archiv
Učitelské noviny č. 22/2013
tisk článku

JDOU VYSVĚDČENÍ A TESTOVÁNÍ DOHROMADY?

V souvislosti s realizací národního testování se často objevuje otázka, jak pracovat s výsledky těchto testů ve vztahu ke klasifikaci žáků. Jakkoli nemá Česká školní inspekce žádnou ambici hovořit školám do způsobu hodnocení, nabízíme několik poznámek, jejichž zohlednění považujeme za velmi důležité.

Využití výsledků ověřovacích testů použitých v rámci 2. celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol pro klasifikaci žáků je sice v principu možné, avšak pouze při respektování celé řady omezení a jen ve velmi střízlivém rozsahu. Zcela lichá je představa, že by podle výsledku v testu mohl být žák klasifikován na vysvědčení. Problematické je i převádění výsledku (procentní úspěšnosti žáka) na známku. Z celé řady důvodů je nejlepší výsledky testů do klasifikace žáků vůbec nepromítat. Proč?

Testy ověřují jen malou část toho, co sleduje výuka

Předně je celý proces testování stále na úrovni vývoje a pilotáží, přičemž jedním z cílů je také ověřit vhodnost, možnosti a způsob využití testovacích nástrojů a výsledků národního testování pro potřeby hodnocení škol. Ale zejména: úlohy v testech sledovaly jen velmi malou část toho, o co usiluje výuka jednotlivých předmětů, a to vzhledem k jejich limitované délce a s ohledem na různá technická omezení (i když v tomto směru došlo od minulého roku, kdy byla provedena první generální zkouška testování, k významnému pokroku). Proto je zcela nemožné tvrdit, že žák s padesátiprocentní úspěšností v testu z matematiky umí právě polovinu toho, co by měl z tohoto předmětu znát.

Je to totiž zcela jinak: žák uspěl v polovině toho, co test zahrnoval. A to, co test zahrnoval, je ovšem jen menší částí toho, co sleduje výuka matematiky. Vzhledem k tomu je váhu výsledku testu možné přirovnat například spíše k běžné pětiminutovce, jakých žáci píší mnoho, a v nichž se také obvykle vyskytuje jen malý výsek probíraného učiva. Mohla by zaznít námitka, že testy přece byly mnohem delší než krátká pětiminutovka. Ano, byly, ale nejde jen o čistou délku testu.

Překážkou jsou dvě úrovně

Testy sestávaly z více částí. Pokud žák v úvodních úlohách (v různých testech jich byl různý počet) dosáhl méně než dvou třetin správných odpovědí, zobrazily se mu ve zbytku testu opět úlohy základní úrovně. Výsledek celého testu je pak možné vyjádřit jednou průměrnou úspěšností za všechny úlohy testu. Pokud ale žák dosáhl v úvodních úlohách více než dvou třetin správných odpovědí, řešil ve zbytku testu úlohy vyšší obtížnosti – ta, na rozdíl od minimální základní úrovně, není prozatím nijak pevně navázána na jasně pojmenovatelnou úroveň. Výsledek takového žáka v testu se pak rozpadá na dvě čísla – na průměrnou úspěšnost žáka v úlohách základní úrovně (úvodní úlohy testu) a průměrnou úspěšnost v úlohách vyšší úrovně (protože se obtížnosti úloh zřetelně liší, bylo by zcela nesmyslné započítat je všechny do jednoho průměru).

A z toho plyne zásadní problém ve vztahu k případné klasifikaci. Podíl žáků, kteří postoupili ve druhé části testu k úlohám vyšší obtížnosti, byl u různých testů velmi rozdílný, stejně jako délka úvodní rozřazovací části – pravidla pro převod výsledku testu na známku by ale přirozeně měla být pro všechny testy (předměty) stejná. Je hodnotnějším výsledkem 60 % správných odpovědí v úlohách základní (minimální) úrovně, nebo 30 % správných odpovědí v úlohách vyšší úrovně? Brát tedy do úvahy jen úvodní části testů, které řešili vždy všichni žáci? Ty ale byly různě dlouhé a tvořilo je třeba jen 12 jednoduchých otázek (což už se blíží zmíněné pětiminutovce). Kromě toho by se tím znevýhodnila řada žáků, kteří ve druhé části testu podali lepší výkon než v první části.

Pro pět známek jednoúrovňový standard nestačí

Do výsledku se určitou, sice zřejmě nepříliš velkou, ale nikoli známou měrou promítají také jiné než předmětové dovednosti – například rychlost a přesnost práce s myší nebo rychlost a přesnost čtení testu na monitoru. U různých žáků jsou takové vlivy různě silné, což je další překážkou pro jednotný způsob převodu výsledku testu na klasifikaci.

Pokud už by měly výsledky testu být k hodnocení žáka použity, pak pouze jako dílčí a jen přiměřeně závažné kritérium (podobně jako zmíněná pětiminutovka). V případě, že celková klasifikace žáka vychází přesně mezi dva klasifikační stupně, je myslitelné, aby výrazně dobrý nebo výrazně neúspěšný výsledek přiklonil rozhodování směrem k lepší nebo horší známce. Zcela nepřiměřené by ovšem už bylo měnit žákovu do té doby jasnou a celoroční prací podloženou klasifikaci nahoru či dolů jen kvůli výsledku jedné jednorázové testové zkoušky.

Aby bylo možné uvažovat o věrohodnější využitelnosti výsledků testů pro klasifikaci žáků, musely by Standardy, k nimž by testy byly navázány, kromě minimální požadované úrovně popisovat i další úrovně odpovídající jednotlivým klasifikačním stupňům. Dvojkaře neodlišuje od čtyřkaře to, že umí vyřešit ve stejném čase dvakrát více obdobně náročných úloh, ale umí především řešit jiné, náročnější úlohy (třeba stejně rychle a třeba i pomaleji), umí využít jiné (pokročilejší) dovednosti a/nebo umí v řešení využít více dovedností současně. Proto v žádném případě nelze při pětistupňové klasifikaci vystačit s jednoúrovňovým Standardem.

Výsledek každého žáka plní především diagnostickou roli. Jistě, zásadní či zcela novou informaci asi učiteli, který žáka zná, sleduje a hodnotí jej po celý rok, nepřinese. I pro něj ale může být nezávislým potvrzením vnímání minimální požadované úrovně. Pro dítě a jeho rodiče je pak výsledek nezávislou konfrontací žáka s minimálními požadavky vybraných částí kurikula. Aby výsledek testu mohl plnit tuto svou zpětnovazebnou roli, je třeba s ním pracovat individuálně a na úrovni úspěšnosti v jednotlivých úlohách.


Ondřej Andrys

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz