archiv
Učitelské noviny č. 32/2013
tisk článku

JAK SE UPRAVOVALY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

Už avizované úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání přinesly do škol neklid. Co po nás zase budou chtít? Když ředitelé našli na webových stránkách ministerstva text RVP ZV s vyznačenými změnami, v první chvíli se zdálo, že to snad nebude tak zlé. Prostě sepíšeme dodatek… Jenže pak si všimli proměny druhého cizího jazyka, z jehož volitelnosti se stala povinnost, a bylo jasné, že v mnoha základkách nezůstane v ŠVP kámen na kameni. Jen tam, kde už druhý cizí jazyk v programu měli (a vybrala si ho většina žáků), byli o něco klidnější. Pak přišla z ministerstva školství informace, že na pomoc školám uspořádá v každém kraji k úpravám RVP ZV semináře. Národní institut pro další vzdělávání připojil další: při každém krajském pracovišti budou fungovat konzultanti připravení školám pomoci. Opravdu to funguje? Pro zkušenosti jsme se rozjeli do Plzně.

 

Zklidnila  se situace v základních školách? První reakce některých ředitelů byly dost nahněvané (eufemisticky řečeno). Kolik jich asi využilo nabízené pomoci?  

„Docela dost,“ konstatovala vedoucí plzeňského pracoviště NIDV Ladislava Šlajchová. Zajišťují tu konzultace k RVP jak pro základní, tak pro mateřské školy. Ty pro základky se prý ale staly v poslední době doslova hitem. Samozřejmě kvůli úpravám platným k letošnímu 1. září. „Velký zájem byl už o semináře pro vedoucí pracovníky škol a koordinátory ŠVP, které jsme pořádali podobně jako ostatní pracoviště na začátku dubna. Mezitím ministerstvo proškolilo naše dlouhodobě navázané lektory, jejichž pomoc jsme pak mohli nabídnout školám.“

Pomoc šitá na míru

Na seminářích jednoho kraje se obvykle sešlo něco kolem stovky lidí. Kde to bylo možné, snažili se je rozdělit do menších skupin, aby měli pedagogové lepší možnost diskutovat. Ne každému ale ostych dovolí zeptat se na to, co by potřeboval vědět. Zvlášť když loňské konkurzy přivedly do čela škol nové ředitele. Individuální pomoc je potom více než vítaná.

„Pokud jde o radu jak s úpravami ŠVP, poskytujeme buď tzv. všeobjímající konzultace, kdy nám škola zašle celý ŠVP ke komplexnímu posouzení, nebo dílčí konzultace,“ vysvětluje L. Šlajchová. „Ty si vlastně školy samy vyžádaly. Pošlou nám jen tu část ŠVP, kterou si potřebují ověřit, nebo nás žádají o vysvětlení pouze konkrétních bodů. My pak vybereme pro každou školu nejvhodnějšího konzultanta a ŠVP, nebo jeho část, mu přepošleme. Školy se mohou spolehnout na to, že nikdo jiný jejich program vidět nebude.

Setkání zástupců školy s konzultantem je už jen na nich. Nabízíme možnost schůzky u nás v NIDV, ale stejně tak může lektor přijet přímo do školy. Rozhodující je nejen vzdálenost, ale i to, o čem spolu učitelé a konzultant potřebují hovořit. Leckdy se při diskuzi objeví, že je třeba něco doložit, konkretizovat, dovysvětlit, nebo i přizvat dalšího učitele. Pak je lepší sejít se ve škole. Zkušenosti říkají, že jednání se vždycky zúčastní ředitel školy, často i koordinátor ŠVP. Pokud se škola rozhodla pro rozsáhlejší úpravu, může být u debaty i vedoucí příslušné předmětové komise metodického sdružení školy. Letos to bývali jazykáři.“ 

Jeden zádrhel tu ale je. Dřív byly podobné konzultace hrazeny z projektu podporovaného ESF, poslední tři roky už si je školy musejí platit samy.

„Komplexní posouzení ŠVP není zrovna levná záležitost – cena se pohybuje kolem 4000 Kč. Když ale vezmete v úvahu, že některé ŠVP jsou docela objemná záležitost, takže už jen poctivě je prostudovat zabere dost času, cena přemrštěná není. Školy ale čím dál častěji využívají dílčí konzultace, jejichž cena se pohybuje kolem 600 Kč. Už se v ŠVP orientují mnohem víc, vědí, na co se chtějí ptát.“  

Přátelé na telefonu

Změnily se v ně pracovnice plzeňského NIDV, když odpovídaly na telefonické dotazy ředitelů a koordinátorů ŠVP.

„Šlo vesměs o jednoduché dotazy,“ říká L. Šlajchová. „Pokud jsme na některou otázku neznaly odpověď, obrátily jsme se primárně na ministerstvo školství, popřípadě na ČŠI. To byl příklad kódovaných očekávaných výstupů, které se objevily na internetu až o prázdninách, nebo standardů pro francouzštinu a němčinu stanovených opatřením ministra na začátku prázdnin. Uklidňovaly jsme ředitele, že kvůli tomu nic přepisovat nemusejí.  

Asi nejčastěji jsme vysvětlovaly, kdy je vhodnější přepracovat celý ŠVP. Například v okamžiku, když škola sáhne do učebního plánu, když začne hýbat s očekávanými výstupy v rámci ročníků. Pokud jde jen o dílčí změny, stačí dodatek. Dost dotazů směřovalo k začlenění dopravní výchovy nebo chování člověka za běžných rizik a za mimořádných okolností do ŠVP.“

Přitom ředitelé většinou říkají: My už jsme to tam stejně nějak zapracované měli…

„To jste řekla přesně: nějak. Jenže to nestačí. Všechno potřebuje mít své místo v systému. Všechno musejí ve škole pořádně promyslet. Přitom podobných zdánlivě dílčích úprav v RVP ZV není málo, nejen dopravní výchova a chování člověka za běžných rizik a za mimořádných událostí, ale také korupce, finanční gramotnost. Školy naštěstí dostaly baterii materiálů i přímo pro výuku. Odkazovaly jsme na rvp.cz, na naše obsahově navazující semináře. Přesto musím před řediteli a koordinátory ŠVP smeknout. Dát všechny tyhle úpravy dohromady, k tomu si přičíst ty, ke kterým se škola rozhodla přistoupit po vlastním uvážení… Měli toho dost. A to ještě některé školy s novým školním rokem zahájily u prvňáčků se souhlasem rodičů psaní písmem Comenia Script.“

Problém druhý (přesněji další) cizí jazyk

Pro mnoho škol to byl opravdu problém. Snad ani ne tolik se zajištěním pedagogů jako s organizační stránkou věci. 

„Největší starosti dělalo ředitelům, odkud mají příslušné disponibilní hodiny vzít. Hlavně tam, kde se škola nějakým způsobem profilovala.“ L. Šlajchová vzpomínala na školu, která se před několika lety rozhodla, že se soustředí na etickou výchovu. „V té době byla v tom nejlepším slova smyslu hitem, kdekdo ji doporučoval. Učitelé se vzdělali v příslušném oboru, škola vyčlenila na 2. stupni v každém ročníku jednu vyučovací hodinu. Dva roky v tomto systému úspěšně pracovali – a najednou měli vzít svou snahu zpátky. Nebyli sami, podobně zaplakaly i jiné školy.“

Je pravda, že se o dalším cizím jazyku na 2. stupni základních škol mluví už dlouho. Konečně měla ho v sobě zakotvený už před lety jedna z novel školského zákona. Byl to právě názor pedagogů, který už tehdy navrhovanou povinnost vyučovat druhý cizí jazyk změnil na povinnost školy další cizí jazyk žákům nabídnout. Je také pravda, že jsme jedinou zemí v EU, která dosud neměla povinný další cizí jazyk v kurikulu zanesený. Přesto tato úprava mnohé školy zaskočila.

„Osobně jsem přesvědčená, že výuce cizích jazyků u nás chybí propracovanější systém. Zrovna nedávno jsme u nás řešili nabídku jedné společnosti na seznamování dětí předškolního věku s angličtinou. Přizvali jsme inspektorky, které jsou garantkami pro předškolní výchovu a výuku cizích jazyků. Shodli jsme se na tom, že metoda je dobře propracovaná, podložená výzkumy, ale těžko uvažovat o plošném zavádění. Už jen proto, že v 1. a 2. ročníku základní školy by najednou naskočila proluka. Angličtina se vyučuje až od 3. ročníku. Na mnoha školách sice existuje výuka angličtiny v různých formách už u prvňáčků, ale spoléhat na to nelze.“  

Konzultace na začátku září

Sešly se spolu na půdě plzeňského pracoviště NIDV. Jako konzultantka Václava Korcová, dlouholetá spolupracovnice NIDV, která byla u kurikulární reformy od samého začátku. Jinak učitelka dějepisu a angličtiny na ZŠ Plasy. O komplexní posouzení ŠVP požádala Zuzana Houdková, ředitelka ZŠ a MŠ v Chotíkově. Před rokem zvítězila v konkurzu, chystala se ŠVP za přispění učitelů obměnit. Když se k tomu přidaly povinné úpravy RVP ZV, bylo jasné, že ŠVP se bude proměňovat z gruntu. První setkání s konzultantkou bylo ještě na konci školního roku. Přes prázdniny na obměně všichni pedagogové pracovali pod vedením koordinátorky ŠVP na škole Pavlíny Spoustové, aby teď nový ŠVP poslali konzultantce k posouzení.

„Objektivně musím říct, že původní ŠVP nebyl nastaven špatně, i druhý cizí jazyk jsme už měli zakomponován s šestihodinovou dotací na 2. stupni, tohle bylo bez problémů. Přesto jsme během uplynulého školního roku k některým změnám dospěli,“ přiznává Zuzana Houdková. Byl to například počet vyučovacích hodin některých vzdělávacích předmětů v jednotlivých ročnících. Protože informatika byla ve všech ročnících dělená s hlavním cizím jazykem, bylo možné ponížit počet těchto hodin v 8. a 9. ročníku ve prospěch prvního cizího jazyka.

„Angličtinu teď vyučujeme nadstandardně po čtyřech hodinách v každém ročníku, další dvě hodiny jsme věnovali druhému cizímu jazyku. Jako učitelka zeměpisu jsem nebyla spokojena s hodinovou dotací 1+2+1+2 tohoto vzdělávacího předmětu v ŠVP na 2. stupni (6. – 9. třída). Po domluvě s kolegyní zeměpisářkou, která právě nastoupila po rodičovské dovolené, se nám podařilo ´vybojovat´ hodinovou dotaci 2+3+1+2.“

V čem vám pomohla konzultantka?

„Jsem poměrně krátce jmenována do funkce ředitelky školy, problematiku ŠVP sice znám, ale hlavně z pohledu učitele zeměpisu. Nejsem proškolený koordinátor, řídicí mechanismy si stále ještě osvojuji. Navíc jsem přesvědčená, že kontrola proškolenými pracovníky je u tak důležitého dokumentu, jakým je ŠVP, velmi důležitá. Na radu konzultantky jsme třeba měnili některé formulace, například u kapitoly ŠVP hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Chtěla jsem, abychom měli všechno v pořádku nejen obsahově, ale i formálně. Vždyť je to ku prospěchu věci. 

Naše škola není velká, v mateřské je 41 dětí, v základní škole se vzdělává 190 žáků. Se zřizovatelem máme od začátku velmi korektní vztahy, pro obec je škola prestižní záležitost. I proto mi záleží na tom, aby náš ŠVP byl co nejlepší.“

Zkušenosti konzultantky

Úskalími ŠVP provází Václava Korcová pedagogy od roku 2005. Letošní „zakázky“ jsou přece jen jiné. Učitelé už mají o svém ŠVP jasnější představu, pár let podle něj pracují. Pokud jde o změny, které si sami vyhodnotili jako potřebné, jsou s  nimi srozuměni. Hůř v některých školách přijímali ty vynucené.

„Hlavně na začátku, když přišly první informace o úpravách, jsme se někde museli potýkat s vlnou nevole. Ozývalo se, že jde jen o slovíčkaření, že není pochopen smysl reformy. U dalšího cizího jazyka upozorňovali učitelé, že se úroveň výuky dokonce snižuje, když stačí, aby žák dosáhl na úroveň A1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Což není pravda, protože talentovaný žák přece může jít nad tento rámec. Některé školy jsou asi dodnes přesvědčeny, že v celém RVP ZV jde jen o papírování. To je trochu škoda.“

K úpravám často docházelo až ke konci školního roku, tedy v době, kdy mají učitelé všeho nad hlavu a nevědí co dřív. Když jste přišla do školy na konzultaci, cítila jste víc vstřícnost, nebo despekt? Jako že jim nutíte dělat něco zbytečně…

„Despekt v žádném případě. Ani vstřícnost jsem ale očekávat nemohla, když jsem od nich chtěla práci. Myslím, že mne brali jako přítele na telefonu, byli rádi, že jsem jim přijela pomoci. Na webových stránkách, na různých portálech je spousta informací a rad, ale aplikovat je do praxe je pro řadového kantora problematické. Vděk. Asi ze všeho nejvíc jsem cítila vděk. Někdo projevil o jejich práci zájem a přišel poradit. Už nebyli na všechno sami.“

Konzultant se napřed ve škole domluví, s čím potřebují pomoci. Občas se prý ale stane, že se v průběhu doby objeví mnohem závažnější problém, s nímž do té doby nikdo nepočítal. Po dohodě se může změna do konzultace operativně zapracovat. 

„I když všechno ještě zdaleka není tak, jak by mělo být, posun je znát,“ je přesvědčená V. Korcová. „Jen zřídka se teď setkáme s nepochopením základní terminologie. Není problém rozlišit kompetence u žáka a výchovně-vzdělávací strategie u učitele. Nejasnosti jsou ale dodnes kolem četnosti průřezových témat. Školní vzdělávací program opravdu není formální záležitost. Ředitel se svým podpisem a razítkem na dokumentu zavazuje, že je vše, jak má být. V tom je jeho odpovědnost. Ale pozor, za obsahovou stránku by měli odpovídat i jednotliví garanti vyučovacích předmětů. Na nich je hlavní tíha realizace dokumentu.“ 

Před finišem

Od začátku dubna do konce června 2013 zorganizovala jednotlivá krajská pracoviště NIDV celkem 60 krajských informačních seminářů s celkovým počtem 1742 účastníků. 

„Jak to šlo nejrychleji, posílali jsme proškolené konzultanty do terénu,“ říká L. Šlajchová. „Zpracovali jsme jednotnou prezentaci, stáhli jsme podpůrné materiály, které jsme pak předávali školám. Doufám, že jsme jim pomohli.“

 

 Konzultanti jsou lidé praxe

„Všichni, kteří teď pomáhají školám doladit jejich ŠVP, pro nás pracují deset let, od doby, kdy jsme proškolovali první koordinátory ŠVP,“ říká L. Šlajchová. Všichni mají zkušenosti s tvorbou ŠVP na svých školách, naprostá většina dodnes učí. Ty nejschopnější doporučujeme ministerstvu školství do různých pracovních skupin. Je to oboustranně výhodné. Ministerstvo získá spolupracovníky s podrobnou znalostí terénu a školy pak konzultanta nebo lektora s širokým rozhledem. Přitom člověka, který je ´jejich´, protože se sám denně potýká se stejnými problémy. Může jim poradit opravdu zasvěceně, varovat je před omyly, které si vyzkoušel na vlastní kůži.

 Jaroslava Štefflová

 

O co je v rámci konzultací největší zájem

1. Jak a kdy provádět změny v dokumentu. Školy se ptají, kdy je nutné inovovat celý ŠVP a kdy stačí připojit k němu jen dodatek.

2. Způsob evidence průřezových témat a jejich tematických okruhů. Problém staronový, možná dokonce stabilní. I když mu bylo věnováno X seminářů a školení, stále je na co se ptát.

3. Volitelné předměty. Problém nový, který vyvstal v souvislosti s úpravami RVP ZV.

4. Srozumitelnost výchovných a vzdělávacích strategií. Školy je napíší příliš obecně a pak není zřetelné, jakou strategii volí, nebo příliš konkrétně a pak mohou při kontrole narazit. Zlatou střední cestu hledají s obtížemi.

5. Formulace očekávaných výstupů. Přes prázdniny se v RVP ZV objevily kódované očekávané výstupy, s nimiž se na seminářích ještě nemohlo pracovat. Školy měly obavy, jestli nebudou muset ŠVP opět předělávat. Nemusejí. Kódy mají pomoci rychlejší orientaci.  

6. Standardy pro francouzský a německý jazyk. O standardech obou jazyků se mluvilo delší dobu, ale oficiální podobu jim dalo až opatření ministra, které vyšlo v červenci. Také tady měli učitelé obavy, že kvůli tomu budou muset ŠVP přepisovat. Opět – nemusejí.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz