archiv
Učitelské noviny č. 32/2013
tisk článku

ŠKOLKOVNÉ MŮŽE BÝT PRO ROMY PROBLÉM

Je nepochybné, že by romským dětem institucionální předškolní výchova pomohla. Poraďte ale jak přesvědčit romské rodiče, aby je do mateřinky posílali.

IQ Roma servis považuje za nejvhodnější pro jakékoli děti včetně romských běžné mateřské školy, kde spolu přirozeně interagují různé děti, a to jak neromské, tak i romské. Rodiče i jejich děti z romské komunity i majority se takto již od útlého věku učí společné řeči a kooperaci, prohlubuje se jejich vzájemné poznání a blízkost.

Avšak pro velké množství romských rodin takováto příprava není reálná. Pro rodinu s minimálními příjmy a nestabilním bydlením je stále složité platit tzv. školkovné. I v případě, že je rodič od tohoto poplatku osvobozen (když jde o předškolní dítě, případně z důvodů ekonomické situace rodiny), stále je povinen platit stravné (problémy se svačinami atp. jsou mimochodem i častým důvodem studu, nepohodlí a pak snížené docházky dětí do základních škol). Pokud má na výběr přípravný ročník, který je zcela zdarma, z našich zkušeností si vcelku pochopitelně volí variantu jednodušší a finančně výhodnější. Objevují se také případy, kdy školky, byť nepřímo, zvýhodňují rodiče, kteří pracují, čímž se šance romských dětí opět snižují. Tato praxe byla již v minulosti kritizována s odkazem na vzdělávací cíl předškolního zařízení bez ohledu na pracovní vytížení rodičů.

Samozřejmě že v praxi vnímáme i sníženou motivaci romských rodičů posílat své děti do školky. Rodiče jsou často s dětmi doma, necítí potřebu dítě do zařízení za každou cenu umístit. Současně ne vždy znají postupy při zápisech, mají přístup ke všem potřebným informacím a zavčas si vše vyřídí. Také se stále objevují případy, kdy jsou rodiče ve školkách odmítáni nebo jsou jim doporučovány přípravné ročníky jako „pro ně vhodnější“.

Za posledních několik let se přesto zájem o mateřské školy a předškolní přípravu dětí výrazně zvýšil i u romských rodičů. Nemluvíme teď jen o romských rodičích, kteří vzdělání svých dětí podporují dlouhodobě, protože romský rodič se automaticky nerovná rodič znevýhodněný. Mluvíme o rodinách, které se potýkají se sociálním vyloučením, žijí ve velmi těžkých podmínkách, přesto však dokážou přemýšlet o budoucnosti svých dětí, protože chtějí, aby měly šanci žít jinak, a tu šanci vidí v dobrém vzdělání.

Tuto skupinu rodičů musíme podpořit nejvíce, protože oni mají šanci změnit situaci k lepšímu prostřednictvím svých dětí. Důležité je mluvit s nimi, podpořit je, podat jim potřebné informace, a především je přesvědčit, že budou vítáni. Není pro ně vždy jednoduché jít do instituce, kterou vnímají jako neromskou, vyjít z prostředí, které je pro ně dobře známé a vystavit se riziku, že nebudou přijati nebo jejich dítě nezapadne.

S rodiči v našem centru často mluvíme i o tom, aby se nebáli, měli dostatečné sebevědomí a odvahu i v případě, že se možná tolik neorientují a potřebují více podpory.

Pár praktických tipů:

- Rodiče chodí často pozdě (po zápisech), mají zkreslené, neúplné informace (mj. je znevýhodňuje přístup a dovednosti vyhledávání na internetu), v dobré víře, že „když se začnu zajímat o zápis v červnu (2 měsíce předem), tak mi dítě do školky logicky nastoupí v září“ – zde pomáhají osvětové kampaně v době před zápisy, info-letáčky, spolupráce se studenty, terénními pracovníky a NNO, optimálně koordinovaná logistika v obci.

-        V komunikaci a asistenci se zaměřujte na matky-ženy.

-        Většina romských matek vlastně více či méně vágně chce, aby jejich dítě „někam chodilo, než začne chodit do školy, naučilo se na zápis, aby si zvyklo“, mají starost o své děti, jen ne vždy mají dobrý informační přehled a schopnost se zorganizovat k cílenému stavu – u těchto matek citlivě zjišťujte kontextuální informace (dokonce i přívětivá rada pro maminku, u které zjistíte, že její dítě stále nosí plínky, že se před nástupem do školky musí naučit chodit na WC, je praktická, ale stylem podání ji můžete jak odradit, tak povzbudit). Ne formálním, ale spíše přátelským stylem vysvětlujte, jak bude vypadat praktický provoz a následně řešte reálné možnosti umístění (je někde místo, kolik to bude stát, bude/nebude na to matka mít, co s tím atp.).

-        Byť by se styl komunikace rodiče jevil nestandardní, zachovejte nenadřazený, klidný, vřelý, povzbuzující jazyk podněcující důstojnost konkrétního jednotlivce (vnímám tě a chci ti pomoci, podpořit tě, ne tě analyzovat a soudit, moralizovat, poučovat atp.).

-        Povzbuzujte, nepodceňujte a nezlehčujte psychologii – ostych, strach, často i iracionální obavy (neznají prostředí – mají automaticky strach, že tam jejich dítě nezapadne, nesedne si s  kamarády, učitelkou, bude utlačované, významné může být i to, zda bydlí ve vyloučené lokalitě (jsou zvyklí fungovat s majoritou, nebo to bude pro ně krok náročnější?).

-         Faktem je, že ne všechny školky jsou na tyto děti připravené (pedagogové přípravných tříd jsou vskutku v tomto ohledu připravenější a mohou být přijatelnějším komunikačním partnerem), můžete se však specializovaně vzdělávat, či si vyměňovat zkušenosti, stáže právě s pedagogy přípravných tříd a specializovanými experty a nestátními neziskovými organizacemi (NNO).

-         Mějte na paměti, že kapacity školek a ekonomická situace rodiny bude do rozhodování významně intervenovat (školkovné, stravné atp.) – spolupracujte se zřizovateli i relevantními NNO v okolí, profesionální NNO pomůžou mj. řešit věci, kterým rodiče a děti ve školce nerozumějí, udržují motivaci a přípravu na (jde-li inkluzivní) základní školu, připomínají termíny, vedou rodiče k tomu, jak doma s dítětem pracovat, číst a pro děti, které se díky kapacitě anebo termínům nedostanou do školky, nabízejí přípravu na dovednosti k zápisu.

-      Nezapomínejte, že Romové, stejně jako všichni lidé, jsou originály – individuality, a mají proto i velmi různou úroveň a informovanost – dávejme si proto pozor na zjednodušené a skupinové vnímání.

Katarína Klamková

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz