archiv
Učitelské noviny č. 39/2013
tisk článku

PODLE ČESKÝCH FIREM TECHNICI NEUMĚJÍ JAZYKY

Marně hledáme absolventy technických oborů s aktivní znalostí angličtiny a němčiny, zkrátka situace v oblasti jazykového vzdělávání ve školách je neuspokojivá – na tom se shodli účastníci konference nazvané Cizí jazyky pro strojaře, která proběhla na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Kritická slova zazněla zejména z úst zaměstnavatelů.

Náměty

Ano, strojírenské firmy v kraji naléhavě potřebují techniky se znalostí cizích jazyků, aby jim zakázky nevyfoukla zahraniční konkurence. Kde ale takové lidi vzít?

Podle náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Věry Palkové je třeba začít u učitelů. „Je na vás, abyste využili hodinovou dotaci, která je vám dána. Žáci výuku jazyků mnohdy jen odsedí a protrpí. Nebaví je, a to je třeba změnit.“

Rektor Vysoké báňské – Technické univerzity v Ostravě Ivo Vondrák připomněl, že studenti by se měli spíš než gramatickým poučkám věnovat komunikaci v cizím jazyce. Připustil ale, že není vždy jednoduché toho dosáhnout. „Chce to začít co nejdříve. Angličtinu jsme například zařadili do naší univerzitní mateřské školky, nicméně i vysoká škola by měla dotvářet znalost cizího jazyka. Rádi bychom například, aby přibývalo přednášek v angličtině,“ uvedl rektor a dodal, že poněkud překvapivý problém může nastat v okamžiku, kdy student pošle podnět ke správnímu soudu. Studuje přece v Česku, tak jakápak výuka v angličtině! A vysoká škola prý má velmi malé šance takový spor vyhrát.

Také zástupkyně ministerstva školství Marie Černíková přišla s několika náměty týkajícími se tématu konference. Ministerstvo prý považuje za žádoucí, aby v budoucnu vznikly centrálně vytvořené učební materiály pro výuku odborného cizího jazyka pro jednotlivé obory středního odborného vzdělání. Učitelé by si díky tomu nemuseli jako dosud připravovat výukové materiály sami. Druhý námět mířil k maturitám. Podle M. Černíkové by bylo dobré zařadit odborný cizí jazyk do ústní zkoušky společné části maturity. Jak uvedla, vyučování odbornosti v cizím jazyce jednak přispívá ke zlepšení komunikačních dovedností žáků, jednak nesnižuje podíl odborné složky kurikula.

Kritika

Podle Ondřeje Tůmy, ředitele společnosti Ferram Strojírna, není angličtina žáků odborných škol na dobré úrovni. Osmdesát procent produkce této firmy jde na export, proto je prý samozřejmostí, že angličtinu musejí zvládat i pracovníci v dělnických profesích. „Máme s tím ale problémy, takže musíme pro zaměstnance pořádat jazyková školení. A ani není divu, vždyť není definovaná úroveň jazykové výbavy na jednotlivých stupních škol. Zařadit výuku odborného cizího jazyka na střední škole pro všechny žáky je velmi obtížné, když přišli ze základní školy s rozdílnou jazykovou dovedností,“ podotkl O. Tůma.

S ostrou kritikou vystoupil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Fakt, že za dvacet let nebyl zaveden funkční systém jazykové přípravy na školách, je pro něj zklamáním. „Během posledních tří let jsem nepotkal ministra školství, který by s tím chtěl pohnout.“ Svízelnou situaci podle něj navíc podtrhuje fakt, že průmysl potřebuje získat z odborného vzdělávání 42 procent techniků a dostává se mu pouhých 29 procent. Jen v Moravskoslezském kraji prý chybí firmám zhruba 4000 absolventů učebních oborů a asi 1000 techniků.

„Kvůli cizím jazykům jsme se pokoušeli zaměstnat gymnazisty nebo absolventy vysokoškolských humanitních oborů, ale všichni to nakonec vzdali, protože jim chyběla odbornost. Uvedu takový příklad. Kolega z jedné firmy vypsal konkurz na sekretářku. Z 86 přihlášených bylo 84 vysokoškoláků. Nemáme techniky, zato máme vysokoškoláky. Takhle se u nás vyhazují peníze za vzdělávání! Každý si může vystudovat, co chce, místo toho, aby stát motivoval mladé lidi ke studiu oborů, které trh práce skutečně potřebuje. Tak nízkou efektivitu vzdělávání nemůže tento stát ufinancovat,“ dodal P. Juříček.

Podle něj by mimo jiné pomohly stáže učitelů odborných předmětů ve firmách. Jak se ostatně shodli účastníci konference, není efektivní, aby učitelé, kteří technice nerozumí, vytvářeli ve spolupráci s žáky materiály pro výuku odborného jazyka. „Pro učitele cizích jazyků je nutný kontakt s odborníky z podniků, kteří denně v cizím jazyce komunikují se svými zákazníky. To ale není všechno. Dále je nutné, aby ministerstvo školství urychleně ve spolupráci s kraji a NIDV zajistilo povinné vzdělávání učitelů angličtiny, němčiny a ruštiny v odborné terminologii ve strojírenství,“ zaznělo v Ostravě.

    Petr Husník

 

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
evvoluce.png
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz