archiv
Učitelské noviny č. 36/2013
tisk článku

JETŘEBISMUS A MILIARDY PRO ŠKOLSTVÍ

Školství v předčasných volbách není pro řadu stran jednolitou prioritou. To je možné po prostudování volebních programů, se kterými strany a politická hnutí do boje o hlasy voličů jdou, říci naprosto jednoznačně. Je otázka, jestli je to dobře, nebo špatně. Špatně je to proto, že už oblast vzdělávání řadě politiků nestojí ani za sliby. Dobře proto, že po volbách asi nebudeme zklamáni, když moc neočekáváme.

Když odhlédnu od některých minoritních stran, které se redakci ani neobtěžovaly poskytnout předvolební program, takže je těžké říci, zda mají nějakou představu o budoucnosti školství a vzdělávání, narazil jsem při psaní Tématu týdne pro toto číslo UN na dva extrémy. Tím jedním byly programy velmi rozsáhlé, například Piráti a Zelení patří do této skupiny, která formálně, bez hodnocení obsahu, se školství skutečně podrobně věnuje. Většina stran má ale letos stručné programy odpovídající krátkosti předvolebního boje – autoři asi předpokládali, že pokud vůbec bude někdo tyto programy číst, ocení jejich minimální rozsah a lapidárnost. Bývají postaveny na slovech „chceme“, „prosadíme“, „je třeba“… Konečně, jetřebismus dostává v této kampani své významné místo.

Ale i v těchto krátkých programech se zmínka o školství a vzdělávání hledá velmi obtížně, musí se vyzobávat jednotlivé věty, občas i pouhá slova s tím, že možná by se mohla vztáhnout i na školství. V těchto případech jsem sahal do stranických programů, kde kapitoly školství přežívají z předchozích plnohodnotných kampaní. V nich je pak vzdělávání přiřazováno významné místo. Bohužel, jsou i leckdy dlouhodobým dokladem toho, že papír (v tomto případě pár bajtů počítačové paměti) snese všechno.

Při studování více než dvaceti webových stránek výrazně odlišné kvality formálně i obsahově jsem se zaměřil na to, jestli najdu mimo jiné zmínky o nezbytnosti zlepšení odměňování ve školství. Přiznávám, čekal jsem, že se s tímto bodem potkám ve slibech všech stran i hnutí a bylo pro mě nepříjemným překvapením, že se našli kandidáti budoucího vládnutí, pro které toto téma není nutné zmiňovat. Na druhé straně ODS, která odpovídala za školství v posledních měsících přímo a v řadě let předchozích minimálně koaličně, najednou ví, že je nezbytné do tohoto rezortu investovat na 3 miliardy korun. Kam se ale hrabou na Zelené, kde překvapivě není lídrem pro školství bývalý ministr O. Liška – ti mluví o šedesáti miliardách, což by jistě bylo příjemné, jen za současného ekonomického srabu se nemůžu zbavit dojmu, že je to prostě jen hezky vypadající hausnumero.

Podobně jako KDU ČSL i Zelení slibují 6 (lidovci dokonce 6,5) % HDP pro školství, což už tu kdysi bylo. ČSSD se drží při zemi, možná s vědomím toho, že bude po volbách v pozici, kdy se ze svých slibů bude muset zodpovídat. Na platy chce dát miliardu, celkově pro školství ještě čtyři další. Uvidíme. Podle zástupce Zemanovců Eduarda Zemana je v možnostech státního rozpočtu navýšit platy průměrně zhruba o 5 %, celkově tedy o cca 2 miliardy korun.

Legrace byla při obtelefonovávání některých sekretariátů stran, kde po dotazu, kdo že je vlastně lídrem pro školství a garantem pro vzdělávání, nastala chvilka zaraženého ticha. Dejte nám spojení, my vám jméno našeho specialisty sdělíme, slyšel jsem několikrát, což se dá číst buď jen jako neznalost telefonistky, nebo ale taky jako důkaz toho, že letos prostě tohle téma není top. (Mimochodem – TOP 09 mluví o zlepšení podmínek pro práci pedagogů, o platech se ale nezmiňuje. Že by dlouhá ruka bývalého ministra financí?) Až jsem se zasmál v případě jedné z malých stran, kde zapomněli v mailu vymazat historii, díky čemuž jsem se mohl dočíst, jak si můj dotaz přehazovali a nakonec to „taťka“ poslal dceři, která ten program zřejmě v rychlosti sfoukla. Taky podle toho vypadal.

Pokud bychom vzali letošní předčasné volby jako boj o budoucí směrování školství, bylo by to asi ještě těžší rozhodování, než to bude samo o sobě – a to už je co říci. „Staré“ strany vystřílely většinu munice v předchozích volebních kláních a bohužel ve většině případů se ukázalo, že šlo jen o slepé náboje. Nově příchozí strany nebo strany, které se vracejí, mohou stavět na nezkaženosti či novém lesku svého obrazu, ještě většinou nestačily naslibovat věci, které z toho či onoho důvodu nesplnily. Jenže i s takovými účelovými a na jednom člověku postavenými stranami už máme neblahé zkušenosti, proč bychom jim měli věřit?

Ještě že máme kroužkování, díky kterému můžeme popostrčit po pomyslném žebříku volebních preferencí člověka, kterého známe a o němž si myslíme, že bychom mu třeba mohli věřit. Rozmýšlejme tedy, než roztřesenou rukou a s pochopitelnou nervozitou, zda děláme správně, vezmeme lístek a uložíme ho k ostatním do volební urny.

Radmil Švancar

 

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz