archiv
Učitelské noviny č. 26/2013
tisk článku

JAKÉ JSOU LETOŠNÍ JEDNOTNÉ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY

Přestože některým školám zkomplikovaly situaci povodně, skládalo závěrečnou zkoušku podle jednotného zadání v průběhu června téměř 28 tisíc žáků, což je o 3 tisíce víc než v minulém školním roce. Letos se pro nové pojetí zkoušek rozhodlo 402 škol s učebními obory kategorie H a 139 škol s obory kategorie E, kde se učí převážně žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Oproti minulému školnímu roku se zvýšil podíl škol používajících jednotné zadání v oborech kategorie H z 80,6 % na 85,7 % a v kategorii E se zvýšil z 61 % na 77,2 %.

Nová závěrečná zkouška se připravuje od roku 2005 postupně v rámci několika projektů, na které přispívá Evropský sociální fond. V současnosti to je projekt Nová závěrečná zkouška 2, který začal v minulém roce a skončí v červnu 2014. Na konci školního roku 2013/2014 by měly finanční náklady na celou devítiletou přípravu jednotných zkoušek činit 170 milionů Kč. Standardní režim nové závěrečné zkoušky je připraven tak, aby byl po skončení projektu velmi efektivní a přitom levný (uvažovaná částka 6 milionů ročně).

Kdo se podílí na vzniku jednotných zkoušek

Sjednocení obsahu se týká vždy jednotlivých učebních oborů, pro každý z nich se vytváří jednotné zadání, které školy mohou na základě dobrovolnosti využít při svých závěrečných zkouškách. V autorských týmech, které vytvářejí databázi témat pro písemné, praktické a ústní zkoušky, pracovalo v tomto školním roce více než 500 učitelů odborných škol. Sestavená jednotná zadání v těchto dnech připomínkuje 65 zástupců zaměstnavatelů, které nominovala Hospodářská komora ČR na základě smlouvy uzavřené s NÚV. Tito odborníci z praxe se starají o to, aby zadání odpovídalo potřebám praxe a vycházelo ze současné technologické úrovně. „Když jsou žáci zkoušeni podle jednotného zadání, na němž spolupracují i zaměstnavatelé, budou mít k výučnímu listu také větší důvěru, budou vědět, že absolvent skutečně ovládá svůj obor,“ říká hlavní manažerka projektu Dana Kočková z NÚV.

Jak se školy rozhodují

Podle dotazníkového šetření hraje při rozhodování pedagogů, zda se přidat k nové závěrečné zkoušce, velkou roli fakt, že přijetí jednotného zadání ulehčuje přípravu zkoušek. Škola už nemusí sama vymýšlet jejich obsah, ale převezme ho z jednotného zadání. Zadání nejsou školám doručována ve vytištěné formě, ale stáhnou si je z informačního systému a rozmnoží pro všechny žáky. Přitom ale jednotné zadání ponechává určitý prostor pro výběr témat a otázek tak, aby zkouška odpovídala zaměření školy. Tuto možnost využila např. SPŠ keramická a sklářská v Karlových Varech: „Jednotné zadání v oborech, které škola vyučuje, obsahuje témata všech možných zaměření v dostatečném množství. Vedení školy pak při přípravě zkoušek velmi dobře vybralo témata závěrečných zkoušek tak, aby zadání odpovídala skutečnému zaměření žáků,“ přibližuje konkrétní postup Romana Jezberová z NÚV, která ve škole vykonala monitorovací návštěvu.

Toto pojetí umožnil nový informační systém. V jeho databázi už nejsou obsažena jednotná zadání jako celek, ale jsou zde k dispozici témata písemných, praktických a ústních zkoušek všech učebních oborů, ta se pak dělí na menší části a konkrétní úkoly. V současnosti obsahuje databáze více než 5000 témat a jejich počet se bude dále rozšiřovat. „Podrobnější strukturace, kterou umožňuje nově vyvinutý editor, má velkou výhodu – jednotlivá témata i jejich části se dají spolu kombinovat a vzniká možnost vytvořit mnoho dalších variant,“ upřesňuje D. Kočková. Přitom všechna témata jsou koncipována tak, aby měla srovnatelnou obtížnost, a tím je zajištěna také jednotná úroveň zkoušek na všech školách.

Školy se mohou poměřit se standardem

Jednotné zadání může pro školu působit jako svého druhu standard. Škola, která se ho rozhodne použít, vlastně poměřuje úroveň svých absolventů s úrovní nastavenou zvenku a ověřuje si tím svou vlastní kvalitu. Ovšem než škola přijme jednotné zadání, musí zvážit, zda má dostatečné technické vybavení a jestli úroveň výuky odpovídá požadavkům nastaveným v jednotném zadání. Pokud tomu tak není, pak škola obvykle setrvala u své dosavadní praxe a připravila si zkoušky sama. Řada škol ale přijala jednotné zadání jako výzvu – a podle jeho úrovně upravila výuku či vylepšila technické vybavení.

Soutěž samostatných odborných prací

Jednu z novinek, kterou přinášejí nové závěrečné zkoušky, představují samostatné odborné práce. Ty jsou v tomto školním roce součástí jednotného zadání 12 oborů. Žáci posledních ročníků je zpracovávají v průběhu 2. pololetí a při závěrečných zkouškách je pak obhajují. Podobně jako loni vyhlásil Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR soutěž samostatných odborných prací. Školy do ní poslaly celkem 57 prací, nejvíc v oboru Kuchař – číšník (zaměření Pohostinství: 18 prací), další práce byly z oborů Kadeřník, Cukrář, Kuchař – číšník (zaměření Kuchař), Kuchař – číšník (zaměření Číšník), Umělecký kovář a zámečník, Kovář a podkovář a Umělecký keramik. „Žáci učebních oborů ukázali, že si se zpracováním odborného tématu vědí rady a dokážou najít a dobře vybrat potřebné informace. Přitom také uplatňují svou invenci a hledají netradiční řešení,“ říká o letošním ročníku členka hodnotící komise Taťána Vencovská z NÚV.

Zoja Franklová, Národní ústav pro vzdělávání

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz