archiv
Učitelské noviny č. 20/2013
tisk článku

Jestli je reforma vysokých škol krok správným směrem, ukáží až podzákonné předpisy

Tvrdí to opozice i akademické reprezentace

Dalo by se sportovní terminologií říci, že příprava novely zákona o vysokých školách se v těchto dnech nachází v jakémsi semifinále. Prochází totiž vnitřním připomínkovým řízením. Finále její tvorby pak nastane až v připomínkovém řízení vnějším. V červnu.

O podobě novely vysokoškolského zákona jedná MŠMT už půl roku. S kým? Především s reprezentacemi vysokých škol, tedy s Radou vysokých škol (RVŠ) a s Českou konferencí rektorů, a pak také s některými dalšími aktéry, jako jsou zejména Akreditační komise (AK), Akademie věd ČR nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Neprobíhají prý však žádná politická jednání a s opozicí už vůbec ne, tvrdí MARCEL CHLÁDEK, předseda školského výboru Senátu a stínový ministr školství za ČSSD. „Nelíbí se mi, že návrh paragrafovaného znění jsme získali od vysokých škol, nikoliv od ministerstva školství. Novela vejde v platnost až v době, kdy bude u moci nová vláda. Nerad bych se dočkal toho, že novelu budeme muset změnit jen proto, že s námi nebyla projednána a ministr se neseznámil s naší představou. Ministr Petr Fiala sice již avizoval, že se chce sejít se školským výborem Senátu, ale stále mi chybí, že zatím neprojevil zájem setkat se s námi jako s největší opoziční stranou, a to se netýká jen vysokého školství, ale školství jako celku. Myslím si, že když ministrovi na rovinu řekneme, s čím nesouhlasíme, může se přizpůsobit a ušetří si tak případně zbytečnou práci,“ uvedl M. Chládek pro UN.

Vstřícnost MŠMT k akademické obci kvituje i opozice

Senátor Chládek, který byl minulý týden přítomen jednání předsednictva RVŠ, si všiml toho, že panuje určitá nejasnost v chápání významu některých termínů používaných v návrhu novely. I to by podle něj mělo být předmětem budoucích politických debat. „Jde o dvě roviny. Jedna rovina je politická – máme odborníky, kteří připravují připomínky. Druhou jsou připomínky ze školského výboru Senátu. U všech bodů je nutné se ale nejdříve domluvit, jak to bude vypadat ve skutečnosti,“ poznamenává M. Chládek.

Podle stínového ministra za ČSSD není MŠMT již tak striktní ve svých záměrech jako při návrhu prvních představ reformy vysokých škol a hodně nyní vychází požadavkům vysokých škol vstříc. Otázkou je, jak to vykládat: Jako slabost, tedy snahu zalíbit se vysokým školám a připravit tak bezproblémovou novelu na vítězné tažení parlamentem, nebo to lze chápat jako vstřícnost k těm, jichž se bude nová legislativní úprava týkat v prvé řadě, tedy univerzit?

„V tomto směru hodnotím chování ministerstva jako pozitivní. Jde o citlivou půdu, kterou nelze zasáhnout nějakým radikálním řezem. Jde o vstřícný krok ministra Fialy. Řeknu to zcela otevřeně: Pokud by se v návrhu objevil bod, který by se nelíbil celé akademické veřejnosti a ministerstvo by na tento odpor nereagovalo, museli bychom se tím jako opozice zabývat,“ podotýká M. Chládek.

Novela je jen takovou schránkou

S tvorbou novely je od počátku jejích příprav spojen i jeden procesní problém. Ministr školství P. Fiala se totiž rozhodl, že novela bude určovat jen rámec, a přesný popis některých oblastí se stane až předmětem prováděcích předpisů, tedy podzákonných norem, kterými jsou zejména vyhlášky. Tento fakt opět vadí nejen opozici, ale i RVŠ.

„Novela je tedy do určité míry jen jakousi schránkou, která ale podstatně mění financování vysokých škol, nastavuje jejich výraznější diverzifikaci, určuje jiné podmínky pro akreditace. Avšak teprve podzákonné předpisy řeknou, jak to bude skutečně vypadat, jak to ovlivní chování klíčových aktérů. A teprve poté bude vlastně možné vyhodnotit, jestli je novela krokem správným směrem. Proto požadujeme, aby se reprezentace vysokých škol podílely i na tvorbě podzákonných norem,“ říká JAKUB FISCHER, předseda RVŠ.

„Ano, také si myslím, že spolu s novelou by měly být předloženy i návrhy podzákonných norem. Tím spíše musíme trvat na našem požadavku, aby ministr projednával změny ve vysokoškolské legislativě i s nejsilnější opoziční stranou. Pokud totiž dojdeme ke shodě, můžeme posléze, pakliže budeme ve vládě, v realizaci navržených podzákonných předpisů pokračovat. Jestliže ale politické debaty včas neproběhnou, může se stát, že sice budeme s navrhovanými principy v novele v obecné rovině souhlasit, ale protože nebudeme seznámeni se zamýšlenou podobou jejich provedení, novelu nakonec v Parlamentu odmítneme,“ varuje senátor Chládek.

RVŠ vznesla na 150 připomínek

Jednání nad návrhem novely se do přelomu března a dubna týkala takzvaného katalogu, tedy souboru témat (a jejich popisu), která by se mohla (či měla) objevit v návrhu novely. Tyto průběžně pozměňované a cizelované anotace ministerstvo posléze přetavilo do takzvané nulté verze již paragrafované novely. V druhé polovině dubna pak spatřila světlo světa první verze, která se nyní nachází ve vnitřním připomínkovém řízení. Přestože vnitřní připomínkové řízení je určeno prakticky jen jednotlivým složkám příslušného rezortu, RVŠ byla do něho ministerstvem školství na vlastní žádost zařazena.

„Na základě toho jsme uspořádali celkem pět celodenních jednání, na nichž byly velmi podrobně a na vysoce odborné bázi diskutovány jednotlivé problémové okruhy, které se tohoto předloženého návrhu týkají,“ informoval J. Fischer a pokračoval: „Předsednictvo RVŠ odsouhlasilo kolem sto padesáti připomínek, které jsou určeny ministerstvu školství. Zhruba třicet z nich bylo označeno za připomínky zásadní.“

Příliš nejasné členění

Jedna z těch klíčových se týká takzvaných profilů bakalářských a magister­ských studijních programů. Nyní jsou navrženy tři: profesní (s důrazem na zvládnutí dovedností nezbytných při výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi), akademický (s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění ve vědecké nebo umělecké a jiné tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných dovedností) a výzkumný (s důrazem na teoretické znalosti a dovednosti nezbytné pro vědeckou a výzkumnou činnost).

Takovéto členění se ale J. Fischerovi nelíbí: „Jsme pro stanovení jen dvou profilů. Zatímco rozdíl mezi profesním profilem a ostatními je poměrně zřetelný, rozdíl mezi profily akademickým a výzkumným je naopak nejasný. I mezinárodní klasifikace vzdělávání rozlišuje směr profesní a nějaký další. Myslíme si, že i v akademickém programu by výzkumná složka měla být výrazně zastoupena.“

Také ČSSD navrhovanou diferenciaci nevítá: „I nám vadí toto dělení, které může v důsledku vést k rozvrstvení na tři typy vysokých škol. Řada senátorů má totiž obavu, že univerzita z regionu, který zastupují, se nakonec dostane do jakési druhé ligy. Proto budeme chtít od ministerstva vysvětlit, jak si případné dělení vysokých škol představuje,“ říká M. Chládek.

Nejsme proti. Ale jak to bude vypadat?

Několik připomínek se týká postavení správní rady vysoké školy. Rada by novelou měla získat větší pravomoci, než nyní má. RVŠ zejména zpochybňuje její pravomoc vetovat návrhy rozpočtu, dlouhodobého záměru nebo výroční zprávy.

Otazník také visí nad budoucí podobou samosprávy fakult. Návrh novely totiž přichází s přesunem některých pravomocí z jejich kompetence do gesce rektora.

Co ale vysoké školy vesměs vítají (ba co více, již dlouho o tuto změnu některé z nich usilují), je takzvané kontraktové financování, při němž by veřejná vysoká škola (VVŠ) nebyla již financována z roku na rok, ale na základě tříleté smlouvy (označované jako rámcová), jíž by uzavřela se státem zastoupeným ministerstvem školství.

„Kontraktové financování v principu neodmítáme, ale domníváme se, že řadu věcí je potřeba upřesnit, doplnit nebo i změnit,“ upozorňuje předseda Fischer.

Podobně to vidí i senátor Chládek: „S myšlenkou kontraktového financování souhlasíme, ale je nutné nejdříve vyjasnit spoustu detailů.“

Narušení evropských pravidel?

Samostatnou kapitolou je systém akreditací, což je nejzávažnější a také nejrozsáhlejší změna v návrhu novely. Kromě nové podoby systému akreditací by měla vzniknout i nová instituce označovaná jako Národní akreditační agentura (NAA). Tento samostatný státní úřad má nahradit stávající AK.

Vysoká škola by tak nově měla získat takzvanou institucionální akreditaci a zároveň by měla postupně obdržet i akreditace oblastí vzdělávání. Jednotlivé studijní programy či obory by si pak již sestavovala bez toho, aniž by musely být schvalovány. (Dnes AK akredituje programy i obory.) Nikde ale není napsáno, jak by tyto oblasti měly vypadat, nebo kolik by jich mělo být. „Proto je nyní velmi těžké posoudit, jestli bude systém efektivní a zdali povede k odstranění nadbytečné byrokracie či ke zvýšení autonomie vysokých škol,“ komentuje MIROSLAV JAŠUREK, předseda Studentské komory RVŠ.

K problematice akreditací přijalo předsednictvo RVŠ dokonce speciální usnesení, v němž se odvolává na závazný boloňský dokument (European Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area, ESG): „Ústřední ideou tohoto dokumentu je stanovisko, že za svou kvalitu je v daných vnějších podmínkách zodpovědná vždy sama vysoká škola, kde se kvalita komplexně vytváří a rozvíjí. Proto žádáme, aby tato myšlenka byla uznána za zásadní a nosnou i v předkládané novele, tj. aby vysokým školám byla v procesech akreditace a hodnocení kvality dávána vysoká odpovědnost, ale zároveň jim byla přiznávána vysoká míra autonomie, akademických svobod a důvěryhodnosti.“

Z uvedeného je evidentní, že vysoké školy se obávají o možné narušení své autonomie. „Původním východiskem totiž bylo, že i když vysoké školy procházejí hodnocením, poté, co bude jejich kvalita uznána, dá se jim poměrně velká míra volnosti. To ale ze současného návrhu trochu mizí,“ upřesňuje M. Jašurek.

Úřad bez kontroly?

RVŠ také požaduje, aby se nějak vyřešila odpovědnost členů NAA (jmenovat je má vláda) za rozhodnutí, jež přijmou. Jde o to, že v současném návrhu NAA – která bude rozhodovat o všech typech akreditací a de facto i o tom, jestli daný subjekt má právo být vysokou školou – dostává v zásadě neomezené pravomoci. Jinak řečeno, NAA by se z důsledků svých rozhodnutí nemusela zodpovídat vůbec nikomu kromě soudu.

„Proti NAA rozhodně z principu nejsme. Současná AK nemá takový vliv, jaký by mít měla. Nechť tedy jde o instituci, jež je nezávislá, ministerstvo nevyjímaje. Nemělo by ale jít o instituci, která by byla administrativně přebujelá a finančně příliš nákladná,“ konstatuje M. Chládek.

S kontraktovým financováním i akreditačním řízením bezprostředně souvisí otázka kvality. Už dnes ministerstvo část státních finančních prostředků určených VVŠ rozděluje na základě parametrů kvality a výkonu. Někteří odborníci však význam těchto kritérií jako ukazatelů reálné kvality zpochybňují.

„Myslím si, že jedním z podstatných kritérií by měla být uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Ovšem vzdělávání na vysoké škole zdaleka není jen přípravou na trh práce, ale i na další aspekty života. V každém případě je nutným předpokladem kvalitní výuka. A proto jsem toho názoru, že při procesu akreditace by hodnotitelé měli, podobně jako to dělá Česká školní inspekce, navštěvovat i výuku. A takovéto návštěvy by mohly probíhat průběžně, tedy nejen při žádosti o akreditaci nebo reakreditaci,“ míní stínový ministr školství.

Předseda Fischer předpokládá, že jejich připomínky v zásadě uspějí: „Řada našich dřívějších připomínek byla již zapracována. Proto věříme, že MŠMT velmi důkladně zváží možnost přijetí i těch, jež vznášíme nyní. Očekáváme, že materiál pro takzvané vnější připomínkové řízení dostaneme koncem května. K němu se pak vyjádří Sněm RVŠ.“

Lukáš Doubrava

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz