archiv
Učitelské noviny č. 39/2013
tisk článku

EVROPSKÉ PENÍZE POTEČOU DO ŠKOL HLAVNĚ PŘES ŠABLONY

Česko by mohlo získat v další fázi evropského financování na vědu, výzkum a vzdělávání částku pohybující se mezi 60 až 80 miliardami korun. Podle náměstka ministra školství pro řízení operačních programů MICHALA ZAORÁLKA je možná podstatnější než finální objem eur to, jestli budeme schopni tyto peníze smysluplně využít. Ministerstvo prý pro to udělá maximum.

  

Připravovaný Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) je ve fázi, kdy už musí být jasný jeho hlavní cíl. Jaký tedy bude?

Celým operačním programem je protknuta idea podpory lidských zdrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti, jejíž součástí bude například budování kapacit pro výzkum, což je i o podpoře technických a přírodovědných oborů či talentů, zlepšení vybavenosti základních a středních škol a také o spolupráci středních a vysokých škol. Program je rozčleněn do čtyř prioritních os. Například první osa se týká zmíněného posilování kapacit výzkumu, může jít třeba o technologický upgrade velkých vědeckých center, která se nyní budují v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. V případě Prahy, jež byla dosud téměř mimo dosah našich operačních programů, půjde také o dobudování vědecké infrastruktury. Ostatní části programu stavějí spíš než na investicích do infrastruktury na financování zaměřeném přímo na rozvoj lidských zdrojů, byť i tady samozřejmě počítáme s investicemi – ve výzkumu s penězi na přístrojové vybavení, ve školách na modernizaci výuky. Myslí se i na praktickou výuku na odborných školách, aby bylo možné zakoupit i dražší technologie než do současného limitu 40 tisíc korun.

Speciálně pro regionální školství je postavena třetí prioritní osa „Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání“, která je v návrhu programu rozpracována do desítek aktivit hodných podpory. Podle čeho jste tyto aktivity vybírali?

Na znění operačního programu se výrazně podílí odborná veřejnost, to je první zdroj. Druhým jsou národní strategie. Navíc, a to musím zdůraznit, na startu operačního programu bude vypsána výzva či výzvy pro zřizovatele v regionálním školství, aby v souladu s parametry operačního programu popsali svou strategickou vizi, na jejímž základě by pak měly být realizovány – nejlépe prostřednictvím šablon – jednotlivé aktivity. Šablony opravdu dostanou zelenou, protože už nechceme pokračovat v modelu, který umožňuje zejména předkládání projektů od nejrůznějších soukromých či neziskových vzdělávacích agentur, projektů, které zhodnotí týmy hodnotitelů a které jsou poté nabízeny terénu – agentury například přesvědčují učitele k účasti na školení, jen aby měly co nejvíc naplněné prezenční listiny a podobně. Díky šablonám dáme školám možnost koncepčně pracovat na slabých místech, anebo naopak rozvíjet příležitosti, které se jim naskýtají. Jde jednoznačně o posílení poptávky. Školy si na trhu vyberou samy to, co považují za kvalitní. Navíc podle dosavadních zkušeností jsou šablony nejúspěšnější formou z pohledu jednak implementace, jednak reálného dopadu do praxe.

Má nový operační program i nějaká průřezová témata?

Ano, například podporu výuky cizích jazyků, technických a přírodovědných oborů, inkluzi.

Jak přesně budou finanční prostředky v operačním programu rozděleny na investice a měkké peníze?

Operační program je koncipován jako multifondový. Základem prioritní osy jedna pro excelentní výzkum jsou v drtivé většině investiční peníze. V prioritní ose dvě, která se zaměřuje na rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj, mírně převažují měkké peníze – kvalita vysokých škol, internacionalizace, spolupráce se středními školami… V prioritní ose tři určené pro regionální školství je v současnosti uveden pouze Evropský sociální fond, nicméně podle příslušných nařízení se z něj nesmějí pořizovat investičně jen pozemky a budovy, ale jiné investice nad 40 tisíc korun už ano. Paralelně usilujeme o to, aby do této osy byla přesunuta i část investičních prostředků Fondu evropského a regionálního rozvoje (ERDF), které umožní ještě víc. Uvedu příklad. Když si učiliště nebo průmyslovka pořídí moderní obráběcí zařízení pro praktickou výuku, budou s tím pravděpodobně spojeny i stavební úpravy konkrétního místa instalace. Rádi bychom takové případy podpořili jako celek, tedy aby škola nemusela podávat jeden projekt speciálně na pořízení stroje a zaškolení učitelů v našem operačním programu a vedle toho druhý projekt na stavební práce v jiném programu – budoucím centralizovaném ROPu. O této možnosti stále vedeme s ministerstvem pro místní rozvoj debatu.

Šablony by měly být synonymem pro snížení administrativy, ale stoprocentně to neplatí…

Evropská komise nás vyzývá a my bychom byli také rádi, abychom u projektů, jako jsou šablony, hodnotili dosažené výstupy. Bohužel v nynějším legislativním prostředí nám nezbývá nic jiného, než kontrolovat veškeré výdaje a s nimi spojené zakázky, které by však mohly kontrolovat jiné orgány než my jako poskytovatel dotace. Když škola ze šablony získá dvě stě nebo tři sta tisíc korun, jde vlastně o výdaje mimo režim zákona o veřejných zakázkách a v principu není nutné provádět velké kontroly. Jsme zbytečně přísní a je to názor i Evropské komise. Důležitější přece je, jestli ty peníze skutečně splnily svůj účel. Bez vstřícného přístupu zákonodárců ale takto efektivněji postupovat nelze.

Zjistili jste při dosavadních kontrolách nějaká zásadní pochybení?

Naše kontroly nezjišťují, že by docházelo k úmyslným chybám, či dokonce podvodům na straně škol. Pouze pár ředitelů škol bylo uvedeno záměrně v omyl jiným partnerem v projektu, což už řešíme trestními oznámeními. Kdyby se v oblasti evropských fondů všichni chovali jako školy, bylo by to nádherné.

Počítáte v novém programu s obdobou současných systémových projektů (lidově nazývané ípéenka)?

Uvažuje se o tom, že forma systémového projektu může existovat, ale jen při splnění několika podmínek. Zaprvé, reflexí současného programovacího období je, že MŠMT nemůže být nositelem systémového projektu, protože nám to způsobilo nemalé problémy s čerpáním prostředků, s nimiž se dosud potýkáme. Některé projekty se samozřejmě podařily a bude se na nich stavět v novém programovacím období, jiné ale mají problémy s kvalitou výstupů. Přetahování se o zaměření projektů nebo objem prostředků mezi jednotlivými útvary úřadu, do kterého může navíc vstoupit politická změna na postu ministra, to vše a spousta dalších faktorů vedly k tomu, že se všechny peníze nevyčerpají – jako v letošním roce. Aby k tomu už v budoucnu nedošlo, a teď mluvím o druhé podmínce, operační program by měl mít prováděcí dokument, který by již obsahoval přehled systémových projektů včetně jejich základních parametrů. Přehled bude založen na odborném konsenzu, což zaručuje, že projekty budou imunní vůči vnějším zásahům, například výsledku voleb. Jinými slovy, ministerstvo školství se má chovat jako poskytovatel dotace, strategicky řídit prostřednictvím výzev a nastavování indikátorů a kontrolovat. Ne realizovat projekty.

Kdo tedy bude nositelem takových projektů?

Může to být kraj či města a obce jako zřizovatelé škol, neziskovka, může to být i nějaká organizace zřizovaná ministerstvem školství, proč ne. Ale ne MŠMT. Není přece normální přidělovat dotaci sám sobě a ještě to celé kontrolovat – to je systémový nedostatek současného programovacího období. Zmíněný prováděcí dokument by měl být připravován na přelomu roku, nyní se dokončuje návrh samotného operačního programu. V lednu vstoupíme do jednání s Evropskou komisí a teprve poté budeme mít nastaveny jasné mantinely pro jednotlivé aktivity programu. A také to předurčí, který systémový projekt bude realizován. Podle mého osobního názoru projekty typově za stamiliony korun to již nebudou. Dovedu si třeba představit, že od zřizovatelů směrem ke školám proběhne nějaká komplexní aktivita, kterou koordinačně a metodicky může zajistit pro celé Česko jedna vybraná organizace, jež bude partnerem jednotlivých projektů v krajích.

Bude operační program pamatovat víc na dosud opomíjené hlavní město?

Návrh obsahuje několik hraničních oblastí jak v regionálním, tak vysokém školství a ve výzkumu. V návrhu operačního programu je přitom uvedena územní flexibilita až 15 procent alokace na prioritní osu, která může být použita na území hlavního města a kterou hodláme využít. Navrhované kofinancování pražských projektů ze státního rozpočtu by nemělo být 50 procent jako v jiných operačních programech, ale klasických 15 procent.

Petr Husník

 

Mateřské školy hrály v dosavadním financování z evropských fondů spíše druhé housle. Nový operační program na ně myslí mnohem víc, jak je vidno z navrhovaných cílů pro oblast předškolní výchovy:

Zvýšení počtu dětí v účasti na předškolním vzdělávání (PV) s ohledem na děti s SVP (ohrožené školním neúspěchem, z vyloučených lokalit a děti ze sociálně znevýhodněného prostředí) a rozvoj systému včasné péče o ohrožené děti. Aktivity se zaměřují i na koordinaci a spolupráci při sociálně-pedagogických intervencích v rodinách, kde žijí sociálně znevýhodněné děti. Budou se realizovat vzdělávací programy (včetně uznávaných alternativních programů) pro předškolní děti zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti sociálně znevýhodněných dětí, prohloubí se spolupráce MŠ a ZŠ při přechodu dětí s SVP.

Zavedení a rozšíření postupů a nástrojů individuální podpory pedagogů, které pomáhají zlepšit každodenní práci předškolních pedagogů.

Zajištění kvalitní metodické podpory pedagogickým i dalším pracovníkům v předškolních zařízeních.

Zvýšení počtu pedagogických pracovníků, kteří v rámci systematického DVPP prohloubili/rozšířili své vědomosti a dovednosti pro rozvoj KK (včetně pregramotností) dětí vzhledem k požadavkům RVP PV a vhodně je uplatňují ve výchově a vzdělávání dětí. Dokladem bude profesní portfolio učitele, pro MŠ bude vytvořena metodika pro sebehodnocení školy na začátku a na konci projektu v doprovodu externí evaluace pro zajištění správnosti výsledku.

Zlepšení kompetencí pracovníků zařízení pro předškolní vzdělávání (PV) pracujících podle RVP PV mimo sektor veřejných MŠ k plnění očekávaných výsledků PV.

Navázání či prohloubení spolupráce pedagogů MŠ a ZŠ a rodičů dětí posledních ročníků MŠ pro snazší přechod dětí na ZŠ.

 

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz