archiv
Učitelské noviny č. 32/2013
tisk článku

KOLIK UŽ STÁLO PŘEKOPÁVÁNÍ AKADEMICKÉ PŮDY?

Reforma vysokých škol se stala průběžnou součástí agendy rezortu školství. Jak dlouho se už naše akademické prostředí mění, respektive kdo a odkdy se o to snaží?

 Pokud nahlédneme do veřejně přístupných dokumentů na webových stánkách MŠMT, zjistíme, že o systémových změnách v našem vysokém školství se poprvé píše již v roce 2004, tedy za ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). K dispozici je zde dokument Koncepce reformy vysokého školství v ČR. Nejde však o žádné revoluční změny. Je to snaha o naplnění takzvaného Boloňského procesu. Mezi prio-rity patří maximální možná strukturace studia (bakalář, magistr, doktor), doplnění systému vysokých škol o veřejné vysoké školy (VVŠ) neuniverzitního typu či důraz na hodnocení vysokých škol.

Bílá kniha působí jako rudý hadr

Základním impulzem ke komplexní reformě vysokých škol, respektive celého terciárního sektoru se stala zpráva OECD nazvaná Country Note – Thematic Review of Tertiary Education (Tematické hodnocení terciárního vzdělávání v České republice) z roku 2006. V ní se klade důraz na vytvoření užších vazeb na zaměstnavatele, větší roli vnějších aktérů v řízení systému, rozvoj prakticky orientovaných bakalářů nebo na hodnocení VŠ.

Na zprávu OECD bezprostředně navazuje práce týmu Bílé knihy terciárního vzdělávání (BKTV) pod vedením sociologa Petra Matějů, dnes předsedy Grantové agentury ČR, státní instituce, která rozděluje významnou část veřejných finančních prostředků na základní vědecký výzkum. Výchozí teze Bílé knihy jsou zveřejněny v červnu 2007 a na samotné BKTV se pracuje v průběhu následujících měsíců. Náklady na její vytvoření a prezentaci se nakonec vyšplhají na téměř 800 tisíc korun. První verze BKTV je hotova o rok později.

V daném období se ve vedení MŠMT vystřídali celkem tři ministři: Dana Kuchtová, Martin Bursík a Ondřej Liška. Všichni za Stranu zelených. (Nicméně klíčový impulz celému procesu dala v posledním čtvrtletí roku 2006 již ministryně Miroslava Kopicová, která si za svého náměstka pro vysoké školy a výzkum vybrala P. Matějů.) Klíčovou snahou autorů BKTV bylo rozšíření počtu studijních míst na VŠ a také vyrovnání sociálních rozdílů. Filozofie projektu vycházela totiž z toho, že zájemci o studium z rodin s nižšími příjmy si potřebují na studium půjčit. Řešením je zavedení odloženého školného a systému půjček. Zároveň se má změnit struktura řízení VVŠ a ty se mají více otevřít vlivům vnějšího prostředí.

K BKTV se kriticky vyjadřuje reprezentace vysokých škol a zvláště pak výrazně Univerzita Karlova (Ta odmítla podpořit i její konečnou verzi.) Vadí jim zejména omezení role samosprávy VVŠ, což podle nich povede k podřízení akademické sféry politickým a podnikatelským zájmům. Nadšení nepanuje ani nad uvažovaným zavedením školného, protože některé VVŠ se obávají, že v důsledku toho dojde k výpadku části státních dotací. Koncem ledna 2009 kontroverzní BKTV bere vláda Mirka Topolánka pouze na vědomí, neschvaluje ji, zároveň ale ukládá ministru Liškovi do 30. dubna předložit návrh věcného záměru zákona o vysokých školách a do 31. prosince ve spolupráci s dalšími ministry (financí a práce) návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům. Skutečná reforma může začít…

První pokus se nepodařil

Ministr Liška se však setkává s velkým odporem podstatné části akademické obce, které se nelíbí především snaha o změnu systému řízení vysokých škol, jež přirozeně vychází z kritizované BKTV. Reprezentace si také stěžovaly na špatnou úroveň komunikace ze strany MŠMT. V březnu 2009 však vláda premiéra Topolánka padla a veškeré práce na věcných záměrech obou zákonů byly zastaveny.

Topolánkův kabinet práce na obou reformních zákonech odstartoval přesně v den (26. 1. 2009), kdy začal být zároveň realizován Individuální projekt národní (IPn) Reforma terciárního vzdělávání (RTV) rozpočtený na téměř 92 milionů korun – jeho konečné náklady však činily 50 milionů. Za poznámku stojí, že tým autorů BKTV a tvůrců tohoto evropského projektu se do značné míry překrýval, P. Matějů se stal jeho garantem. Koneckonců už v samotných tezích BKTV se programově počítá s využitím evropských peněz na reformu.

Do vedení ministerstva školství se v květnu vrací M. Kopicová. A do čela projektu reformy se dostává Jakub Fischer, dnešní předseda Rady vysokých škol (RVŠ). Ministryně Kopicová zároveň ustavila Radu pro reformu terciárního vzdělávání, sdružující zástupce vysokých škol, státu a průmyslu, a do jejího čela jmenovala emeritního profesora Univerzity v Cambridgi Rudolfa Haňku. Tato rada v létě roku 2010 vytvořila zprávu obsahující vizi, jak by měly vysoké školy fungovat. Šlo mimo jiné o reakci na kritickou zprávu OECD vůči BKTV. Jedním ze zásadních technických nedostatků, jejž tým OECD Bílé knize totiž vytkl, byla nedostatečná analýza i absence návrhu konkrétní koncepce jak danou představu realizovat. Na zprávu rady další vedení ministerstva ale nijak nenavázalo.

Další tři pokusy

Po volbách se ministrem školství stává Josef Dobeš (Věci veřejné). Ten v únoru 2011 odborné veřejnosti předkládá návrh věcného záměru zákona o VŠ a slibuje maximální otevřenost při jeho projednávání. Je proto ustavena oponentní skupina z řad zástupců České konference rektorů (ČKR) a RVŠ, která se se zástupci MŠMT opakovaně schází a návrh projednává. A pracuje se i na zákonu o finanční pomoci studentům. Komunikace s ministerstvem se však záhy začíná opět komplikovat, proto J. Dobeš nahradí na postu náměstka pro vysoké školy Jana Kouckého široce respektovaným emeritním rektorem Univerzity Karlovy Ivanem Wilhelmem. A během léta 2011 se připravuje úplně nový návrh vysokoškolského zákona.

Na konci listopadu 2011 se náhle a bez předešlého projednání s reprezentacemi VŠ objevuje i návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům. Návrhy obou zákonů jsou postoupeny do vnějšího připomínkového řízení, do něhož jsou jako mimořádná připomínková místa zařazeny i ČKR a RVŠ. I přes protesty vysokých škol, zejména studentů, kterým vadí především zamýšlené změny v architektuře akademické samosprávy a zavedení školného, ministr Dobeš oba návrhy zákonů předkládá vládě. Následují veřejné protesty a demonstrace. Legislativní rada vlády posléze návrh věcného záměru zákona o VŠ vrací ministrovi k dopracování, druhý návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům s připomínkami postoupila na jednání vlády.

S příchodem nového ministra školství Petra Fialy v květnu 2012 oba návrhy zákonů zcela padly. Zákonu o finanční pomoci studentům se nový ministr nevěnuje vůbec a zákon o vysokých školách sice nový psát nechce, ale přichází s plánem jeho rozsáhlé novely. Ta se připravuje v úzké spolupráci s RVŠ i ČKR. Poté, co paragrafované znění novely projde vnějším připomínkovým řízením, padá vláda premiéra Petra Nečase a další etapa reformy vysokoškolské legislativy tak končí u ledu. Projekt RTV za 50 milionů korun, který byl formálně ukončen letos v lednu, nemá žádný prakticky využitelný výstup!

K reformě patří i věda

Pakliže hovoříme o reformě vysokého školství jako celku a pátráme-li po jejích finančních nákladech a výsledcích, nesmíme v žádném případě zapomenout i na další IPn, který samo MŠMT označilo za součást reformy. Kromě RTV jde ještě o dalších pět ukončených projektů a o tři, které jsou doposud otevřeny, respektive prodlouženy.

I výrazní kritici reformy uznávají, že projekt Mezinárodní audit výzkumu, vývoje a inovací v ČR a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů (Audit VaVaI) měl svůj podstatný význam. Cílem projektu bylo zajistit vnější a nezávislé hodnocení systému vědy nastavené jeho reformou, o níž rozhodla vláda v březnu 2008. I s touto reformou je úzce spjato jméno Petra Matějů. Stojí u základů takzvaného kafemlejnku. Má jít na první pohled o spravedlivý systém přerozdělování státních peněz na výzkum a vývoj na základě vykázaného vědeckého výkonu, avšak bez ohledu na jeho kvalitu. A mimo jiné toto zjištění je výstupem projektu Audit VaVaI, respektive celkem tří auditorských zpráv britské společnosti Technopolis. Výsledky auditu byly sice využity při zpracování strategických dokumentů v oblasti výzkumu a vývoje, avšak praktický dopad to nemá podle některých odborníků žádný. Tvrdí to například místopředseda RVŠ a emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. A tak i v tomto případě jsou výsledky projektu za 63 milionů korun minimálně diskutabilní.

Také další IPn se týká vědy: Efektivní transfer znalostí a poznatků z výzkumu a vývoje do praxe a jejich následné využití (EF-TRANS). V rámci projektu byl vytvořen popis systému přenosu znalostí se zaměřením na systém ochrany a komerčního využití duševního vlastnictví. Dále se projekt zabýval komercionalizací výsledků výzkumu a vývoje a realizací spolupráce s těmi, kdo mají tyto výsledky využívat. Výstupy z projektů se stala řada analýz, metodik, seminářů a konferencí. V zásadě tedy šlo o analytickou a osvětovou činnost, která se nijak systémově na změně akademického, respektive výzkumného prostředí neprojevila. To celé za bezmála 46 milionů korun.

Deskriptory, metodiky, analýzy, semináře, omalovánky a pexesa

Naopak velký systémový dopad na terciární sektor měl mít projekt Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání (Q-RAM). Kvalifikační rámec měl zpřehlednit, zkvalitnit a zmodernizovat systém terciárního vzdělávání v naší zemi. Jeho základem jsou takzvané národní deskriptory, které definují očekávané vzdělávací výstupy pro jednotlivé úrovně terciárního vzdělávání, a to v kategoriích odborných znalostí, odborných dovedností a obecných způsobilostí. A dále jde o deskriptory pro jednotlivé oblasti vzdělávání. Ty definují očekávané vzdělávací výstupy pro předem vymezené skupiny vzájemně příbuzných studijních oborů či vzdělávacích programů. Těchto oblastí je celkem 39 a má se do nich zařadit více než 8 tisíc stávajících oborů. Součástí projektu byla také pilotní implementace systému v osmnácti subjektech – vysokých školách, fakultách nebo vyšších odborných školách. To celé za 36 milionů korun. Pro využití tohoto projektu platí v podstatě to samé co pro IPn RTV. Dokud nebude přijata nová vysokoškolská legislativa, jde o mrtvou záležitost.

Další „reformní“ IPn nese název Systémová podpora efektivního řízení institucí terciárního vzdělávání a výzkumných a vývojových organizací (EFIN). Cílem projektu byla podpora a rozvoj efektivních principů řízení (především podpůrných ekonomických a administrativních procesů) na vysokých a vyšších odborných školách i ve výzkumných institucích. Výsledek? Opět analýzy, metodiky, workshopy a skoro 600 proškolených osob. Stálo to přes 39 milionů korun.

Posledním z uzavřených projektů je Podpora technických a přírodovědných oborů (PTPO). Smyslem této snahy bylo navrhnout a ověřit účinné aktivity na podporu zájmu dětí o studium přírodovědných a technických oborů na vysokých školách. Po provedení tří vstupních studií se pracovalo na příslušných metodikách. Ty mají sloužit jednak MŠMT při vytváření strategie podpory těchto oborů, jednak vysokým školám při volbě postupů zvyšujících zájem potenciálních studentů o přírodní vědy a techniku. Metodické postupy se ověřovaly i mezi samotnými žáky, a to za použití vzdělávacích a popularizačních materiálů, jako byly omalovánky, pexesa, kvarteta nebo samolepky. Nechť naši laskaví čtenáři z řad učitelů příslušných předmětů sami posoudí, nakolik se tento projekt za 118,5 milionů Kč odrazil ve vyšším zájmu jejich žáků o matematiku, fyziku, biologii či chemii… (Původně se na něj počítalo dokonce skoro s dvěma sty miliony.)

Co je ještě ve hře

A nakonec ve stručnosti projekty, jež jsou zatím otevřeny.

Původní termín ukončení IPn Zajišťování a hodnocení kvality v systému terciárního vzdělávání (KVALITA) byl původně plánován na závěr tohoto roku. V polovině července ale MŠMT schválilo prodloužení doby realizace projektu do 31. 7. 2014. Výstupem mají být příslušné metodiky – jedna z nich se má věnovat jen fakultám vzdělávajícím učitele (například požadavky pro tvorbu studijních programů učitelství nebo definování studijních oborů připravujících na povolání učitele). Navrhovaný rozpočet zůstává i nadále stejný: 70 milionů korun.

Cílem IPn Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací (METODIKA) je navrhnout a pilotně ověřit takový systém hodnocení výzkumných organizací v oblasti výzkumu a vývoje, aby přidělované peníze ze státního rozpočtu zvyšovaly excelenci badatelských institucí. Zároveň má být vytvořeno odborné zázemí pro pravidelné a systematické institucionální hodnocení. (De facto jde o projekt navazující na IPn Audit VaVaI.) Rozpočet projektu činí 112 milionů Kč. Na konci července byly v realizaci projektu schváleny určité změny a doba jeho uskutečnění byla prodloužena do 30. 6. 2015.

Do stejného termínu byl prodloužen i projekt Kvalita, relevance, efektivita, diverzifikace a otevřenost vysokého školství v ČR (KREDO), který má být zaměřen na strategické řízení vysokých škol. Původně měly být formou veřejné zakázky zpracovány strategické plány rozvoje na vysokých školách. Zamýšlený záměr však MŠMT vyhodnotilo jako příliš rizikový. Navíc rozpočet dvou miliard korun se ztenčil na necelých 400 milionů.

Sečteno a podtrženo: Pakliže budeme počítat jen náklady zrealizovaných projektů, dojdeme k částce přes 350 milionů korun (85 % bylo financováno z evropských strukturálních fondů). Do toho však nejsou započteny náklady další placené činnosti různých institucí, zejména MŠMT, nebo činnosti neplacené – jde zejména o vysoce expertní a náročnou práci řady členů RVŠ, kteří prakticky zbytečně analyzovali a připomínkovali čtyři neúspěšné legislativní počiny někdejších ministrů školství.

Lukáš Doubrava

 

Název projektu

Konečné náklady v Kč

BKTV

786 213,00

RTV

50 088 849,11

Audit VaVaI

63 319 546,40

EF-TRANS

45 820 644,67

Q-RAM

35 852 674,90

EFIN

39 357 393,56

PTPO

118 545 455,35

celkem

353 770 776,99

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz