archiv
Učitelské noviny č. 30/2013
tisk článku

JEDNOTNÝ VÝUČNÍ LIST JAKO ZÁKONNÁ POVINNOST?

Deset let běžící reforma výučního listu finišuje. Podle zprávy Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV), který ambiciózní projekt koordinuje, bude dokončena právě v tomto školním roce. Jednotnou závěrečnou zkoušku odborné školy vždy respektovaly bezpochyby víc než její starší sestru, státní maturitu. Možná proto, že vždy byla a zatím stále ještě je striktně dobrovolnou záležitostí. To se však má změnit a ne všem školám se to zamlouvá.

 

Podle Zoji Franklové z NÚV budou během tohoto školního roku připravena jednotná zadání pro všechny obory s výučním listem včetně těch, v nichž se vzdělávají převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Nová závěrečná zkouška stále není povinná, ale kolem 80 procent škol se k ní přidává dobrovolně. Žáci 3. ročníků učebních oborů by se proto měli připravit na to, že ji s velkou pravděpodobností budou na konci školního roku skládat,“ uvedla Z. Franklová.

Jak říkají řešitelé projektu, nová závěrečná zkouška je v řadě škol náročnější, než tomu bylo v době, kdy si zkoušky připravovaly samy.

„Obsah zkoušek ovlivňují zástupci podniků, a proto se větší důraz klade na reálnou praxi v oboru. Další novinkou je, že žáci při ústní zkoušce odpovídají nejen na otázky ze svého oboru, ale navíc i na otázky ze světa práce. Aby při zkoušce uspěli, musí tedy také vědět, jak se hledá zaměstnání a co mají dělat, když se jim to nebude dařit, jaké organizace jim mohou pomoci,“ konstatovala hlavní manažerka projektu Dana Kočková z NÚV. Dalším a zároveň úplně novým prvkem jsou samostatné odborné práce, které zatím píší žáci ve 12 učebních oborech. Učni v nich musí ukázat, že jsou schopni najít pro zadané téma samostatné řešení a to pak obhájit před komisí, v některých oborech dokonce v cizím jazyce. 

Výsledky žáků podle NÚV ukazují, že je pro ně nejtěžší písemná zkouška (průměr známek je 2,9, 11 procent žáků získalo známku 1 a 6 procent neuspělo). Poněkud lépe si učni vědí rady při ústní zkoušce (průměr 2,51, 23 procent žáků získalo jedničku a 2 procenta neuspěla) a nejlépe si vedou u praktické zkoušky (průměr 2,36, 25 procent žáků dostalo jedničku a opět pouze 2 procenta žáků neuspěla).

„Protože závěrečné zkoušky budou v příštích letech skládat žáci, kteří už se učili podle rámcových vzdělávacích programů, jsou jednotná zadání koncipována tak, aby RVP odpovídala. V nadcházejících měsících budou týmy pedagogů a odborníků z praxe rozšiřovat databázi témat, z nichž se poté sestavují jednotná zadání. Počet témat se díky tomu zvýší ze současných zhruba šesti na devět tisíc. Takto rozsáhlá databáze je předpokladem k tomu, aby se zadání závěrečných zkoušek v tom kterém oboru mohla každý rok obměňovat. Zároveň proběhne revize témat, aby byla zajištěna srovnatelná obtížnost. Témata se vkládají do informačního systému, z něhož si pak školy vygenerují jednotná zadání pro své žáky takříkajíc na míru. Systém jim totiž dovolí zkombinovat témata tak, aby jednotné zadání odpovídalo užšímu zaměření oboru, v němž se žák učil, a zároveň aby byla zachována stejná náročnost zkoušek,“ dodala Z. Franklová s tím, že právní úpravu nové závěrečné zkoušky navrhne ministerstvo školství do nejbližší novely školského zákona.

Mnohými ceněný prvek dobrovolnosti tedy zřejmě brzy zanikne, aby byl vystřídán povinností. Proto jsme se několika ředitelů středních škol s učebními obory zeptali:

Měla by být dosud dobrovolná jednotná závěrečná zkouška zavedena pro školy jako zákonná povinnost?

Ředitel střední odborné školy, který si nepřál zveřejnit své jméno

Závěrečné zkoušky si tvoříme sami podle dlouhými roky ověřeného a úspěšného schématu. Jsem proti zavedení povinných jednotných zkoušek. Jsou příliš drahé a můžeme pochybovat i o jejich vypovídací hodnotě. Pokud žák chodí jako u nás tři roky na odborný výcvik do firem, kde se vše potřebné naučí, a prokáže, že je dobrý, pak po něm zaměstnavatel sáhne. Žákovi, který chodí na školu, kde se v průběhu studia téměř nepodívá do reálného prostředí firmy, tomu žádný jednotný certifikát nepomůže. Stejně si ho zaměstnavatel nevybere. A co se týče zmíněné finanční stránky věci, například obor Instalatér by nás vyšel zhruba o 40 tisíc korun dráž, pokud bychom využili jednotných praktických zkoušek, v jejichž zadávací dokumentaci najdete předpis materiálu, který bychom museli nakoupit a znehodnocený pak po zkoušce vyhodit. U nás praktické zkoušky vypadají například tak, že žák pro zákazníka, který materiál dodá samozřejmě sám, vytvoří rozvod vody. Nás to nestojí téměř nic a výsledek takové zkoušky je pro samotného žáka podle mě mnohem cennější. V naší škole se učí nejvíc instalatérů v kraji, do celkové kapacity nám chybí jediný žák. Nemám zkrátka pocit, že bychom byli neúspěšní a museli bychom model závěrečných zkoušek měnit.

Oldřich Životský, ředitel Integrované střední školy Sokolnice

Nové závěrečné zkoušky by měly dál zůstat v režimu dobrovolnosti. Jsme školou, která kdysi stála na počátku tohoto projektu, když se před lety jednotná zadání zpracovávala ještě pod Českým svazem zaměstnavatelů v energetice. Pro některé obory jednotná zadání stále využíváme a pravdou je, že zkušenosti s nimi nemáme špatné, ale to není důvod, proč by jednotný výuční list měl být povinný. Faktem na druhé straně je, že díky jednotnému zadání získáváme zpětnou vazbu, víme, jak na tom jsme ve srovnání s jinými školami. Může vzniknout problém s náplní učiva, který pak řešíme přímo s vyučujícími...

Soňa Fišerová, ředitelka Střední odborné školy a Středního odborného učiliště strojírenského a stavebního Jeseník

Jsem pro. Podle mě nová závěrečná zkouška může zlepšit práci učitelů. Na naší škole jsme se ještě do projektu nezapojili, nicméně právě v tomto školním roce to poprvé zkusíme.

Marcela Hrejsová, ředitelka Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Neratovice

Projektu se účastníme se všemi učebními obory. Jsem pro, protože díky jednotnému zadání získáme my i zaměstnavatel srovnatelný výstup. Víme, co absolvent umí. Na některých školách může být získání výučního listu jednodušší, na jiných složitější. Vidím jediný problém – finanční zajištění takové povinnosti. Jednotné závěrečné zkoušky jsou koncipované na určité definované vybavení škol. Z tohoto pohledu jsou dražší a ne každá škola si je může dovolit. V našem případě může jít o částku jen za materiál kolem 100 tisíc korun. Na zadání těchto zkoušek se podílejí odborné školy s různým vybavením a tento fakt může obsah úloh, od něhož se pak odvíjí finanční náročnost, ovlivnit. Málokterá škola disponuje vším, co je potřeba. Možná by také bylo dobré sjednotit náročnost úloh. Na druhé straně, výhodou je, že můžeme zkoušky každoročně připomínkovat. Dokonce se nám povedlo i něco prosadit. Opakuji, jsem pro jednotné závěrečné zkoušky, stejně jako jsem pro státní maturity – pokud by byly o něco obtížnější. Pořád se o nich mluví, stojí spoustu peněz a nakonec jsou lehčí než ty školní. Dokonce bych brala i povinné jednotné přijímací zkoušky na střední školy, protože úroveň na vstupu jde rok od roku dolů. Je vidět, že školství chybí koncepce.

Jana Fialová, ředitelka Integrované střední školy technické Benešov

Naše škola jednotné zadání využívá. Ano, mělo by být pro všechny obory povinné, ale ponechala bych určitý, možná větší prostor při výběru úloh pro školy. Například na praktickou zkoušku podle jednotného zadání nejsou všechny školy náležitě vybavené. My jsme se s takovým problémem potýkali u elektrikářů. Úlohy byly víc zaměřeny na slaboproud. Samozřejmě existuje rámcový vzdělávací program, ale ve školním vzdělávacím programu už máme obsah učiva specifikovaný a s tím je třeba počítat. Na druhé straně nový výuční list poskytuje srovnání, kterého mohou využít jak vedení škol, tak učitelé a přirozeně i zaměstnavatelé, kteří navíc mohou obsah zkoušek připomínkovat. Povinné jednotné závěrečné zkoušky ale musí provázet i finanční injekce, protože budou pro řadu oborů a škol mnohem nákladnější.

Petr Husník

 

Jak neztratit důvěru

Sympatie středních škol vůči novému výučnímu listu byly vždy větší než vůči státní maturitě. Z mnoha důvodů. Jedním z těch hlavních ale byl zcela jistě faktor dobrovolnosti. A tak je téměř jisté, že plánovaným zavedením povinnosti ze zákona ztratí projekt, kterého se dnes účastní drtivá většina škol, určitý půvab. Ale tuhle daň, myslím, můžeme zaplatit – když bude jediná! Zaplatit se totiž musí i ona povinnost. Reformovaný výuční list, jak se zdá, vychází v průměru dráž než ten ryze školní, který lze po stránce nákladů efektivně přizpůsobit individuálním podmínkám. Je pak nad slunce jasné, že stát, který si de facto objedná přípravu ke státnímu výučnímu listu, se nemůže zbavit odpovědnosti zajistit vše potřebné. Školy se však obávají, aby to nedopadlo jako nedávno u státních maturit. Tahanice o těch pár korun, které do jejich rozpočtů na zajištění zkoušky dospělosti nakonec doputovaly, byly nechutné.

ph

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz