archiv
Učitelské noviny č. 32/2013
tisk článku

UČEBNA V KOKPITU

Kvalitních středních škol zaměřených na obory tak či onak spjaté s letectvím najdeme v Česku víc. Střední odborná škola civilního letectví z Prahy-Ruzyně však patří mezi unikáty. Díky svému umístění přímo v srdci letecké dopravy v Česku spolu s jedinečným pojetím nabízených vzdělávacích programů představuje subjekt, jenž by se důstojně vyjímal ve sbírce škol rodinného stříbra, o jejichž systémové podpoře čas od času probleskne debata.

Někdejší závodní škola práce dnes slaví

Škola je vlastně hned první budovou, kterou minete, když přijíždíte k terminálům Letiště Václava Havla Praha. Stojí tady už jubilejních 60 let.

„Naše škola celou tu dobu neodmyslitelně patří k ruzyňskému letišti – stejně tak dlouho trvá bezprostřední spolupráce s podniky zabývajícími se leteckou dopravou. Samozřejmě, letiště, či přesněji Český Aeroholding, jehož dceřinými společnostmi jsou právě Letiště Praha či České aerolinie (ČSA), je naším hlavním partnerem,“ říká ředitelka školy Olga Pávičková. Punc originality této škole udílí právě její vazba na sociální partnery.

Současná Střední odborná škola civilního letectví byla založena v roce 1953 jako závodní škola práce spadající pod tehdejší Československé aerolinie. V průběhu let se transformovala na Střední odborné učiliště dopravní, jehož nástupnickou organizací je od roku 2006 škola vystupující již pod dnešním názvem.

Kdysi se tady vyučovalo všem myslitelným oborům, které tak či onak souvisejí s leteckou dopravou, čalouníka nebo automechanika nevyjímaje. Během minulých deseti let, což je shodou okolností i doba, po kterou je O. Pávičková ve funkci ředitelky, se však studijní nabídka vyprofilovala do tří kmenových oborů, které jsou mimochodem graficky ztvárněny ve školním logu jako tři k obloze stoupající šipky.

Dnes jde o moderní dvoupatrový areál jak po stránce stavební, tak po stránce vybavenosti. Před deseti lety byste ale nynější leteckou školu asi nepoznali. Původní nízké domky, kam docházelo na teoretickou výuku asi 150 žáků, viditelně připomínaly ještě doby závodní školy práce. Ředitelka Pávičková tehdy zabojovala. Na pražském magistrátu, zřizovateli školy, prosadila nejprve zvýšení kapacity, kterou musela nutně doprovázet i zásadní rekonstrukce budovy. Vzpomíná, že to nebylo nijak jednoduché zvlášť proto, že hlavní město mělo ve svém dlouhodobém záměru naplánované slučování či rušení středních škol s počtem žáků nižším než čtyři stovky. Letecká škola nicméně získala výjimku, asi proto, že výjimečná skutečně je. Rekonstrukce vnitřní i vnější s přístavbou vyšla Prahu na 60 milionů korun!

Dnes se v Ruzyni připravuje zhruba 340 žáků, což je téměř kapacitní strop. Na druhé straně, přesně takový počet žáků prý ředitelce Pávičkové vyhovuje – jak říká, cíleně pečuje o rodinnou atmosféru, díky níž má možnost řešit studijní, ale i osobní trable žáků. 

Unikátní obory

Jedinečným oborem ruzyňské školy je Obchodně provozní pracovník civilního letectví, který spadá, podle ředitelky dost nešťastně, pod RVP Ekonomika a podnikání. Rodiče jí prý vyčítali, že udělala z letecké školy ekonomku. Není to ale pravda, byť by prý RVP Cestovní ruch slušel náplni výuky přece jen víc.

„Obor byl vytvořen našimi pedagogy přesně na míru potřebám pražského letiště. Připravujeme v něm kvalifikovaný pozemní personál s návazností na uplatnění v pozici stevarda a letušky. Jde o náročné studium, během nějž žák získá všechny potřebné praktické dovednosti v oblasti odbavování cestujících, vystavování a prodeje letenek, práce s cestovními doklady a se zbožím v letecké dopravě. Zkrátka všechno od ‚check-in‘ přes bezpečnost až třeba po catering. Praxe je od druhého ročníku zajištěna na letištních pracovištích v živém provozu a na dalších pracovištích souvisejících s cestovním ruchem. K tomuto oboru patří školní uniforma, která posiluje u studentů osobní i profesní sebevědomí, příslušnost ke škole a pocit sounáležitosti se zaměstnanci na letišti, ale také pocit vyšší zodpovědnosti. Naši žáci mohou přímo ve školních odborných učebnách pracovat na skutečných odbavovacích a rezervačních systémech, jaké používají letiště,“ informuje ředitelka.

Takové vybavení rozhodně nebylo levnou záležitostí. Díky přízni zřizovatele, ale i firem (včetně státního podniku Řízení letového provozu), které škole na modernizaci finančně pravidelně přispívají, mají žáci všechno potřebné takříkajíc po ruce.

Aktuálním příkladem takové přízně budiž nedávno zprovozněný letecký simulátor Boeingu 737 NG, který dali dohromady nadšení kantoři se studenty. Do skutečného simulátoru za 60 milionů dolarů mu chybí jen hydraulika, která s kabinou pohybuje podle průběhu letu. Vše ostatní včetně autopilota je ale jako doopravdy. Simulátor prý získal obdiv několika firem zabývajících se přípravou pilotů, s nimiž plánuje škola navázat hlubší spolupráci.  

Simulátor je určen spíš žákům dvou technických oborů. Za prvé Leteckého mechanika. Škola získala od Úřadu pro civilní letectví ČR certifikát pro výcvik údržby letadel, což prý nebylo vůbec snadné. Výuka probíhá v souladu právě s tímto předpisem a také podle změn letového parku ČSA. Část odborných předmětů vyučují lidé přímo z praxe. Zkrátka, jakmile dojde k nějaké technologické změně na letišti, žáci se s novinkou krátce nato seznámí. Škole nic neuteče. Asi už nepřekvapí, že odborný výcvik leteckých mechaniků probíhá od 3. ročníku na vybraných pracovištích údržby a oprav letadel v technickém úseku ČSA.

Druhým oborem je Avionik (RVP Mechanik elektrotechnik). I jeho učební plán vznikl za přispění odborníků z praxe. Budoucí avionici, kteří mohou praktikovat i na plně  funkčním vojenském proudovém cvičném letounu L-29 Delfín, jenž je v majetku školy, zvládnou během studia základní prvky avionické výbavy letadla zahrnující komunikační a radiové vybavení, sofistikované letecké přístroje a digitální technologie a zařízení především využívané k přenosu dat. „Výsledná úroveň jejich znalostí a praktických dovedností plně vyhovuje standardům daných mezinárodními předpisy,“ dodává ředitelka.

Co se mezinárodních vazeb týče, drtivá většina žáků všech tří oborů se dobrovolně hlásí ke zkouškám, na jejichž konci jsou certifikáty od mezinárodních asociací leteckých přepravců či cestovních kanceláří, bez nichž by měli uplatnění na trhu práce výrazně obtížnější. Příprava ke zkouškám, které spadají pod Úřad pro civilní letectví, jde nad učební plán. 

Je přirozené, že škola dbá o výuku cizích jazyků. Manuály k letadlům jsou výhradně v angličtině. Podle O. Pávičkové žáci mohou maturovat z angličtiny i němčiny. Nicméně k volitelné španělštině a ruštině se má zanedlouho přidat i korejština – požadavek na školu dorazil poté, co společnost Korean Air získala podíl v ČSA. Ano, tak vypadá vzorná spolupráce školy a firmy.

Nadšenci

„Naši absolventi jsou srdcaři. Potkávám je po celém světě a dost jich pracuje i na vysokých pozicích v leteckých společnostech – i díky tomu spolupráce se sociálními partnery tak funguje. Hrdí na svou práci jsou ale i naši žáci a učitelé. Někteří z nich chodí do školy dokonce i o prázdninách a dovolených. Třeba před časem takto vyrobili zkušebnu leteckých motorů, kterou když viděli odborníci z ČVUT, chtěli učitele okamžitě přetáhnout k sobě,“ uvádí ředitelka Pávičková.

Dá se prý stoprocentně říct, že kdo z absolventů školy chce pracovat, místo určitě najde.

„Pomáháme jim v tom i my, například s letištěm máme uzavřenou dohodu, že při shodě nabídky dají při výběrovém řízení na tu či onu pozici přednost našim absolventům. I na tomto příkladu vidíte, že letiště potřebuje nás a my potřebujeme letiště,“ uzavírá ředitelka.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz