archiv
Učitelské noviny č. 22/2013
tisk článku

ČTYŘIKRÁT „ALE“ DRUHÉMU CIZÍMU JAZYKU

Tuhle povinnost už základním školám nikdo neodpáře. Od září 2013 vejde v platnost upravený RVP ZV a v něm mimo jiné přesazení druhého cizího jazyka z povinně volitelné pozice do povinné, a to od 7. nebo 8. ročníku v celkové dotaci šesti vyučovacích hodin přesunutých z hodin disponibilních. Pokud ze závažných důvodů nebude moci škola druhý cizí jazyk vyučovat, náleží tato časová dotace ve stejné výši konverzaci z prvního cizího jazyka, jímž je v převážné většině škol angličtina. Totéž platí pro situaci, kdy závažné důvody brání žákovi, aby byl v druhém cizím jazyce vzděláván. První informace před několika měsíci mnoho ředitelů zaskočila. Jak na ni reagují dnes, jsme zjišťovali na 39. valné hromadě Asociace ředitelů základních škol.

První dojem – rozpaky. Nikdo nepochybuje o tom, že dorozumět se dvěma cizími jazyky je nesporná výhoda, a to nejen na pracovním trhu. Časem to bude dokonce nutnost. Co školy zaskočilo, byla rychlost, s jakou ministerstvo školství k striktnímu nařízení přikročilo. Je sice pravda, že toto ustanovení se objevilo před lety v návrhu školského zákona. Právě námitky pedagogů z praxe nakonec změnily původně zamýšlený povinný předmět ve volitelný. Povinnost zůstala pouze škole. Musí žákům druhý cizí jazyk nabídnout. Teď tedy přišla změna.

„Osobně nemám vůči druhému cizímu jazyku žádné velké výhrady, i když si myslím, že by se děti měly napřed pořádně naučit jeden,“ říká ředitel ZŠ v Libici nad Cidlinou ZDENĚK SOUČEK. „Pro naši školu to až takový problém znamenat nebude. Druhý cizí jazyk – němčinu – v ŠVP jako volitelný předmět máme, jen ho teď změníme na povinný, ale...“

Ono ALE přišlo na řadu velice brzy v rozhovoru se všemi oslovenými řediteli. Vzácně se shodovali.

ALE č. 1: redukce disponibilních hodin

„Dnes má polovina třídy jako volitelný předmět němčinu, druhá si vybírá předmět podle svého zájmu, leckdy i podle zvažovaného profesního zaměření. Teď budou mít všichni němčinu, takže se nabídka volitelných předmětů sníží, protože z nich ubereme na dotaci druhého cizího jazyka. Podle mého názoru je to špatně,“ pokračuje Z. Souček. „Původní záměr, že každá škola bude mít svůj specifický ŠVP vytvořený právě volitelnými předměty, pomalu ale jistě mizí, programy se postupně sjednocují. Sice se mi to moc nelíbí, ale nedá se s tím nic dělat. Jinak požadavek upraveného RVP ZV nezajistíme.“

„Protože jsme škola s rozšířenou výukou jazyků, jazykových tříd se tahle úprava nedotkne. V ´nejazykových´ přibude druhý cizí jazyk na úkor sportovních her a informatiky,“ přiznává OLGA PEŠOUTOVÁ, ředitelka 6. ZŠ v Kolíně.

„Už druhý měsíc sedíme nad ŠVP a domlouváme se, odkud ty hodiny vezmeme. Vadí nám, že tím oklestíme profilaci školy,“ přidává se ALENA GRAJCIAROVÁ, ředitelka ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně. Škola je zaměřena na environmentální výchovu a zdravý životní styl, má hodně přírodovědných praktik, pohybových aktivit a různých pracovních činností. „Větší část budeme muset odstranit, abychom našli hodiny pro druhý cizí jazyk.“

V Základní škole Pečky si žáci, kteří se necítili na druhý cizí jazyk, vybírali například ekologii nebo literární seminář. „Samozřejmě že se úprava dotkne profilace školy a nejen jí,“ konstatuje její ředitel LUBOŠ ZAJÍC.

ALE č. 2: personální obsazení

I když problémy se sháněním kvalifikovaných jazykářů většina ředitelů řadila k těm méně naléhavým, protože všude už se druhý cizí jazyk na nějaké úrovni učí, starosti se tu a tam objeví.

„Jistě že nakonec všechno zvládneme, ale nebudu zapírat, že komplikace tu jsou,“ odtušil L. Zajíc. „Informace o zařazení druhého cizího jazyka mezi povinné předměty přišla narychlo. Neměli jsme dostatek času, abychom přijali nového učitele, takže budeme muset sáhnout do vlastních řad. Kvalitní angličtináři, kteří dřív vyučovali stejně kvalitně ruštinu nebo němčinu, se k druhému cizímu jazyku vrátí. Tím pádem ovšem odejdou z výuky prvního cizího jazyka. Místo nich budou angličtinu učit kolegové, kteří sice anglicky umějí, ale výuka už nemusí být na stejné výši. I když se budou snažit sebevíc.“

Alena Grajciarová připomněla, že městské škole se budou učitelé cizích jazyků shánět určitě snáz než škole na vesnici se složitým dojížděním. „Stejně, když nad tím uvažuji, personální zajištění výuky cizích jazyků hraje v životě žáků a studentů velkou roli. Jenom pro ilustraci – dcera teď studuje na vysoké škole a návaznost na gymnaziální španělštinu nemá, takže opět začíná s dalším cizím jazykem, tentokráte ruštinou. Obávám se, aby to na střední škole, kam naši žáci s druhým jazykem nastoupí, nebylo podobné.“

Ale to prý nehrozí, protože ve středních školách se až na výjimky, jako jsou gymnázia, druhý cizí jazyk nevyučuje.

ALE č. 3: učebnice

Ne snad že by jich nakladatelství nabízela málo, vrásky na čele kreslí ředitelům jejich cena. Nepatří právě k nejlevnějším.

„I když ONIV letos narostly, nákup učebnic z nich spolkne pořádný díl,“ přiznává HANA BOSOVÁ, ředitelka ZŠ Videčská v Rožnově pod Radhoštěm. „V současné době nabízíme němčinu a ruštinu jako volitelný jazyk. V možnosti výběru budeme pokračovat i nadále.“

Podobně odpovídali skoro všichni ředitelé. Až na Zdeňka Součka. „Také my budeme muset učebnice němčiny přikoupit, ale zase ušetříme na jiných. Od té doby, co máme v každé třídě interaktivní tabuli, nepotřebujeme zdaleka tolik učebnic jako dřív.“

ALE č. 4: zbytečná výjimka

Ani jeden z oslovených ředitelů neuvažuje o tom, že by byť jedinému žákovi nabídl místo druhého cizího jazyka anglickou konverzaci.

„Nevyplatí se nám,“ vysvětlovala ZDENKA FILIPOVÁ, ředitelka ZŠ Bezručova v Kolíně. „Ve škole máme všeho všudy deset integrovaných dětí, u nichž by možná další hodiny angličtiny přicházely v úvahu. Ale to už by byla příliš velká komplikace – pro organizaci vyučování, personální a konečně i finanční podmínky. Prostě se všichni budou učit německy.“

„Zatím o tom neuvažujeme, uvidíme, jak se s tím děcka poperou. Pokud by jim další cizí jazyk dělal velké problémy, možná bychom stanovisko změnili,“ nechala se slyšet Hana Bosová.

Luboš Zajíc považuje výjimku za diskutabilní. „Kdo rozhodne o tom, že žák není schopen se další cizí jazyk naučit? Pokud si to rodiče budou přát, má jim to snad ředitel zdůvodňovat? A naopak – když si rodiče nebudou přát, aby se jejich dítě další cizí jazyk učilo, budeme jim moci vyhovět? Kolik takových dětí bude? Pro školu to bude znamenat další navýšení jazykové výuky, nárok na dalšího učitele, na prostory. Přitom jsme na takovou změnu nedostali ani korunu navýšení.“

„Jestliže někdo odpovědně a po zralé úvaze rozhodl, že všichni žáci, kteří patří do základní školy, jsou schopni studovat druhý cizí jazyk, tak ho studovat budou a hotovo. Proč dělat nějaké výjimky?“ soudí Z. Souček. „Osobně jsem ale přesvědčen, že druhý cizí jazyk pro všechny žáky vhodný není.“

Na druhou stranu, kdyby měly školy odpovídající podmínky – materiální i personální – výjimka by nejspíš zbytečná nebyla.

Příští školní rok ukáže

Dnes si volí druhý cizí jazyk dobrovolně přibližně 60 % žáků základních škol. Nejvíce je zastoupena němčina (41 %), následuje ruština (12 %) a francouzština (2 %). Zbývající zlomek patří dalším cizím jazykům. Také teď ředitelé nejčastěji zmiňovali, že od září přibude k angličtině němčina nebo ruština.

„Ruštinu často volí žáci, kteří si nejsou svými jazykovými schopnostmi jistí, němčina se jim s angličtinou plete,“ říká H. Bosová. „Když budu upřímná, dosavadní způsob výuky jazyků mi přišel ideální. Žáci, kteří o to stáli, si mohli k angličtině vybrat ze dvou cizích jazyků, teď se další jazyk budou muset učit i ti, které k němu mají hodně daleko. Nejspíš bude trvat několik let, než se s tím všichni srovnáme – učitelé, děti i rodiče. Pokud se zase něco nezmění.“

Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz