archiv
Učitelské noviny č. 21/2013
tisk článku

Ministr školství poprvé veřejně představil návrh novely zákona o vysokých školách

Legislativní změny se mají týkat převážně vnějšího prostředí, nikoliv vnitřní organizace univerzit

Návrh novely zákona o vysokých školách připravuje MŠMT ve spolupráci s reprezentacemi akademických institucí zhruba půl roku. Ministr školství PETR FIALA své představy zatím mimo akademickou obec jen naznačoval. Některé jeho původní záměry se totiž postupně měnily. Přestože novela nyní teprve prochází vnitřním připomínkovým řízením, její základní principy představil minulý týden v institutu ELAI (European Lea­dership & Academic Institute).

„Výsledný návrh je postaven na několika principech, které spočívají ve snaze diverzifikovat a profilovat systém vysokých škol, zvýšit důraz na hodnocení kvality poskytovaného terciárního vzdělávání a vytvořit vysokým školám podmínky pro jejich strategický rozvoj,“ uvedl ministr a pokračoval: „Jde o to, aby jednak mohly lépe reagovat na požadavky společnosti, jednak více obstát v mezinárodní konkurenci. Snahou reforem není vysokým školám nařídit, co mají dělat, protože takovýto postup zpravidla v žádném systému dobře nefunguje. Chceme jim proto vytvořit vhodné podmínky a nástroje, aby se mohly odpovídajícím způsobem rozvíjet.“

Posílen má být rektor a funkce správních rad

Ministr dále řekl, že narozdíl od předešlých pokusů jeho předchůdců o změnu vysokoškolské legislativy se zdaleka tolik nesoustředil na změnu vnitřní organizace vysokých škol, ale zaměřil se především na vytvoření nových vnějších podmínek pro fungování akademických institucí.

„Není to dáno žádnými taktickými důvody, ale naším přesvědčením, že si vysoké školy s potřebnými vnitřními změnami dokáží docela dobře poradit samy.“

Přesto má být jednak posílena funkce rektora, a tím pádem i oslabena pravomoc fakult, jednak MŠMT chce, aby bylo zavedeno takzvané měkké veto do kompetencí správní rady vysoké školy. To znamená, že tato rada by měla mít možnost odmítnout návrhy rozpočtu, dlouhodobého záměru školy nebo její výroční zprávu a vrátit je senátu, jenž je už jednou schválil. Akademický senát však může své původní rozhodnutí dostatečným počtem hlasů potvrdit, a to definitivně. Podle ministra tak nedojde k narušení stávajících pravomocí vysokých škol, ale důsledkem bude jen posílení zpětné vazby a tím i zvýšení smyslu existence správních rad.

Nikoliv rozdělení škol, ale profilace podle studijních programů

V České republice podle ministra Fialy ve vysokém školství více méně všichni dělají všechno, což je dlouhodobě neudržitelné. Skoro každá veřejná nebo státní vysoká škola nabízí všechny stupně studia, tedy bakalářské, magis­terské i doktorské. Musejí se tedy snažit vytvářet dojem, že ve všech těchto oblastech dosahují vynikajících výsledků, včetně vědeckých, což ale samozřejmě není reálně možné.

Starosti o podobu našeho vysokého školství dnes rozhodně netkví v nedostatku počtu studentů. Jejich množství se za posledních deset let téměř zdvojnásobilo na stávajících 400 tisíc. Problém tedy podle ministra nespočívá v nedostatku míst, ale ve struktuře studia. Proto je prý nutná profilace a diverzifikace vysokých škol.

„Rozhodli jsme se nejít cestou rozdělení vysokých škol jakožto institucí na výzkumné, regionální nebo profesně zaměřené (nebo podle nějakého jiného modelu), protože se nám to zdá z mnoha hledisek nevhodné a administrativně těžko nastavitelné. Navrhujeme ale rozdělení vysokých škol postupnou profilací podle jednotlivých studijních programů.“

Profilace se bude týkat prvních dvou stupňů, tedy bakalářského a magis­terského, nikoliv doktorského. To znamená, že mají zároveň vznikat na praxi orientované studijní programy, dále takzvané akademické programy (kterých bude asi většina) a ve výjimečných případech i programy výzkumné orientované na vědu. Bude pak na každé jedné vysoké škole, jakým způsobem si představuje profilaci svých studijních programů. (Svoji vizi však musí obhájit při akreditaci.) Zákon má jednak tyto tři studijní profily rámcově definovat, jednak bude vymezovat podobu takzvaného standardu, což by měl být soubor požadavků, jež bude nutné splnit za účelem získání akreditace.

Proč výzkumný profil?

Během následné diskuze se mimo jiné objevila i poznámka, proč by měl vedle profilu akademického existovat i profil vědecký, když vědu či výzkum de facto nelze od sebe v magisterském stupni studia již oddělovat.

„Ano, do jisté míry souhlasím s tím, že není velký rozdíl mezi akademickým a výzkumným studijním profilem. Chceme ale vytvořit podmínky pro velmi malou a velice přesně definovanou skupinu oborů, kde budou působit špičkoví vědci přednášející anglicky a bude zde existovat přímé napojení na výzkum,“ vysvětlil P. Fiala.

Profilace by se měla postupně promítnout také do způsobu financování veřejných vysokých škol. Takže i v tomto smyslu bude na školách, aby se správně rozhodly, které typy studijních programů (a v jakém počtu) budou pro ně ekonomicky efektivnější.

Kontrakt na tři roky

Veřejné vysoké školy v současné době na konci každého kalendářního roku (občas i do začátku následujícího) až do chvíle, kdy je definitivně schválen státní rozpočet, nevědí, kolik peněz vlastně dostanou. Tyto školy však své studenty samozřejmě nepřijímají z roku na rok, ale na tři, pět, případně až šest let. A o nutnosti plánování potřebných inovací ve studijních i výzkumných programech ani nemluvě.

„Inspirováni běžnými zkušenostmi ze zahraničí jsme proto navrhli vytvoření takzvaného kontraktového financování. Na základě dosahování předem definovaných cílů by stát vysoké škole na tři roky dopředu garantoval určitý objem finančních prostředků. Lze to realizovat, aniž bychom museli měnit jiný právní předpis než zákon o vysokých školách. Chtěl bych ale zdůraznit, že to nebude znamenat žádný odklon od základního rozdělování finančních prostředků podle parametrů kvality.“

Dnes: stovky akreditací.
Zítra: desítky

V současné době vysoké školy v České republice nabízejí zhruba dva a půl tisíce studijních programů, což představuje více než deset tisíc studijních oborů. Každý z těchto programů, respektive oborů musel projít akreditací. Už z této základní informace je zřejmé, že stávající systém akreditací je administrativně nesmírně náročný. Jen v loňském roce Akreditační komise (AK) odsouhlasila jeden a půl tisíce žádostí o prodloužení akreditace. Je tak jasné, že AK není schopna dostatečně hlídat kvalitu na vysokých školách a regulovat jejich podobu i počty.

„Chceme zavést takzvanou institucionální akreditaci, to znamená jednu akreditaci pro každou instituci, jejímž získáním by vysoká škola prokázala, že splňuje základní podmínku pro svou existenci. A chceme také zavést akreditace pro jednotlivé oblasti vzdělávání. V současném návrhu je jich 39 a roztříděny jsou do devíti kategorií.“

V porovnání se současným systémem by toto opatření bezpochyby znamenalo značné zjednodušení celého procesu, protože velká škola by tak místo až dvou a půl tisíce stávajících akreditací musela mít akreditací maximálně 40 – jednu institucionální a 39 pro jednotlivé oblasti vzdělávání. Avšak podmínkou pro úspěšné zvládnutí akreditačního procesu bude splnění povinnosti každé školy mít vlastní fungující systém vnitřního hodnocení kvality.

Dnešní AK zanikne a nahradí ji zcela nezávislá státní instituce pracovně nazývána jako Národní akreditační agentura. „Předpokládáme, že fungovat by mohla začít od roku 2015,“ informoval ministr Fiala.

Integrace vysokých škol by měla být jednodušší

V současné době máme již 74 vysokých škol, byť většina z nich jsou spíše menšími institucemi. Přesto ministr předpokládá, a to i kvůli poklesu populační křivky u maturitních ročníků, že školy budou nuceny úžeji spolupracovat, případně se i slučovat.

„Byli bychom rádi, kdyby tyto změny probíhaly na bázi dobrovolnosti a nedocházelo tak k zániku škol, ale spíše k jejich integraci, což se týká především soukromých vysokých škol. Současná legislativa tomu ale do jisté míry brání z důvodu nepřevoditelnosti akreditačních práv. Navrhujeme proto takovou právní úpravu, která by soukromé vysoké školy motivovala k tomu, aby se integrovaly.“

Ministerstvo školství původně zvažovalo i možnosti dát vysokým školám právo zakládat veřejné výzkumné instituce, a to z důvodu snadnějšího sdílení badatelských kapacit. Nakonec se ale P. Fiala rozhodl tuto záležitost neřešit v rámci novely zákona o vysokých školách.

Mají se objevit i mimořádní profesoři

Stávající podoba akreditačního procesu klade neúměrně velkou váhu na formální zajištění jednotlivých studijních oborů. Jinak řečeno, aby dnes mohl studijní program existovat, musí být zaštítěn účastí poměrně velkého množství akademických kádrů, tedy docentů a profesorů. Ministr však chce, aby novela kladla hlavně důraz na skutečný výkon jednotlivých garantů studia než na jejich vědecké tituly.

Uvažovalo se o tom, že místo profesora bude vázáno na pracovní pozici na dané škole, tedy že profesura bude ze školy na školu nepřenosná. Avšak z důvodu dlouholetých domácích tradic se ministr nakonec rozhodl stávající charakter profesur zachovat, ovšem s tím, že vysoká škola si bude navíc moci zřídit i pozici mimořádného profesora, a to bez toho, aniž by musel mít nejen profesorský, ale i jiný vědecký či akademický titul. „Školám to umožní, aby snadněji zaměstnávaly kolegy ze zahraničí, ale také třeba odborníky z praxe.“

Ministra navíc, podle jeho slov, pro zachování současného status quo přesvědčila zejména právní analýza, z níž vyplývá, že už stávající legislativa vysokým školám umožňuje (pokud skutečně chtějí), aby funkční místo profesora a jeho přenositelný titul v praxi bez problémů odlišily. Jinak řečeno, profesorem de facto může na dané univerzitě být i ten, kdo titul nemá, a naopak, ten akademický pracovník, jenž se titulem profesora honosí, vůbec nemusí takovouto pozici ve škole zastávat, a to i ve finančním slova smyslu.    
Lukáš Doubrava

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz