archiv
Učitelské noviny č. 40/2013
tisk článku

Dotknou se školy budoucnosti?

Kdybyste se nechali před dvaceti lety zmrazit a teď vás oživili, připadali byste si jako ve sci-fi filmu. Kdybyste spali „jen“ deset let, překvapení by zas nebylo takové, ale stejně byste se v technice a způsobu života asi obtížně orientovali. Za vším stojí počítače, interaktivní a komunikační technika, která v současnosti životy většiny z nás prostupuje a mnohdy i ovládá.

Ministerstvo školství přichází se záměrem digitalizace škol s názvem Touch your future. V době revolučních změn v možnostech a využívání virtuálního prostoru mluví o evoluci. Je ale otázka, jestli jde o evoluci nebo revoluci. Problém může být v tom, že snaha tvářit se, že stačí postupné evoluční přizpůsobování se realitě, může ve výsledku znamenat stálé vzdalování vzdělávacího prostoru revoluční rychlosti každodenního vývoje.

Nebuďme ale nespravedliví. O osobních počítačích se začalo v odborných kruzích mluvit na začátku 70. let a první „písíčko“ přišlo na trh v jednaosmdesátém. Jejich masivní rozvoj zaznamenávají devadesátá léta a v československých školách se výjimečně začaly objevovat zhruba v jejich polovině. Rychlost vybavování vzdělávacího sektoru tedy nebyla tehdy nijak překotná. A dneska? První tablety se začaly prodávat v roce 2010 a několik aktivních škol mělo vybavenu část školy touto technikou už o rok, dva později. To není nijak špatná rychlost, neříká to ale nic o systematickém rozvoji efektivního využívání moderních technologií přímo ve výuce v celém rezortu.

Mezi devadesátými léty a dneškem ale nebyl pustý čas. Do tříd se dostaly počítače (nijak moderní a dost očesané) formou zavrhovaného Indoše, jemuž by ale měly být školy bez ohledu na nesmyslné ceny a neprůhledné financování s jedním dodavatelem vděčny, protože otevřel této technice dveře do vzdělávání skoro naplno.

I ministr O. Liška přišel se záměrem „ICT ve vzdělávání“, v rámci něhož chtěl v letech 2008 až 2013 zlepšit situaci škol v oblasti ICT. Na jeho realizaci neměl čas, v květnu 2009 ve funkci skončil, tuto myšlenku pak rámcově přejaly známé šablony, které běží dodnes.

Digitalizace vzdělávání se zatím příliš k předchozím projektům nehlásí, od Indoše se spíše distancuje, ale se zmiňovaným ICT ve vzdělávání má podobnou základní myšlenku – nejdřív připravit technické zázemí školy, pak vzděláváním zajistit, aby s technikou dokázali pedagogové efektivně pracovat a nakonec poskytnout školám i počítače – v případě Liškova projektu se mluvilo o dnes už zastarávajících noteboocích, dnes to jsou převážně tablety. Oba záměry dávají rozhodující slovo ředitelům škol.

Myšlenka dovybavení škol a zvýšení erudovanosti kantorů je to jediné možné, pokud se nechceme dívat Evropě slušně řečeno na záda, a to z dálky. Otázkou je ale rychlost zavádění tohoto záměru. Každý rok (i častěji) se objevují nové generace zařízení se stále převratnějšími funkcemi. Za této situace se mluví o tom, že by se prý mělo jednat s vysokými školami, aby se svém čtyřletém cyklu připravovali budoucí učitele i na práci s moderní ICT. Projekt by se měl uskutečňovat, ne okamžitě, ale v pětiletce začínající za dva roky! To je jako poslat želvu na chrtí závody. Je to ale možné vyčítat ministerstvu školství, které se pohybuje po silnici s rychlostí výrazně omezenou ekonomickými, byrokratickými a administrativními limity danými rozpočtem a Bruselem? Těžko – tedy pokud si samo pro sebe nebude vymýšlet další zpomalování a zesložiťování, jak tomu v předchozích letech bývalo.

Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz