archiv
Učitelské noviny č. 25/2013
tisk článku

Sen o pravidlech

Ačkoli byl školský zákon od roku 2004 novelizován přibližně třicetkrát, ani v jedné z jeho novel, stejně jako v některé z novel zákona o pedagogických pracovnících, byste nenašli pojem fakultní škola ani fakultní učitel. Přitom právě na nich do značné míry záleží, jak jsou připravováni budoucí učitelé. Zákonnou normou jistíme kdeco, ale tak závažná součást systému pregraduálního vzdělávání jasně stanovená pravidla postrádá. Jistě, určuje si je každá fakulta připravující učitele v dohodě s příslušnou školou – a určitě podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ale v zásadě vždycky také podle toho, co jim ekonomická situace dovolí. A to není právě mnoho. Stačí dát se do řeči s učiteli a řediteli základních škol na téma „čerství“ absolventi. První, co se dovíte, je, že jim chybí praxe. Těch pár hodin náslechů a rozborů ani měsíční souvislá praxe v závěru studia rozhodně nevytvoří pevné sepětí s profesí. A to ještě nemusí být jisté, jestli jejich první kroky skutečně povedou ti nejkvalitnější učitelé. Například souvislou praxi si někteří studenti hledají blíže svému bydlišti (často právě z ekonomických důvodů), obvykle ve škole, kterou navštěvovali jako žáci. O jejích kvalitách nemusí mít fakulta ani tušení. Je-li navíc desítky kilometrů vzdálená, je vůbec vycestování vysokoškolského učitele za praktikujícím studentem reálné?

Konečně ani všechny fakultní školy nemusejí být na odpovídající úrovni. Některé mají totiž svůj titul už jen ze setrvačnosti. Stačí, aby se změnilo vedení školy a všechno může být jinak. Sborovna je rázem vzhůru nohama, co bylo dřív, už neplatí. Fakulta radši ze spolupráce tiše vycouvá, ale slůvko „fakultní“ škole v názvu zůstane. Ono je zase na druhou stranu dobré mít punc, na který slyší rodiče a konečně i zřizovatel, je-li třeba. Proč toho nevyužít, když nikde není řečeno, že by měla škola přídomek fakultní obhajovat?

S pojmem fakultní učitel je to podobné. Před každým kvalitním smekám. Není snadné přijmout při plném úvazku tak velkou odpovědnost. Už jenom té práce navíc. Připravit vyučovací hodinu hodnou následování, jindy pozorovat a hodnotit tu studentovu, vést reflexi… A hlavně vést studenta, debatovat s ním tak, aby rady přijal. To všechno není vůbec snadné. Měli by to být ti nejlepší z nejlepších, lidé znalí moderních trendů. Jenže nikde není řečeno, zda a jaké další vzdělávání by měl fakultní učitel absolvovat. Když vůbec nikdo neřeší ani to, jakou odměnu by měl – adekvátně vynaloženému úsilí – za svoji práci dostat. Za to, co jim dnes může fakulta za hodinu rozboru dát, by řemeslník nepracoval.

Leccos by mohl vyřešit tak dlouho slibovaný kariérní řád, pokud se ho jednou opravdu dočkáme. Zatím se sice ani v něm fakultní učitel neobjevuje, ale v návrhu je alespoň pojem mentor. Není to sice přesné označení, ale některé shodné plochy bychom našli. Pokud by se podařilo pozici mentora vymezit tak, aby se do ní fakultní učitel „vešel“, vůbec by to nebylo marné. Určit, jaké dovednosti by si měl dalším vzděláváním rozvíjet, za jakých podmínek by měl pracovat. Jenže dokud nebude mít ministerstvo školství ve svém rozpočtu na dopad kariérního řádu dost peněz, můžeme si o něm nechat zdát. Škoda. Ale je to hezký sen.

Ostatně školství jich má mnohem víc. Například ČMOS pracovníků školství a Vysokoškolský odborový svaz, které se sdružují v novou Odborovou asociaci školství, sní o tom, že díky spolupráci obou organizací vznikne prostor pro stabilní školskou odborovou politiku i pro lepší vyjednávání o ekonomických otázkách, jak se můžete dočíst v Sondě.

Na veřejném slyšení v Senátu zase snili odborníci o takové podobě státní maturity, která by konečně našla pevné místo v systému vzdělávání. Zatím ji provázejí dohady, jestli má být společná pro všechny střední školy, nebo diferencovaná, s povinnou matematikou, nebo bez ní…

Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/albert_390x60px_new.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz