archiv
Učitelské noviny č. 30/2013
tisk článku

I ALKOHOL MŮŽE ZA ŠPATNÉ STUDIJNÍ VÝSLEDKY

V první den letošního školního roku skončila v ústecké nemocnici teprve šestnáctiletá silně podnapilá dívka. Podle informací od policie vypila láhev vodky. Kolemjdoucí, který ji našel na ulici, uvedl, že se už ani nehýbala. Okamžitě přivolaní zdravotníci ji včasným zásahem možná zachránili život. Na příslušných úřadech nyní bude, aby zjistily, kde dívka k lihovině vůbec přišla…

Přestože uvedený případ je jistě extrémní, konzumace alkoholu, a to i nadměrná, není mezi českou mládeží vůbec žádnou výjimkou. Naše dospívající děti si dokonce „vydobyly“ jedno z předních míst v žebříčku největších nezletilých pijanů na světě. Na tento stav a jeho závažné důsledky svoji nedávno zveřejněnou analýzou upozornili Karel Nešpor, primář mužského oddělení léčby závislostí Psychiatrické nemocnice Bohnice, a Ladislav Csémy, vedoucí Laboratoře sociální psychiatrie Psychiatrického centra Praha.

„Závěry, ke kterým jsme došli, jsou určitě šokující. Musíme si totiž uvědomit, že téměř čtvrtina dospívajících dětí se kvůli konzumaci alkoholu pohybuje pod hranicí svých reálných možností. To znamená, že tyto děti nedosáhnou takového vzdělání, jakého by dosáhly, kdyby se alkoholu vyhýbaly,“ říká K. Nešpor.

Děti si dobrovolně poškozují mozek

Důvodem je fakt, že alkohol a další drogy mají na mozek dospívajících mnohem destruktivnější účinky než v pozdějším věku. Během dospívaní totiž dochází k rychlému vývoji těch částí mozku, které souvisejí s funkcemi, jako jsou řešení problémů, plánování, pracovní paměť nebo zvládání emocí. Mozek se stává dospělý až někdy po dvacátém roce věku.

Zvláště rizikovými jsou jednak pití vysokých dávek alkoholu najednou, jednak pití v takzvaných tazích (binge drinking). Americká literatura považuje za pití v tazích dávku odpovídající asi osmapadesáti gramům stoprocentního alkoholu nebo vyšší. A když to platí u dospělých, tím spíše u dětí a dospívajících! Při pití v tazích dochází k různým strukturálním abnormalitám mozku, například poškození hippocampu (tato oblast úzce souvisí s pamětí).

Důsledkem jsou zhoršená pozornost, poruchy verbální, prostorové a pracovní paměti, zpomalené psychomotorické tempo nebo horší schopnost se ovládat a rozhodovat. Dále pití alkoholu souvisí i s antisociálním chováním a impulzivitou. S tím je spojeno i vyšší riziko úrazů, a to i proto, že mladí lidé jsou ochotni více riskovat než lidé ve vyšším věku, i když jim třeba chybějí potřebné dovednosti. Může tak docházet k bludnému kruhu: alkohol poškodí bílou hmotu, což zvýší riziko úrazu, ten vede k většímu poškození mozku a k dalšímu pití alkoholu.

Naši chlapci hloupnu také proto, že hodně pijí

Doposud u nás nebyl proveden výzkum, který by dokládal negativní dopady zneužívání alkoholu u dospívajících na neurobiologické funkce mozku, případně na výsledky ve vzdělávání.

„Situaci komplikují vstupní charakteristiky dospívajících,“ vysvětluje K. Nešpor. „Je totiž samozřejmě nutné hypoteticky předpokládat, že žáci, kteří jsou méně inteligentní, by měli problémy s učením, i kdyby alkohol nekonzumovali. Nicméně tím, jak pijí, tak svou situaci ještě zhoršují. Při provádění studie by tedy bylo nutné sledovat soubor jedinců pět nebo i deset let. Provedení takového výzkumu by tedy bylo poměrně náročné. Myslím si ale, že by to bylo zbytečné – souvislost mezi alkoholem a školním prospěchem byla zcela jednoznačně prokázána. Je nade vší pochybnost, že alkohol narušuje sítě vyvíjejících se nervových buněk a má tak vliv na kognitivní funkce. Navíc máme data ze zahraničí, která jasně dokazují, že alkohol poškozuje jednak paměť, jednak narušuje soustředění, a naše populace není moc odlišná od populace americké nebo západoevropské.“

V posledních letech však data výsledků ve vzdělávání našich žáků oproti dětem z ostatních zemí ukazují, že se u nás stále více rozevírají nůžky mezi výkonem chlapců a dívek v neprospěch hochů. A ze získaných dat o konzumaci alkoholu u dětí v ČR je jednoznačně patrné, že chlapci pijí mnohem více (8,5 % oproti 2,7 % u děvčat). Nemůže tedy právě alkohol být jednou z podstatných příčin hůře prospívajících českých žáků?

„Ano. Avšak příčinou není jen konzumace alkoholu, ale i marihuany, která též zhoršuje paměť a obdobně jako alkohol více v době dospívání než v pozdějších letech. Zároveň musíme brát v úvahu i hazard. Ten je také mnohem rozšířenější u chlapců než u dívek. Všechna tato zvýšená návyková rizika se musejí v prospěchu hochů projevovat,“ komentuje primář Nešpor.

I dostupná data jsou alarmující

Přestože neexistuje výzkum o vlivu konzumace alkoholu na kognitivní schopnosti českých dětí, k dispozici máme data o konzumních zvyklostech naší mládeže ve věku šestnácti let. Ta mohou alespoň naznačit, u jak velké části dospívajících je ohrožen normální vývoj mozku v důsledku zneužívání alkoholu. Jde o studii ESPAD (Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách), jejíž výsledky byly naposledy zveřejněny v roce 2011.

Provedení případné studie vlivu alkoholu na výsledky vzdělávání by navíc komplikovaly i další faktory: Je otázkou, jak dalece pravdivě by respondenti odpovídali. Takovouto chybovost je nutné brát v úvahu i u studie ESPAD. Ta byla prováděna ve školách, kde žáci vyplňovali anonymní dotazníky, jež jim rozdali vnější aktéři. „Tím, že výzkum neprováděli učitelé, se riziko získání nepravdivých dat snížilo. Pakliže ale ke zkreslení přesto došlo, tak jedině směrem k lepšímu obrazu některých respondentů, kteří uvedli nižší množství konzumovaného alkoholu než ve skutečnosti. To znamená, že bychom na tom byli ještě hůř, než si myslíme,“ poznamenává K. Nešpor.

Výsledky ESPAD může také zkreslovat absence části žáků zrovna ve chvíli, kdy se šetření v dané třídě provádí. A je docela pravděpodobné, že ti žáci, kteří alkoholu holdují poměrně hodně, nepatří mezi nejčastější návštěvníky školy – souvislost mezi opilstvím a záškoláctvím se přímo nabízí.

V užívání alkoholických nápojů se situace od poloviny devadesátých let téměř nezměnila. U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva, u děvčat vína a u obou pak pravidelná konzumace destilátů a alkopops (tj. alkoholizovaných limonád). Nadměrné dávky alkoholu (5 a více sklenic při jedné příležitosti) více než třikrát v posledním měsíci konzumovalo 21 % studentů.

Z poslední studie ESPAD lze také konstatovat, že nejméně 22,8 % dospívajících pilo v tazích třikrát nebo častěji během posledního měsíce. To by v populaci dospívajících narozených v letech 1994 a 1995 činilo téměř 50 tisíc osob. Necelých 40 % dospívajících ve věku 15 až 16 let mělo první zkušenost s alkoholem už před dvanáctým rokem věku, což zranitelnost mozku samozřejmě ještě zvyšuje.

Mírné zlepšení není důvodem k optimismu

V poslední době se však objevují informace, že dochází k mírnému poklesu konzumace alkoholu u občanů ČR, včetně mladistvých. „Ke zlepšení ale nedochází ani vlivem školy, ani vlivem nových zákonů (protože ty jsou prakticky pořád stejné), ani důslednějším prosazováním stávající legislativy. Toto snížení lze přičíst na vrub klesající kupní síle obyvatelstva kvůli ekonomické krizi. Pokud jde o důsledky rok staré metylalkoholové kauzy, data zatím ještě nemáme,“ analyzuje K. Nešpor a pokračuje: „V zákoně je uvedena horní hranice postihu, ale není tam dolní hranice. Jestliže je tedy uvedena jen maximální výše možné pokuty, dává se tím obrovský prostor pro korupci. Zákon by tedy měl obsahovat i nějakou minimální (ovšem citelnou) finanční sankci, která musí být uplatněna při zjištění toho, že někdo nezletilému prodal alkohol. Je také nezbytně nutné, aby zákon byl vymáhán, včetně odnětí koncese na prodej alkoholu. Pro zdraví mladých lidí by bylo jistě prospěšné, kdyby legální hranice pro konzumaci alkoholu byla zvýšena na 21 let. Mozek osmnáctiletého člověka totiž není ještě de facto dospělý. V České republice však považuji z důvodu současné politické situace přijetí takovéhoto opatření za absolutně nereálné.“

Svou roli by ve snižování tolerance ke konzumaci alkoholu u mladistvých měli podle primáře Nešpora sehrát i učitelé: „Myslím si, že by bylo dobré, kdyby školy vyvíjely iniciativu vůči jednak komunálním politikům, aby se dodržoval zákaz prodeje alkoholu nezletilým, jednak vůči zákonodárcům, aby se zpřísnily tresty za takovýto prodej. Je totiž i v zájmu samotných učitelů, aby jim výuku nenarušovali opilí žáci.“

Už je dobře známo, jaká prevence je skutečně účinná

Hlavní úloha školy však samozřejmě spočívá v provádění prevence. Tu je třeba vnímat ve dvou základních rovinách. V prvé řadě jde o omezování možností konzumace alkoholu v rámci školních aktivit, zejména těch, které se odehrávají mimo samotnou budovu školy. Učitelé samozřejmě odpovídají za to, když jejich žák během školního výletu či školy v přírodě alkohol popíjí.

Na jednom lyžařském výcviku se žák silně opil. Jeho učitelka proto přivolala lékaře, který ho ošetřil. Následně zatelefonovala i rodičům, aby si ho z kurzu odvezli. Otec přijel, syna si odvezl, ale posléze na škole požadoval vrácení peněz za kurz. „Jsem si jist, že paní učitelka se zachovala správně. Je pořád lepší, když se v takové situaci dostane do sporu s rodičem než do problémů s orgány činnými v trestním řízení,“ glosuje K. Nešpor.

Důsledky chování žáka v jeho volném čase se pochopitelně projevují i ve škole. Takže i když daný žák nikdy ve škole nezkonzumoval ani kapku alkoholu, pokud pil den před tím, jednoznačné důsledky jsou patrné ještě druhý den při vyučování. V takovém případě by se učitel měl začít zajímat o to, co způsobilo změny v žákově chování, a kontaktovat rodiče. A přestože škola není za žáka zodpovědná mimo vyučování, pakliže pedagog potká žáka, jak třeba někde v parku popíjí, měl by také kontaktovat rodiče a v případě potřeby se obrátit i na příslušné úřady.

Další rovinou školní prevence je snižování zájmu dětí o alkohol. Školy mají k dispozici celou škálu nejrůznějších primárních preventivních programů zaměřených jak proti alkoholu, tak zejména ilegálním drogám nebo tabáku. K. Nešpor je však na základě výzkumů přesvědčen, že velká část těchto aktivit je buď neúčinných, nebo přímo i škodlivých. Demonstrace účinků drog, různé protidrogové koncerty nebo přednášky jsou podle něj motivovány především ekonomickými zájmy autorů těchto projektů než jejich snahou dětem skutečně účinně pomoci. Pozitivní efekt má podle něj naopak systematický minimálně šestnáctihodinový preventivní program realizovaný v průběhu dvou let, který je interaktivní, probíhá s menším počtem žáků a je zaměřen na nácvik potřebných dovedností: „Děti se v těchto programech učí sociálním dovednostem. Dozvědí se, kde hledat pomoc při nejrůznějších problémech nebo jak se vyrovnat s nepříjemnými duševními stavy, jak se uvolnit a jak zvládat stres nebo jak kvalitně trávit volný čas, jak se správně rozhodovat či jak čelit reklamě a vůbec vlivu médií. Kritériem efektivity preventivních programů není to, že se žákům program líbil, nebo jestli se toho o drogách více dozvěděli, ale to, že mají nižší spotřebu alkoholu, tabáku a ilegálních drog.“

Chybou také je, když se některé preventivní programy v oblasti návykových látek zaměřují hlavně na ilegální drogy a více méně opomíjejí nebezpečí alkoholu a tabáku. K. Nešpor vysvětluje, proč se nesmí prevence týkající se narkotik upřednostňovat před prevencí protialkoholní. „S ilegálními drogami se většina dětí setká až v pozdějším věku, ale alkohol a tabák jsou v naší společnosti běžně dostupné. Mladší dítě, které vypije i relativně malou dávku alkoholu, prožívá pak důsledky intoxikace, které jsou téměř srovnatelné s tím, když si dospělý člověk vezme nějakou ilegální drogu. Navíc, pokud se dítě naučí odmítat nejdříve alkohol a čelit tak sociálnímu tlaku svých vrstevníků, a osvojí si i další potřebné sociální dovednosti, využije to i později, když se setká s ilegálními drogami.“

Lukáš Doubrava

 

Tabulka 1: Vybrané ukazatele spotřeby alkoholu u dospívajících

 

Celkem (N=8 223)

Chlapci (N=4012)

Dívky (N=4211)

Vážené relativní četnosti v procentech
(čísla v závorkách znamenají 95% interval spolehlivosti)

A. Abstinence od alkoholu

        3,7     (3,3; 4,1)

        3,2     (2,7; 3,8)

        4,3     (3,6; 4,9)

B. Raná zkušenost s alkoholem

      39,3     (38,1; 40,3)

      44,2     (42,6; 45,9)

      34,3     (32,8; 35,8)

C. Časté pití v posledním roceb

      18,1     (17,2; 19,0)

      25,7     (24,3; 27,2)

      10,4     (9,4; 11,3)

D. Časté pití v posledních 30 dnechc

      27,8     (26,8; 28,8)

      35,3     (33,7; 36,9)

      20,3     (19,0; 21,6)

E. Binge drinking (pití v tazích)d

      22,8     (21,9; 23,8)

      28,7     (27,3; 30,2)

      17,0     (15,8; 18,2)

F. Index vysoce rizikového pitíe

        5,6     (5,0; 6,1)

        8,5     (7,6; 9,4)

        2,7     (2,2; 3,2)

 

a první zkušenost s alkoholem před 12. rokem věku

b odpovídá kategorii 40krát nebo častěji

c pití týdně nebo častěji

d spotřeba 80 gramů alkoholu 3krát a častěji za posledních 30 dnů

e respondenti, kteří současně splňují kritéria v řádcích B, C, D a E

 

Tabulka 2 uvádí, o jaký počet dospívajících by šlo ve vztahu k celé populaci dospívajících narozených v letech 1994 a 1995.

 

Tabulka 2: Prevalence z tabulky 1 převedené na počet dopívajících

 

 

 

 

A. Abstinence od alkoholu

8100

3558

4542

B. Raná zkušenost s alkoholema

85379

49146

36233

C. Časté pití v posledním roceb

39562

28576

10986

D. Časté pití v posledních 30 dnechc

60694

39250

21444

E. Binge drinking (pití v tazích)d

49870

31912

17958

F. Index vysoce rizikového pitíe

12303

9451

2852

 

a první zkušenost s alkoholem před 12 rokem věku

b odpovídá kategorii 40krát nebo častěji

c pití týdně nebo častěji

< zpět do čísla

banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
inzerce
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz