archiv
Učitelské noviny č. 19/2013
tisk článku

Kdo pomůže supervizí?

A kdo bude mít na starosti revize v poradenství?

Na revizi nejen obsahu zprávy a doporučení, ale i průběhu vyšetření budou mít podle návrhu novely školského zákona nárok klienti poradenských pracovišť a v některých případech i školy. Otázka je, kdo bude tyto revize provádět. Nejsilněji se uvažuje o NÚV… Právě budoucnost revizí, ale i otázka supervize byla témata, o kterých jsme hovořili s vedoucí oddělení rovných příležitostí NÚV Janou Zapletalovou.

 

Dostane tedy na starost revize poradenských vyšetření právě NÚV?

Jedná se o tom. Počítá se s tím, že oddělení rovných příležitostí NÚV se postupně transformuje v sekci a ta by kromě jiného měla mít revize vyšetření na starosti. Je totiž pravděpodobné, že s ohledem na úpravy ve školském zákoně a na novou možnost revizí závěrů vyšetření může počet revizí (také s ohledem na to, jak je zákon koncipován) vyžadovat existenci takového pracoviště. Konečně, poradenská zařízení po možnosti revize volala už dávno, jde totiž o jednu z mála pomáhajících služeb, která zatím tuto možnost nemá. IPPP a poté oddělení rovných příležitostí NÚV ale tuto práci stejně dělalo, pokud se na ně obrátili rodiče, pracovníci krajských úřadů nebo MŠMT. Někdy jsme byli i přizváváni k některým inspekcím ČŠI.

 

Bude revizní pracoviště v Praze a z celé republiky se do něj budou nespokojení klienti sjíždět?

Fungování a podoba revizního pracoviště ještě projednávána nebyla. Před časem jsme ale ještě v rámci IPPP připravovali návrh, o kterém se možná také bude uvažovat – v každém regionu by byli vybráni respektovaní odborníci, kteří by na eventuálních revizích pracovali. Tito lidé by kromě svého dosavadního vzdělání (pravděpodobně by byli absolventy řady výcviků, patřili by mezi specialisty na některé konkrétní problémy atd.) navíc prošli ještě dalším proškolením, seznámili by se s obsahem revizní práce a s jejími formami. Zásada měla být, že revizi (například) z Jihomoravského kraje by měl na starosti odborník z Vysočiny nebo třeba Zlínského kraje, aby byla posílena objektivita. Bude ale záležet pochopitelně na tom, kolik by žádostí o revize bylo.

 

Očekáváte zvýšení počtu žádostí o revizi?

Nevím, to bych jen spekulovala. Ale je pravda, že v posledním roce těchto žádostí přibylo. Další věc je, že nevíme, jak se rozhodnou rodiče, kteří dnes obcházejí poradenská zařízení (mají na to právo, mohou si vybrat, kde nechají své dítě vyšetřit) a čekají, kde dostanou zprávu a doporučení, se kterými budou spokojeni, které budou odpovídat jejich očekávání. Oficiální revizní pracoviště by mohlo v těchto případech fungovat i jako „oficiální“ autorita, kterou v případě, že potvrdí výsledky, které již z jiného poradenského zařízení dostali, rodiče uznají a tyto výsledky pak přijmou.

 

Akční plán MŠMT k naplňování rozsudku štrasburského soudu pro lidská práva hovoří jednoznačně o tom, že kompetenci k revizím by ale měla ČŠI…

Proti tomuto návrhu se zvedla velká vlna nesouhlasu zejména proto, že inspekce může prověřovat pouze dokumenty – ty mohou mít všechny zákonné náležitosti, ale obsahově mohou být přitom zcela chybné. Kromě revize dokumentů je proto nutné udělat často i revizi samotného procesu vyšetření. Domnívám se, že inspekce a revizní pracoviště bude muset k těmto revizím přistupovat v úzké součinnosti a tato pravidla pro tuto spolupráci budou muset být jasně zformulována.

 

Narazil jsem na to, že se v návrhu změn překrývá obsahově revize a supervize…

To je… řekněme nedopatření, nedostatečné porozumění pojmům. Jestliže revize je kontrolou procesu a jeho výsledku, supervize je odborné provázení, výsledkem je odborná podpora pracovníka. Pracovník má právo o supervizi požádat, může si ji i sám sjednat na vlastní náklady. Problém je v tom, že supervize není zachycena v žádném předpisu. Existuje ale v řadě mezinárodních dokumentů, k jejichž naplňování se Česká republika zavázala. Se supervizí se počítá zejména u profese psychologa, tedy i školského poradenského psychologa. Před samostatnou prací s klienty musí mít rok praxe pod supervizí…

 

Měla by vzniknout i „státní“ supervizní instituce, která by byla „státním“ poradenským zařízením k dispozici?

Dnes supervizi v oblasti zejména psychologie (ale mezi supervizory jsou i speciální pedagogové) poskytují nestátní organizace začleněné většinou v mezinárodních supervizních strukturách. Problém ve školství je v současné době v tom, že není jasně řečeno, kdo může v této oblasti supervizi provádět a kdo ji má platit. Není jednoduché najít na tyto otázky odpovědi, protože by to znamenalo, že stát bude platit soukromým institucím, či dokonce osobám. Považuji za dobrý směr, o kterém nyní uvažuje ředitelka odboru speciálního vzdělávání MŠMT Soňa Cpinová – supervize by se stala specializačním studiem v rámci DVPP. Bylo by ale k tomu nutné definovat, co se pojmem supervize přesně myslí, odlišit ji od metodické podpory, od mentoringu nebo tutoringu. A je třeba uvažovat i o tom, zda odborník, který splní náročné požadavky na vzdělání v této oblasti, by neměl mít nárok i na vyšší ohodnocení. To by oblast specializačního studia naplňovala. Je o tom ale třeba ještě diskutovat.

 

Je možné získat nyní někde supervizní kompetenci pro oblast psychologie, eventuálně speciální pedagogiky?

V současnosti se připravuje další podzimní běh supervizního výcviku. Nemyslím si, že by ke kvalitě supervize přispělo, kdyby byli supervizoři institucionálně nějak soustředěni. Spíš bych přivítala jejich legislativní zakotvení ve školském systému. Zatím se ale tato činnost v návrhu novely školského zákona neobjevuje…    

Radmil Švancar

Supervize je nástroj celoživotního učení používaný zejména u pomáhajících profesí. Supervize vznikla v psychoterapeutickém prostředí. Později se začala využívat i v dalších oblastech, jako je sociální práce, zdravotnictví, školství… Smyslem supervize je rozvíjet profesní dovednosti supervidovaných, posilovat vztahy v pracovním týmu a nacházet řešení problematických situací. V procesu supervize poskytuje supervizor supervidovanému zpětnou vazbu k jeho práci. … Supervize zvyšuje účinnost práce zaměřením se na její cíle, zvyšuje i kvalitu práce zaměřením se na průběh (proces). … (Wikipedie)

Mentoring: pozitivní mentorování, kdy kompetentní a zkušená osoba poskytuje profesní i studijní a osobnostní podporu, poradenství, vedení, patronát, předávání vědomostí a dovedností osobě služebně mladší s cílem usnadnit jí komplexní osobnostní, edukativní a profesní rozvoj. (ABZ slovník cizích slov)

Tutor (lat. opatrovník, poručník) znamená osobu, která se stará o určitou skupinu žáků nebo studentů, konzultuje a procvičuje s nimi probíranou látku a podobně. Funkci tutora na vysokých školách zastávají obvykle starší studenti nebo mladší učitelé. (Wikipedie)

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz