archiv
Učitelské noviny č. 39/2013
tisk článku

NIKDY JSME K SOBĚ NEMĚLI TAKHLE BLÍZKO

„Kdybyste mne na chvilku ztratili z očí, ne abyste šli z areálu ven. Zajděte za paní učitelkou…“ Maminka se třemi malými dětmi směřovala přesně podle plakátů s výrazným nápisem Výšiny sobě – Výšiny všem k mateřské škole. A nebyla sama. Dvojice, trojice dětí a dospělých měly stejný cíl: zahradu mateřské školy, která halasila na dálku. Tak to sice v mateřinkách bývá, jen v nich obvykle znějí převážně dětské hlásky. A taky načasování je jiné. Rozhodně ne nedělní odpoledne.

 

O akcích, na nichž se sejdou děti, rodiče a učitelé ve svém volnu, slýcháme častěji z menších obcí. A najednou Praha známá anonymitou velkých měst, která od sebe lidi spíš vzdaluje, místo aby je přiblížila. Fakultní mateřská škola Na Výšinách v Praze 7 pořádala jednu ze svých akcí pro rodiče a děti. Tentokrát to byla kulturní a benefiční akce na podporu proměny školní zahrady.

Proč?

Mateřská škola oslaví 1. prosince třicet let od svého otevření. Kdo ji ale naposledy viděl právě před třiceti lety, byl by překvapený, jak se může škola složená z patrových pavilonů proměnit. Díky zastřešení prostoru mezi pavilony vzniklo foyer, které skýtá nespočet možností využití. Od místa pro společné setkávání přes hernu ke galerii dětských výtvarných prací. Navíc když naprší nebo napadne sníh, nemusejí učitelky trnout strachy, že si děti na otevřeném schodišti ublíží. Před deseti lety se stalo součástí školy mateřské centrum, které navštěvují rodiče s dětmi od dvou do tří let. Z nevyužívaných teras se přístavbou časem staly další prostory pro dětské hry, ateliér, keramická dílna, místo pro další vzdělávání učitelek. Budova má nová okna, je zateplená…

„Když jsme konečně přetvořili budovu podle našich představ, uvědomili jsme si, že proměnu by si zasloužila i školní zahrada,“ vzpomínala ředitelka školy Věra Jakoubková. A jak je ve zdejší mateřince zvykem, přizvala k plánům do budoucna také rodiče dětí.

Dospělí se dali dohromady

V mateřských školách k sobě mají učitelky a rodiče asi nejblíž. Každodenní setkávání dává příležitost prohodit spolu aspoň pár vět. Vzdálenosti se zmenšují.

„Jednou mne oslovila učitelka třídy, kam chodí můj syn, jestli bych jim neporadila se školní zahradou,“ dověděli jsme se od architektky Zuzany Novotné. „I když nejsem zahradní ani krajinářská architektka, přece jen mám profesí k tématu blíž, takže jsem kývla. Když jsem hledala inspiraci, objevila jsem grantovou výzvu Zahrada hrou nadace Proměny.“

Maminky vzaly věc za svou. Když učitelky za výrazné podpory městské části dokázaly proměnit školní budovu, ony se postarají o zahradu.

„Prostudovaly jsme podmínky, zvážily naše možnosti a spolu s učitelkami jsme podaly žádost o grant,“ říká Adéla Procházková, další maminka, jejíž dvě dcerky mateřinku navštěvují. „Bylo jasné, že nemůžeme na všechno zůstat samy. Od té doby se snažíme zapojit do úsilí o přeměnu školní zahrady nejen komunitu rodičů, ale také místních lidí a firem, které tady na Letné sídlí.“

Maminky se rozhodly jít cestou vysvětlování toho, co a proč chtějí pro mateřinku získat. A byly úspěšné. Nežádaly o peníze, ale o věcný dar nebo fyzickou pomoc. Sehnat sponzora dneska není snadné, obzvlášť když jde o akci, s níž nejsou spojena slavná jména. Tím spíš je třeba snahu maminek ocenit.

Odpoledne na zahradě

Cílem nedělní akce bylo získat finance potřebné pro proměnu. Nikdo nikoho nenutil, ale všelicos se nabízelo. Právě díky darům, které se podařilo pro školu získat. Za dobrovolné vstupné dostali návštěvníci lístky do tomboly, v níž vyhrával skoro každý. Pod stanem, který den předtím postavili tatínkové, hrálo pro děti Pidivadlo. Ve foyer školy byly rozloženy stolní hry, které k sobě přitáhly děti i dospělé. Stánek s kávou nabízel občerstvení, o kus dál jste si mohli zakoupit koláčky, které napekly boromejky. Kadeřnice v minisalónu neměly chvilku oddechu. Koruna se skládala ke koruně.

„Chtěli jsme, aby lidé, kteří mateřskou školu neznají, se s ní mohli seznámit. Aby se přesvědčili, na co dobrovolně přispívají,“ podotkla A. Procházková. „Naším přáním je, aby se kolem školy vytvořila komunita, která se bude do proměny zapojovat – ať už finančním příspěvkem nebo fyzickou prací. Aby se projekt dostal do jejich povědomí.“

Pořád mi vrtalo hlavou, jak je možné, že něco takového lze uspořádat ve velkoměstě.

„Letná je specifická, funguje tak trochu jako vesnice. Lidi se tu znají, potkávají se na hřištích, v restauracích. Podobné akce se tu čas od času pořádají, například Zažít město jinak. Přesto nás tak velká účast překvapila.“

Aukce v mateřském centru

Známé prostory teď rodiče ani děti nepoznávali. Na stolech vystavené dary jednotlivců i firem, na nástěnkách přišpendlené poukazy. Vše bylo možné vydražit v takzvané tiché aukci. Jak funguje, vysvětlila vedoucí mateřského centra Martina Šrubařová.

„Když vás určitá poukázka nebo zboží zaujmou, nabídnu vám jejich aukční listinu. Je na ní napsaná původní cena i cena vyvolávací, která je poloviční. Na listinu napíšete své jméno a cenu, za jakou byste danou věc ráda koupila. K posledně uvedené částce můžete přihodit nejméně 20 Kč. Kdo nabídne v daném termínu nejvíc, vyhrává.“

Je z čeho vybírat. Obrazy, fotografie renomovaných autorů, keramika, vstupenky do divadla, designový nábytek, poukazy na kadeřnické nebo hlídací služby… Maminky se opravdu činily.

„Hodně věcí nám darovala Sparta. Dres podepsaný všemi hráči, podepsané knihy o klubu, které už v obchodech neseženete, plakáty, vstupenky na utkání. To by se mohlo tatínkům líbit.“

Uprostřed mumraje

Na jevišti pod stanem se střídali účinkující. Vokální skupina Yellow Sisters, Ira Mimosa s kytarou, ženský pěvecký sbor Cancioneta Praga… Hry nabízela Montessori herna, ukázku sebeobrany předvedli členové Krav Magy. Navštívit jste mohli výtvarnou dílnu, workshopy, nácvik tance.

„Podařilo se vám uspořádat velice bohulibou akci,“ ocenil místostarosta Městské části Praha 7 Daniel Štěpán. „Paní ředitelka si zaslouží poděkování. Odvádí ve škole vynikající práci. Zahrada se zajímavými herními prvky je vlastně poslední věc, která škole chybí. Pokud s grantem uspějí, zařadíme částku potřebnou na dorovnání do rozpočtu příštího roku. S kolegy na magistrátu už máme předběžnou dohodu, že nám podpoří dvě nebo tři akce. Pokud ji dodrží, zdejší zahrada bude na prvním místě.“

„Tohle je především práce našich maminek,“ oponovala ředitelka. „Paní Novotná, Procházková, Pantoflíčková, Hury-chová… Chodily na koukačku po různých zahradách podívat se, co by se jim líbilo. Největší zásluhu na tom všem má naše učitelka Lucie Havlíková, vedoucí realizačního týmu, která všechny ty lidi propojila. Spolu s Adélou Procházkovou organizačně zajišťovala celé odpoledne. Máme tu dobrý tým.“

Obdobnou akci tu škola uspořádala už na jaře, jmenovala se Květiny pro zahradu. Každý dospělý přinesl nějakou květinu, stromky a keře přivezly učitelky jako dar z Průhonic. Společně pak všichni sázeli… Tatínkové sbili pro děti zahradní domeček z palet. Učitelky natáhly mezi stromy několik vrstev průhledné fólie, na kterou pak děti malovaly remacolkami.

Zdejší škola prostě umí žít. Vypovídá o tom i videozáznam dokumentující projekt. Ilustrační snímky i autentické fotografie ze školních akcí, průvodní slovo namluvil Karol Sidon. Spolu s návrhem, jak by si budoucí zahradu představovali, doplňuje žádost o grant.

„Video jsme nazvali Nekonečný příběh,“ vysvětluje Zuzana Novotná. „Adéla Procházková vymyslela pohádku o smutné zahradě, kterou zalehl obr. Děti zavolaly na pomoc víly, které jim pomohly zahradu znovu vybudovat, a všichni byli šťastní. Víte, co je úžasné? Jak nás tahle spolupráce drží pohromadě. Každý nový výsledek nás víc spojuje.“ Atmosféra nedělního odpoledne jí dávala za pravdu.

Co na to ředitelka

„Lidi kolem jsou až neskuteční,“ Věra Jakoubková zářila. „Vždycky jsme tu s rodiči vycházeli dobře. Potkáváme se na rodičovských radách, při předávání dětí, denně s nimi mohu komunikovat. Ale že žádost o grant propojí 70 procent rodičů, tomu bych snad ani nevěřila. Zahradu jsme využívali vždycky, ale poslední tři roky, když tu probíhaly za provozu největší rekonstrukce, jsme na ni nemohli. Chodili jsme s dětmi na vycházky do Stromovky, do parku na Letné. A přemýšleli jsme, co se zahradou, až ji opustí stavbaři. Nákresy dělaly maminky, také děti malovaly, co by si přály na zahradě mít. Hodně jich nakreslilo zvířátka. Možná i proto, že už teď máme nějakého živého tvorečka skoro v každé třídě – želvičku, rybičky, šneky. V Rakousku jsem viděla, že na zahradě školky chovají třeba králíčky. To by se mi taky líbilo. Všechny naše plány, nápady a snahy jsme zanesli na cédéčko, aby v nadaci Proměny věděli, z čeho jsme vycházeli. Škoda, že zahrada není větší, na našich 168 dětí je malá. Musíme myslet na to, že kromě přírodních a herních prvků by tu mělo být místo, které dovolí dětem se rozběhnout. To bude ještě pořádný oříšek.“

Kronika ukazuje, co všechno se i na staré zahradě odehrávalo. Nejrůznější hry i sportovní zápolení, zahradní slavnost, Den podle pana Lady, vynášení Moreny…

„Dneska už mi snad ani nezáleží na tom, jestli grant dostaneme, nebo ne. Největší hodnotou je to, že snaha o přeměnu zahrady tak silně spojila školu, rodiče a Leteňáky vůbec. Teď už to vím, budeme pokračovat.“

*

 Nedlouho před uzávěrkou přišla do redakce zpráva nadace Proměny: Z 54 mateřských škol z Prahy a Středočeského kraje, které požádaly o grant, uspělo pět. Mezi nimi i Fakultní mateřská škola Na Výšinách v Praze 7. Kromě finančního příspěvku získávají školy od nadace také konzultační podporu a metodiku, které jim pomohou při přípravě a následné realizaci projektů, nebo bezplatnou účast na vzdělávacích seminářích a exkurzích za dobrými příklady (více na www.nadace-promeny.cz). Mimochodem – program Zahrada hrou získal Cenu odborné poroty a Cenu veřejnosti v rámci Ceny Eduína 2013 vyhlášené EDUin, o. p. s., ve spolupráci s českým Googlem. Cílem akce je upozornit na projekty a inovace, které přinášejí něco nového do světa vzdělávání.

 Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz