archiv
Učitelské noviny č. 35/2013
tisk článku

STŘEDNÍ ŠKOLA SE STOPROCENTNÍM UPLATNĚNÍM ABSOLVENTŮ

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola v Praze na ulici 5. května se těší skvělé pověsti, která stojí na týmu odborně zdatných učitelů. Díky tomu úspěšně čelí dramatickému demografickému poklesu patnáctiletých, který v těchto letech drtí celé střední školství.

 

Zájem uchazečů bývá každoročně solidní, škola je naplněna. Vlastně ideál pro klid na práci. Snad jediné, co ji může v budoucnu ohrozit, by byla nepovedená reforma zdravotnického školství. Ale popořadě.

Proměnlivé historické počasí

Zajímavou historii má už jen školní budova. Tehdejší Krajská zdravotnická škola byla otevřena už v 50. letech minulého století, ale úplně jinde, v Belgické ulici na Praze 2. Současná budova na ulici 5. května byla dostavěna v roce 1937 jako ruské gymnázium. V roce 1942 ji však zabrali Němci a přestavěli na lazaret jednotek SS. Ve dnech pražského povstání v roce 1945 se stala centrem protifašistického odboje a krátce po skončení války se v ní znovu otevřelo gymnázium, tentokrát ovšem české. Vrtkavé jsou však dějiny 20. století. S rokem 1956 se do školy vrátili ruští žáci, tentokrát šlo o děti vysokoškoláků ze Sovětského svazu. Zdrávka se do budovy přistěhovala v roce 1981.

Současná ředitelka Mária Janáková nastoupila do školy v roce 1982, nejprve pracovala jako učitelka odborných předmětů, později jako vedoucí oboru, pak byla zástupkyní a od roku 2006 ředitelkou. Jak v nadsázce říká, nic už ji nemůže překvapit.

Oborová škatulata

Škola byla na začátku svého fungování v ulici 5. května oborově ryzí zdrávkou. Vedle všeobecné a dětské sestry tu jako jediní v hlavním městě vyučovali i porodní asistentku. V druhé polovině 90. let však vypukla tzv. Pilipova optimalizace středních škol doprovázená masivním rozšířením vyšších odborných škol, což byl koktejl, který doslova a do písmene překopal pražské zdravotnické školství. Byl to ale zároveň okamžik, kdy vznikla největší zdravotnická škola v Praze a jedna z největších středních škol v Česku. Její součástí se totiž stalo nejen zdravotnické učiliště, které s ní sdílelo část budovy, ale i zdravotnické školy z ulic Dubečská, Povltavská a Školská.

Dnes škola vykazuje kapacitu 1270 žáků ve 48 třídách (žáků a studentů je v tomto školním roce asi o 70 méně). Je jasné, že sestavení rozvrhu musí být přímo lahůdka. Zvlášť když rozdělovník komplikují kmenové úvazky lékařů, kteří na zdrávce v hojném počtu vyučují odborné předměty.

„V podstatě nemáme problém školu naplnit. Nedávno jsme ale museli rozšířit nabídku o nové, nezdravotnické obory,“ říká M. Janáková. A vrací se zpátky v čase. Po optimalizaci a legislativním překopání zdravotnických oborů podle požadavků Evropské unie se na škole začaly vyučovat v maturitním stupni obory Zdravotnický asistent, Zdravotnické lyceum, Nutriční asis-tent a Masér sportovní a rekondiční. Voška nabízí Diplomovaného zdravotnického záchranáře, Diplomovaného nutričního terapeuta a klíčový obor Diplomovanou všeobecnou sestru. O porodní asistentku, která se dnes podle zákona vyučuje pouze na vysokých školách, přišla už před lety, právě v rámci zmíněné optimalizace.

„Nikdy jsme se s tím nesmířili. Porodní báby, to byla naše specialita – působily u nás dokonce vysokoškolsky zaměstnané učitelky. Po fyzioterapeutech nám zbyl bazén, specialisté na rehabilitaci, zařízené učebny, přístroje. Přemýšlela jsem, jak toho využít a obohatit oborovou nabídku. Tak se u nás otevřel Masér sportovní a rekondiční, který se těší velkému zájmu uchazečů. Od maséra však byl už jen krůček ke Kosmetickým službám, k oboru, z něhož loni vyšli první absolventi. Před dvěma roky jsme navíc zařadili obor Bezpečnostně právní činnost, který využívá zázemí vybudované pro zdravotnické záchranáře. A nejen to, počítáme s tím, že část žáků bude pokračovat právě v tomto oboru vyššího studia,“ uvedla ředitelka.

Dávno pryč jsou doby, kdy se otevíralo pět i šest tříd všeobecných sester. Před zhruba deseti roky šlo ještě o maturitní studium. Dnes zájem o obor Zdravotnický asistent, jenž na maturitní úrovni nahradil vše-obecnou sestru, kterou ze zákona mohou nabízet už jen vyšší nebo vysoké školy, zdaleka nedosahuje takové síly. Maximálně dvě třídy prvního ročníku. Navíc kvůli náročnému studiu po prváku až třetina žáků odchází. I to byl ostatně důvod, proč musela škola sáhnout k rozšíření skladby oborů. Nicméně dvě třetiny absolventů tohoto oboru odcházejí na vysokou školu anebo na zdejší vošku, kde obvykle nastoupí obor všeobecná sestra. Jen asi třetina zdravotnických asistentů zamíří rovnou do praxe.

Důraz na praxi

Neexistuje, aby na střední škole a v prvním ročníku na vošce chodili žáci na praxi do zdravotnických zařízení sami. Vždy je musí doprovázet kmenový odborný učitel. To je železné pravidlo M. Janákové.

„V tom vidím hlavní důvod, proč je taková sháňka po našich absolventech, kteří když chtějí, stoprocentně uplatnění naleznou. Pedagog ví přesně, jak se mají veškeré postupy provádět a taky jak naučit. Ohlídá si to. Na střední škole probíhá praxe od třetího ročníku dva dny v týdnu, a to na základních odděleních – interna, chirurgie, dětské. Ve čtvrtém ročníku přichází řada na specializovaná pracoviště jako například kožní, stomatologii nebo ORL. Na vošce se studenti na praxi rozdělí na ty, kteří již absolvovali nějaký zdravotnický obor, a na ty ostatní, kteří musejí pod dohledem našeho pedagoga projít stěžejní oddělení, aby se naučili základní výkony – aplikace injekcí, podávání léků anebo třeba kyslíku,“ vysvětluje M. Janáková.

Žákovská a studentská praxe probíhá snad na všech pražských nemocnicích. Vzhledem k vysokému počtu žáků by praktikanty jedna nebo dvě nemocnice ani „nevstřebaly“. Samozřejmě kromě Podolí – a ředitelka opět zmiňuje chybějící porodní asistentky.

Udržet si přízeň zaměstnavatelů však není vůbec triviální. Například letos škole vypověděla smlouvu pražská záchranka pro zajištění praxí v oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář – problém je prý se souhlasem pacienta s ošetřením od studenta a nedostatek místa v sanitkách. Byla to citelná rána, kterou se podle M. Janákové naštěstí podařilo zacelit především díky vstřícnosti středočeské záchranky, Záchranné služby Asociace samaritánů ČR a Pragomediky.

Permanentní nejistota

Už téměř dva roky žije zdravotnické školství opět v nejistotě. Ministerstvo zdravotnictví totiž připravuje pokračování zdravotnické reformy a uvažuje o tom, že pro vošky klíčový obor, všeobecnou sestru, ponechá pouze vysokým školám. Protestují zdrávky, protestuje i ministerstvo školství. Podle nedávného vyjádření ministerstva zdravotnictví pádem vlády reforma zůstala zamčená ve skříni. Zatím. Dá se očekávat, že po nadcházejících sněmovních volbách bude oprášena a boje o zachování vyššího zdravotnického školství vypuknou nanovo (nemluvě o tom, že ve hře je stále osud celého sektoru vyšších odborných škol, které hledají vhodné legislativní ukotvení v terciárním sektoru vzdělávání).

M. Janáková vnímá, že uchazeči v řadě případů dají přednost studiu na vysoké škole, byť voška se může pochlubit jedinečnými podmínkami pro praktickou výuku. Jen výjimečně se však stane, že přecházejí na vysokou školu v průběhu studia.

„Nejistota a hrozba, že o vošku někdy přijdeme, mi samozřejmě vadí, ale bráním se na to pořád myslet. To by mi nezbyly čas a chuť na rozvoj školy.“

Petr Husník

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz