archiv
Učitelské noviny č. 33/2013
tisk článku

ŠKOLA, KTERÉ VE MĚSTĚ NEUNIKNE ŽÁDNÝ TALENT

Mají, nebo nemají základní umělecké školy oproti ostatním jednodušší život? Chtělo by se říci že ano. Žáci do nich chodí dobrovolně, takže motivace by měla být mnohem snazší. Pěstují jejich koníčka, nemusejí tedy lámat nechuť k učení se. Úspěchy žáků – a tedy i školy – jsou mnohem hmatatelnější. Zuškou se každý rád pochlubí…

 

Pozice ředitele umělecké školy spočívá v manažerské práci, v kontaktech, v řešení provozních záležitostí a celé řadě věcí, které vytvářejí image školy tak, aby byla reprezentativním a uměleckým nositelem kultury v rámci svého okolí a regionu. Bez velkého humbuku, v tichosti vytvářejí základní umělecké školy hodnoty, které těžko spočítáte. Do své práce dávají pořádný kus srdce.

Sotva překročíte práh školy, dýchne na vás atmosféra nabitá kreativitou. A není jen v obrazech vytvořených žáky, které zdobí chodby. Základní umělecká škola Gustava Mahlera v Humpolci si za dobu téměř sedm-desátileté existence své místo na slunci pevně vydobyla. Byla první vlaštovkou, která před deseti lety změnila zřizovatele, když ji kraj Vysočina převedl na město.

„Někteří kolegové nám to tehdy zazlívali, že podle našeho vzoru budou muset změnit zřizovatele všichni, ať se jim to líbí, nebo ne. Taky je pravda, že někde vztahy nových zřizovatelů vůči školám dvakrát vstřícné nebyly,“ připouští ředitel ZUŠ Josef Jirků.

Kraj Vysočina byl před lety opravdu mezi prvními, kde docházelo ke změně zřizovatele. Tato změna neproběhla v celé republice, ale na Vysočině už je kromě jediné soukromé školy 24 státních zušek pod městem a negativní ohlasy slyšet nejsou.

„U nás v Humpolci si také nestěžujeme. Město je pro nás ideální zřizovatel, spolupráce s ním je výborná. Možná je to i tím, že jsou v jeho vedení i někteří naši bývalí žáci. Město je také vlastníkem budovy, v které naše škola sídlí, takže nemusíme platit nájem. Je to velká výhoda už proto, že díky tomu můžeme držet školné na relativně slušné výši. Z takového zázemí pak mohou vyrůstat hodnoty. Věřím, že místní vědí, co naše škola pro město znamená. Že je reprezentujeme u nás i v zahraničí a máme velmi dobré výsledky v uměleckém vzdělávání. Zejména výtvarný obor je ověnčený spoustou mezinárodních úspěchů.“

Kdo vytváří profil školy

Vůdčí osobností je vždycky ředitel. Spolu s týmem spolupracovníků vytváří koncepci školy, pečuje o podmínky pro práci učitelů i vzdělávání žáků. Dbá o to, aby se úroveň školy stále rozvíjela, aby získávala na atraktivitě. Prostě aby škola měla dobré jméno.

„Nesmíme zapomínat ani na uměleckou radu školy, která hraje při její profilaci významnou roli,“ připomíná Josef Jirků.

Humpolecká ZUŠ má tři obory – hudební, výtvarný a taneční. Hudební obor nabízejí žákům výuku na nástroje v nebývalé šíři. Snazší bylo vyjmenovat, co ve své nabídce nemá: hru na fagot, hoboj a harfu. I hru na akordeon vyučuje s alternativou heligonky. Ještě jednu zvláštnost tu najdete. Z pedagogického sboru, který čítá 22 plně aprobovaných učitelů, mají někteří pedagogové v rámci výuky i dvě aprobace. Dlouholetou tradici má pětačtyřicetičlenný dechový orchestr, z 24 základních uměleckých škol na Vysočině ho mají pouze čtyři. Po deseti letech zde dočasně přerušil svoji činnost soubor CAMERATA zaměřený na hudbu 13. – 15. století. Na základě výsledků v uměleckém vzdělávání byl škole propůjčen i čestný název – ZUŠ G. Mahlera Humpolec. Škola pořádá jako poctu Gustavu Mahlerovi, který se narodil v nedaleké obci Kaliště, festival mládežnických dechových orchestrů. V letošním roce to byl již IV. ročník.

Nebylo by dobré zapomenout ani na taneční obor, o který je velký zájem. Jeho žáci vystupují při koncertech hudebníků, a to jak pro školy, tak pro veřejnost.

Je školní vzdělávací program pro ZUŠ důležitý?

„Určitě,“ je přesvědčený Josef Jirků. „Myslím, že ho máme vypracovaný velmi dobře, hlavně díky mé zástupkyni Ditě Čeledové Urbánkové. I když práce na něm byla opravdu týmová, ona byla jeho dobrou duší, která všechno držela pohromadě. Přesto jsme po prvním roce zjistili, že by se ještě něco dalo vylepšit. To je to, co mi je na ŠVP sympatické. Ano, musíme se držet pravidel daných Rámcovým vzdělávacím programem pro základní umělecké vzdělávání, ale v rámci jednotlivých předmětů můžeme přijmout úpravy a změny, které daný předmět vyžaduje a které výuku ještě více zefektivní.

Když jsme program dokončili, říkali učitelé: Ale to je přece to, co už děláme. Ano, vysvětloval jsem jim, takhle pracujeme. Víme jak a víme proč. Navíc jestliže říkáme, že jsme skutečná škola, musíme být stejně jako ostatní školy schopni si ŠVP vytvořit. Školní vzdělávací program je i o naší existenci.“

Když přichází nová krev

Zatímco výtvarný a taneční obor vypisuje termíny, v nichž se mohou děti ucházet o místo ve škole, hudební obor to vzal z gruntu. Ve městě mu neunikne žádný talent.

„Je kolem toho hodně práce, ale vyplatí se,“ vysvětluje Josef Jirků. „Po dohodě s mateřskými a základními školami prozkoušíme všechny předškoláky a všechny prvňáčky.“

Pýcha humpolecké ZUŠ

„Tohle je naše třetí patro!“

Tak takhle vypadá hrdý ředitel, bylo první, co mne napadlo. Dneska už o pěti letech starostí Josef Jirků snad ani neví. Zato si již třetí rok spolu s kolegy i žáky užívá, jak přestavěná půda pomohla posunout úroveň školy zase o stupeň výš.

Za prosklenými dveřmi malé foyer, šatna. Zprava koncertní sál s kapacitou 80 míst (a přilehlé nahrávací studio), zleva galerie, kde se návštěvníkům představují práce výtvarného oboru. Atmosféru dokresluje původní trámoví, vzduchotechnika zajistí dobrou klimatizaci, výtah bezbariérový přístup.

„Myšlenka půdní vestavby tu byla dlouho, až teď se nám ji podařilo díky grantu ROP Jihovýchod uvést do života. Část financí přišla z grantu, část přidalo město, něco i my. Byl to dobrý vklad. Dřív jsme pořádali koncerty v muzeu, museli jsme tam přenášet nástroje na vystoupení i na zkoušky. Teď máme konečně všechno pod jednou střechou.“

Koncerty pro rodiče, pro školy i pro širokou veřejnost sál vždycky zaplní. V průběhu školního roku se tady uspořádá kolem 60 akcí.

Jaroslava Štefflová

 

Josef Jirků je ve funkci ředitele ZUŠ dvacet let. Absolvent konzervatoře v Roudnici nad Labem a poději ještě brněnské konzervatoře, obor trombon. Mezi jeho koníčky patří swingová hudba, vede BIG-BAND města Humpolce. Má rád i cyklistiku. „Jsem pyšný na to, že jsem rodák, a dokonce žák této školy.“

 

ZUŠ Gustava Mahlera byla zřízena jako hudební škola města Humpolce v roce 1946. Napřed sídlila v chlapecké škole, pak v knihovně. Až když přestal být Humpolec v roce 1956 okresním městem a soud se odtud odstěhoval do sousedního Pelhřimova, získala škola jeho impozantní budovu. Tam, kde se dřív vyhlašovaly rozsudky jménem republiky, se dnes vyučují hudebněteoretické předměty. Hudební, výtvarný a taneční obor navštěvuje na 580 žáků z Humpolce a blízkého okolí.

 

Za dvacet let získali žáci zdejšího výtvarného oboru 282 ocenění v mezinárodních a celostátních soutěžích. Na střední a vysoké školy bylo za tuto dobu přijato celkem 119 žáků.

Pokud zavítáte do zámku v Žirovnici, můžete si tam prohlédnout také stálou expozici zatím největšího projektu humpoleckého výtvarného oboru – Betlém. S téměř 800 figurami je to největší keramický betlém u nás. V podzemí Galerie na Dolním náměstí v Humpolci můžete navštívit další projekt zdejších mladých výtvarníků – Peklo. Oba projekty obdržely cenu Univerzity Karlovy.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz