporučený rozsah, strukturu a výstupní znalosti, dovednosti a způsobilost. Nejde tedy o dogma a jediný možný model MPP, ale o pokus vypracovat jeho obecné schéma (kostru), podle kterého by bylo možné z různých typů konkrétních programů a intervencí (zajišťovaných např. různými poskytovateli) sestavit výslednou na míru škole odpovídající podobu a propojit tak všechny preventivní komponenty realizované na úrovni ZŠ do jednoho celku.

Tento návrh odpovídá tomu nejlepšímu, co dnes o efektivní prevenci rizikového chování opravdu víme. Máme také ověřeno, že je to bezpečné pro děti i školu a současně to má reálný pozitivní vliv na chování dětí.

Michal Miovský

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz