archiv
Učitelské noviny č. 29/2013
tisk článku

CO S NEBEZPEČÍM „ŽEBŘÍČKOVÁNÍ“

 

Než se pustíme do tématu porovnávání, srovnávání či, jak se také někdy říká „žebříčkování“ škol na základě výsledků maturitní zkoušky, připomeneme si některá fakta.

Ze zákona plní maturitní zkouška především funkci certifikační. Je procesem, jenž na svém konci vede, při úspěšném složení všech předepsaných zkoušek, k získání certifikátu, maturitního vysvědčení. Tento státem vydávaný dokument cosi osvědčuje a jsou s ním spojena jistá práva. Inherentní práva jsou stejná pro všechny úspěšné absolventy, nezáleží tedy na tom, zda na maturitním vysvědčení má maturant samé jednotky nebo dvojky či trojky, „prostě“ má maturitní vysvědčení a může se tedy ucházet o přijetí na vysokou školu nebo o přiznání živnostenského oprávnění, atd. Maturitní výsledky mohou být, při správné interpretaci a správném pochopení, dobrým základem pro identifikaci, analýzy a rozhodování… Skrze obsah zadání zkoušek pak může maturitní zkouška jistě naplnit i motivační funkci. Nesmíme ale zapomenout, že v tomto úhlu pohledu může nešetrné, nesprávné zúžení rozsahu zkoušené látky výrazně zhoršit úroveň vzdělání.

Zjednodušování

Aniž bychom se pokoušeli o identifikaci příčin, můžeme konstatovat, že „moderního“ člověka přitahují a ovlivňují jednoduchá řešení. Jsme-li postaveni před problém rozhodovat mezi dvěma nebo více alternativami, toužíme po tom mít k dispozici jednoduché, srozumitelné údaje, podle kterých pak snadno, s lehkostí zvolíme. Jako metoda je to přitažlivé a efektivní. Tomuto zdání podlehneme zejména v okamžiku, kdy se rozhodneme nezajímat se o obsah, zdroj a vypovídací schopnost oněch údajů. Kdy se z pohodlnosti, neschopnosti rozpoznat či z jiného důvodu vystavíme nebezpečí, že s námi prostřednictvím zjednodušených údajů, orientovaných interpretací někdo manipuluje. Jestliže se například rozhodujeme pro půjčku jen na základě reklamami proklamovaných výší měsíčních splátek, riskujeme. Obdobně riskujeme, pokud posuzujeme kvalitu školy jen na základě jakýchsi globálních čísel, např. průměrné úspěšnosti žáků, a přitom ani nevíme, z jakých údajů, jakou metodou a za jakých omezení byl tento údaj vypočten.

Kritéria hodnocení

Je evidentní, že problém není v samotných kritériích hodnocení, ale v jejich správné interpretaci a porozumění. Vezmeme si na pomoc výše uvedenou tabulku obsahující různá statistická kritéria interpretující výsledky dvou gymnázií z předmětu matematika a pokusíme se jim porozumět. Podíl volby předmětu naznačuje, že u gymnázia A žáci preferují matematiku před cizím jazykem. Už nám ale nic neřekne o důvodech této preference. Z porovnání počtu přihlášených a počtu konajících můžeme vyčíst, že gymnázium B „pustilo“ všechny přihlášené k maturitě. Protože ale nevíme, jaké jsou důvody u žáků gymnázia A pro to, že zkoušku nekonali, můžeme jen spekulovat, že je škola ke zkoušce důvodně nepřipustila (neukončili ročník) nebo jim ve zkoušce zabránily jiné objektivní okolnosti.

Směrodatná odchylka nám samostatně příliš neřekne, neznáme-li distribuční funkci, porovnání jejích hodnot mezi dvěma školami však ukáže, že průměrné rozdíly mezi žáky u gymnázia A jsou větší než u gymnázia B. Medián je zajímavé posuzovat ve vztahu k průměru. Průměrná úspěšnost představuje procentní úspěšnost průměrného žáka školy. S ohledem na výše uvedené se dá říci, že jsme i s takto jednoduchým příkladem s porovnáváním „v konci“. Mějme proto na paměti, že jakákoli data a více či méně strukturované pohledy na ně mají vypovídací schopnost pouze v rozsahu jejich věcného obsahu a statistické významnosti. Důležité je uvědomit si účel porovnání a s jeho vědomím interpretovat získaná data a nenechat se svést k jednoduchým řešením.

Určitě nám z této svízelné situace může pomoci důvod, pro který se o porovnávání snažíme. Pro příklad předpokládejme, že nám jde o výběr školy pro syna, který vcelku dobře zvládá matematiku a pro kterého bude stejně náročné docházet do obou porovnávaných škol.

Použijeme-li tedy průměrnou úspěšnost jako nejběžnější údaj, který se používá při porovnávání, přikloníme se asi ke gymnáziu B, jehož žáci dosáhli vyšší hodnoty. Když se ale podíváme na graf závislosti průměrné úspěšnosti na transformovaném percentilovém umístění, musíme trochu znejistět. Z grafu bychom totiž zjistili, že průměrné úspěšnosti žáků gymnázia A dosahují ve srovnatelném rozsahu vymezeném křivkou úspěšností žáků gymnázia B v celém průběhu lepších výsledků.

Jak se tedy rozhodnout? Žáci gymnázia A si pravděpodobně více důvěřují v matematice než v cizím jazyce. Matematika je na gymnáziu A evidentně více podporovaným předmětem s dopadem na širší spektrum žáků. Na základě uvedených informací bych do škály všech dalších kritérií přidělil plus gymnáziu A. V každém případě je ale naznačená cesta úvah jen jednou z mnoha.

Pro každé srovnání proto použijme pouze data, o která ho můžeme bezpečně opřít a jejichž základna bude dostatečně široká a pevná, vytvořená z homogenních dat majících pro náš cíl dobré vypovídací schopnosti.

Jiří Zíka,
ředitel CERMATu

 

Entita

Název

Průměrná úspěšnost

Medián

Směro

datná
odchylka

Počet přihlá-šených

Počet konajících

Podíl volby před-

mětu
= % přihlá-šených

ŠKOLA

Gymnázium A

87,4

91

12

44

42

67 %

ŠKOLA

Gymnázium B

92,9

94

6

9

9

39 %

 

 

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz