archiv
Učitelské noviny č. 28/2013
tisk článku

VÍTE, KDO JSOU MLADÍ GLOBALISTÉ?

Všechno začalo v loňském školním roce. Přišla za námi do školy. Drobná, usměvavá, s šedivými, krátce střiženými vlasy. O dvou berlích a s naslouchátkem v uchu. Představila se jako Jarmila Cholinská. To jméno jsem samozřejmě znala, ale věděla jsem o ní jen velmi málo. To, že je jí víc než osmdesát let, že dlouho žila mimo Litovel a že působila jako učitelka češtiny ve Francii. Ale hlavně jsem znala její jméno z pultu litovelského knihkupectví pana Lindušky. Celý život psala básně, ale teprve po osmdesátce se jejich tvorbě věnuje intenzivně. Přes její věk ji nenechává dění ve světě i v jejím nejbližším okolí klidnou a psaní je její jedinou možností, jak se s tím, co ji tíží, vypořádat. Ona musí psát a z nadhledu svých osmdesáti let si dovolí nazývat věci pravými jmény.

Tyto skutečnosti jsem však poznala později, až když jsem měla možnost spolupracovat s paní Cholinskou na jejím „projektu“ (to slovo vůbec nemám ráda, ale budiž) Mladí Globalisté. Velká písmena jsem začala používat poté, co jsem shledala, jak úžasnou věc paní Cholinská vymyslela.

Naše školství je také samý projekt. Jen se mi zdá, že na to hlavní, a to učit děti, aby si vážily místa, kde žijí, kam chodí do školy, kde mají svůj domov, na to se zapomíná. Světovost je podle mého v tom, že můžeme být pyšní na místo, kde jsme se narodili, a všude, kam nás život zavane, to na nás poznají.

A právě o to paní Cholinské šlo. Dlouho nosila myšlenku v sobě, než našla odvahu nás oslovit. Naštěstí jsou učitelé duše otevřené a všechny čtyři litovelské školy (dvě základní, gymnázium a střední odborná škola) přivítaly nápad paní Cholinské s nadšením. O co tedy jde?

V každém městě, v každé obci působí mnoho institucí, které se starají o to, aby se nám, občanům, dobře žilo. Aby všechno fungovalo tak, jak má. Bohužel většina z nás bere tyto skutečnosti jako samozřejmost a vůbec si neuvědomujeme, kolik práce se za vším skrývá. To samozřejmě platí i o dětech, které si zvykly na pohodlí, o jakém se mnohým z nás v jejich věku ani nesnilo.

Ještě dřív, než přišla za námi do školy, obtelefonovala a obešla paní Cholinská všechny důležité instituce města Litovle, zda by byly ochotné se na jejím nápadu podílet. Světe, div se, žádná z nich ji neodmítla.

Tak jsme s dětmi a studenty, zástupci osmých tříd základních škol, stejně starými studenty gymnázia a studenty střední odborné školy navštívili Městské muzeum v Litovli, kde se děti seznámily s nejdůležitějšími momenty z historie města i s jeho obyčejným životem v minulosti.

Druhé setkání Mladých Globalistů probíhalo v čističce odpadních vod, v jednom z důležitých míst pro město, protože i malé dítě ví, jak nezbytná je voda pro život. Děti a studenti měli možnost poznat, kolik práce dá zbavit vodu nečistot a vrátit ji do přírody takovou, jakou nám ji ona poskytla.

Litovel leží přibližně uprostřed chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, sídlo tady má Správa CHKO. Tam jsme zavítali potřetí. Ani význam lesa není pro děti neznámým pojmem, jen ho dnes znají hlavně z obrázků a internetu a málo si jeho důležitost pro naši krajinu uvědomují. Práce ochranářů je nenahraditelná.

Ekologicky byla zaměřena i schůzka čtvrtá. Jak tvrdí paní Cholinská (a já jí dávám za pravdu), pracovníci Technických služeb města Litovle jsou těmi největšími ekology. Bez nich by se město topilo v odpadcích. Starají se o čistotu ulic a všech zelených ploch ve městě, o to, aby bylo všude dost kontejnerů na tříděný odpad, abychom v zimě neklouzali po chodnících, a možná, že jsem na některé jejich povinnosti ještě zapomněla. Jejich práce si přece musíme vážit.

Nedílnou součástí našeho života je kultura. Bez ní můžeme být bohatí penězi, ale zůstaneme chudí duchem. Popáté jsme se setkali v Městské knihovně. Po renesančních schodech jsme vystoupali do prvního patra, abychom se dozvěděli, jak obrovským bohatstvím, zdrojem moudrosti a vědění kniha byla a stále zůstává. Že díky ní nezískáváme pouze informace, ale také nás nechává svým prostřednictvím vstoupit do světa pohádek, bájí, příběhů i poezie. Nezůstalo pouze u setkání s knihou. Přišli za námi i její autoři.

A je tu setkání poslední - s představiteli města Litovle. Čas si na nás udělal dokonce sám pan starosta Zdeněk Potužák a trpělivě odpovídal na naše otázky, které vyšly z ankety mezi žáky naší školy.

Tím však práce Mladých Globalistů neskončila. Jejich úkolem a posláním bylo seznámit se všemi zajímavostmi svoje spolužáky. Nevím, jak se s tím poprali v jiných školách, u nás si Globalisté připravili prezentace na jednotlivá témata a spolužáky na ně postupně zvali.

Tady by mohl být pohádky konec. Ale nebyl. Najednou nám bylo líto, že by tak dobrá věc neměla pokračování. Proto jsme se s paní Cholinskou domluvili na dalším ročníku, jehož schůzky proběhly v tomto školním roce a snad v lecčem i předčily ty z roku předchozího. Pevně doufám, že setkávání mladých lidí, kterým není lhostejná budoucnost planety Země, budou pokračovat a že se z nich stane tradice, která upevní v mladých lidech povědomí o pojmech domov, příroda, ekologie, kultura, práce, vzdělání.

Nechcete ve svém městě zkusit něco podobného?

Miloslava Flášarová

< zpět do čísla
banners/1598997600_uspesny-web_390x60.gif
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz