archiv
Učitelské noviny č. 26/2013
tisk článku

MLČENÍ O REFORMĚ FINANCOVÁNÍ

S končícím školním rokem se UN obrátily na ministerstvo školství s žádostí o informaci, v jakém stádiu je připravovaná změna financování regionálního školství, se kterou MŠMT po nástupu ministra Petra Fialy přišlo. Zcela změnit se mělo pojetí současného již nevyhovujícího způsobu financování množstvím normativů, které podle ministerských pravidel (podle vyhlášky o krajských normativech) vytvářejí krajské úřady. Koncepce měla být i jiná než kritizovaný návrh předchozího ministra školství J. Dobeše, který odstoupil mimo jiné proto, že na jeho realizaci nedostal v rámci školského rozpočtu finanční prostředky.

MŠMT UN odpovědělo, že „z připomínek zaslaných v rámci meziresortního připomínkového řízení i tlumočených v rámci pracovních jednání ohledně změn financování regionálního školství vyplynula potřeba dalšího dialogu nad uvažovanými změnami a zejména nad jejich možnými dopady do hospodaření jednotlivých škol, krajů i celé České republiky. Navržené změny v oblasti financování RgŠ proto vyžadují delší přípravu a projednání. MŠMT považuje za zcela klíčové posílení adresnosti financování v některých segmentech, proto bude nadále hledat možnosti jejich dosažení v rámci svých kompetencí a zmocnění (obsažených nyní v §160 až 163 školského zákona). Jedná se o naplnění některých cílů, které byly původně řešeny navrženou novelizací školského zákona, to je zejména zajištění odpovídající podpory předškolního a základního vzdělávání s ohledem na rostoucí výkony v této oblasti vzdělávání a cílená podpora vybraných oblastí odborného vzdělávání s ohledem na potřeby trhu práce.“

UN v souvislosti s touto odpovědí například zajímalo, ve kterých segmentech je nutné posílit adresnost financování, jak bude možné připravovat změnu financování bez změny školského zákona, zda tento postoj znamená odložení tématu na dobu po volbách, aby se tématem zabýval až další ministr – a pokud ne, za jak dlouho budou konkrétní informace, o nichž by se dalo na školách diskutovat. Následnou žádost o rozhovor ale MŠMT odmítlo. „V průběhu komunikace se všemi přímými účastníky, kterých se změny ve financování Rgš týkají, nebude MŠMT komentovat tyto jednotlivé kroky v médiích. Médiím zcela jistě představíme finální podobu nového financování Rgš,“ odpověděl tiskový odbor. Podle MŠMT tedy není nutné, aby se učitelé a nepedagogové přímo dozvídali, co se připravuje v systému, na kterém závisí výše jejich příjmu.

Školské odbory: Nechtěli jsme uvěřit

„Když nám bylo na malé tripartitě náměstkem ministra školství J. Fryčem řečeno, že nepočítají se změnou příslušných paragrafů školského zákona a budou hledat možnost napasovat reformu financování regionálního školství na současnou dikci, nechtěli jsme tomu uvěřit,“ řekl na dotaz UN předseda školských odborů František Dobšík. „Souhlasíme s tím, že se musí o návrhu ještě jednat, v souvislosti se svými zásadními připomínkami jsme nedoporučili dál pokračovat v legislativním procesu (schvalování příslušných změn školského zákona). Ale tahle cesta není správná,“ dodal.

Školské odbory jsou přesvědčeny, že pokud ministr školství (jakýkoliv) nesežene na zafinancování regionálního školství víc peněz a pokud bude mít pocit, že v současném systému někde něco vezme, aby jinde mohl přidat, pak vlastně ani není o čem jednat. „Stav, kdy by některý segment školství měl dostávat méně finan-čních prostředků, pro nás není přijatelný,“ říká F. Dobšík. Připomínám, že poslední z připomínek odborů k ekonomickým paragrafům zněla: „Navrhovaný systém není spojen s potřebným navýšením celkového objemu finančních prostředků na zajištění RgŠ ÚSC. Pouze jiným způsobem bude přerozdělovat současný objem. V podstatě navrhuje změnu systému, která by měla obhájit současnou výši finančních prostředků k zajištění financování RgŠ ÚSC, přednostně pak pro pedagogické pracovníky škol v ‚základní vzdělávací linii‘.“

SMO: Hluboké ticho

Podle Marcely Štikové, předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí (SMO), se po prvotní diskuzi na začátku roku dlouho nic nedělo. „Ptali jsme se tedy ministerstva školství na stav prací a dozvěděli se, že ‚připravují ostrá čísla‘,“ říká. Už připomínky ke školskému zákonu na začátku května se pak podle ní vypořádávaly bez „finančních paragrafů“. Domnívá se, že důvodem bylo velké množství nesouhlasných připomínek. Na dotaz dostal SMO odpověď, že „vypořádání připomínek k návrhu novely školského zákona ještě nebylo se všemi připomínkovými místy ve všech bodech uzavřeno. Proto zatím nebyl zákon předložen vládě k projednání. Pokud jde o části novely dotýkající se financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky, bude návrh nové čtrnácté části z novely vypuštěn. O tzv. reformě financování MŠMT dále povede konzultace, nikoli však ve vazbě na projednávanou novelu školského zákona a na lhůty legislativního procesu.“

Uvidí se, jestli ministerstvo školství využije čas prázdnin na dopracovávání této zásadní změny. SMO říká, že bude připraven dovolená nedovolená, aby se v případě potřeby mohl k nějakému dalšímu návrhu vyjádřit. „Ale zatím je hluboké ticho, jako by nedávné povodně totálně prošly i Karmelitskou,“ glosuje M. Štiková. (Pozn. red. Karmelická je sídlem MŠMT.)

M. Chládek: Platy budou prioritou

Na aktuální situaci s reformou financování regionálního školství jsme se zeptali i stínového ministra školství za ČSSD, senátora Marcela Chládka. „Mám informaci, že když ministr P. Fiala zjistil, že návrh reformy financování regionálního školství narazil na odpor, rozhodl se, že se soustředí na prosazení alespoň vysokoškolského zákona. Problém školství je, že začínáme jednou od půlky (maturity), jindy od konce (vysoké školy). Jistě, jsou to důležitá témata, ale začínat by se podle mého mělo od začátku – tedy od regionálního školství a jeho financování. A to by mělo být i jedním z témat Národních kulatých stolů, které připravuji,“ říká.

V případě, že by ve školské zákonu „ekonomické“ paragrafy v navrhované podobě zůstaly, ČSSD by pro zákon nehlasovala. Co se vývoje návrhů reformy financování regionálního školství podle M. Chládka týká, za ministra J. Dobeše by změna přiškrtila malé školy. Ministr P. Fiala se z toho poučil a systém byl nastaven jinak. Problém je, že by znevýhodňoval jiný segment školství – školy velké. A oba systémy pak podle M. Chládka poškozovaly zájmové vzdělávání – ZUŠ. Zajímavé je, že i o reformě současné už mluví v čase minulém…

Co se mlčení ministerstva školství o úrovni příprav reformy regionálního školství týká, domnívá se M. Chládek, že stav MŠMT ministra P. Fialu po jeho nástupu do funkce před rokem nepříjemně překvapil. A v průběhu prací na této reformě zjistil, že by „nemusel skončit jako pan Čistý, který zachránil svět“. Paradoxně je podle M. Chládka k současnému návrhu více negativních připomínek než k předchozímu za exministra J. Dobeše. „Asi se toho rok před volbami zalekli a řekli si, že to nechají k řešení někomu jinému. Proto také organizuji Národní kulaté stoly, nechci na tento problém rezignovat,“ slibuje.

Regionální školství je podle něho ze současného objemu financí těžko ufinancovatelné, absolutní většina peněz jde na platy – jakýkoliv neúměrný zásah by znamenal buď propouštění, nebo snižování učitelských platů, s čímž nesouhlasí. „Chceme aplikovat ve financování i prvek kvality – s vědomím, že to bude velmi obtížné. Prvek kvality znamená otázku inkluze, úroveň zájmového vzdělávání, práci s nadanými, společenskou a kulturní funkci školy v obci… Prvky kvality ovšem nemůže vybírat politik od stolu, proto chci, aby se o nich diskutovalo u kulatých stolů,“ říká pro UN M. Chládek s tím, že změna financování může regionálnímu školství velmi pomoci, při špatném nastavení ale může být její účinek destruktivní.

„S předsedou ČSSD B. Sobotkou jsem diskutoval o zvyšování platů pedagogů a nepedagogů. Chci, aby se to stalo klíčovou prioritou. Poslední snahy nebyly zcela špatné – nástupní plat 20 000 korun je správně. Špatně je ale to, že se nezvyšovala úroveň platů v dalších tarifních stupních. Chceme zvyšovat platy pedagogů i nepedagogů, dát více peněz na ONIV, posílit vysoké školství. Na platy je nutné přidat jeden až jeden a půl miliardy korun ročně. Rozpočet na platy se prostě musí navýšit. Zbylá část rozpočtu je podle mého ufinancovatelná i za současné výše. Z toho ale plyne, že rozpočet školství musí být navýšen a v tomto smyslu jsem také jednal s předsedou ČSSD B. Sobotkou.“

Je tedy před námi horké léto – nejen horké finančně z hlediska regionálního školství, horké zřejmě i politickými turbulencemi. Snad bude na konci prázdnin jasné, jestli se stane aktuální neurčitá podoba reformy financování regionálního školství pouze dalším nedůležitým a zapomenutým pokusem, nebo jestli získá podobu, o které se MŠMT nebude stydět informovat širokou veřejnost.

Radmil Švancar

 

V době svého nástupu do funkce ministr školství P. Fiala mluvil o tom, že chce, aby se úřad těšil důvěře veřejnosti a reformu regionálního školství včetně jeho financování označil jako jednu ze svých tří priorit (UN 27/2012). Že o reformě nechtělo MŠMT příliš mluvit na začátku školního roku, nebylo překvapující (Dočasné ticho okolo RFRgŠ, UN 29/2012). O tématu jsme pak hovořili v lednu s náměstkem ministra J. Fryčem, kdy prohlásil, že cílem ministerstva je, aby byly změny systému financování regionálního školství všeobecně přijímány. Navzdory tomu při vyjmenovávání skupin, se kterými chtějí vést „otevřenou komunikaci“ (kraje, asociace, místní samosprávy, SMO, odbory a „další relevantní partneři“) se diskuze s kantory na školách neobjevila (UN 4/2013). O jedno číslo později jsme informovali o Strategii vzdělávací politiky do roku 2020, o které vyhlásilo MŠMT „veřejnou konzultaci“. V listopadu tohoto roku chtěl ministr P. Fiala předložit tento dokument vládě. Za zmínku stojí, že třetím problémem ze sedmi, se kterými se podle ministra nedá čekat, bylo právě financování regionálního školství. Teď, na konci školního roku, na počátku dvou měsíců, kdy budou pedagogové zaslouženě odpočívat, ale podrobnější informace scházejí, a není tak co konzultovat.

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz