archiv
Učitelské noviny č. 18/2013
tisk článku

Stát musí respektovat svobodnou volbu občana,

Nelze využívat soukromé školy jen v okamžiku, kdy stát nemá invenci a volné kapacity, jako je tomu v případě mateřských škol. Vzdělání je lidským právem, stát by proto měl umožnit svým občanům bezplatné standardní vzdělávání bez rozdílu zřizovatele školy. To byl vzkaz, který zejména politikům vyslali účastníci X. mezinárodního kongresu soukromých škol. Soukromé školy totiž téměř rok co rok čelí návrhům z různých stran na zkrácení či úplně odejmutí státní dotace.

Tak horké to asi nebude

Před časem se do soukromých škol pustily školské odbory, když navrhly snížení dotací, které soukromníkům přicházejí od státu podle speciálního zákona. Proč? Prý když není na financování veřejných škol, není možné dotovat ty soukromé. Naposled to byly dvě komunistické poslankyně, které navrhly zrušit tzv. zvýšenou část dotace, což by okamžitě položilo zejména část odborných škol, které ani nevybírají školné, a nastartovalo rychlý proces úplné likvidace soukromého školství jako takového.

Na jubilejním kongresu, který pořádalo Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska (SSŠČMS), zaznělo, a to i z úst politiků, že tak černý scénář v dohledné době určitě nehrozí.

Zřizovatele škol uklidnil první náměstek ministra školství Jiří Nantl, když připomněl, že vznik soukromých škol v regionálním školství a následně od roku 1998 i ve vysokém školství byl zjevně promyšlenou součástí demokratizačního trendu v českém školství po roce 1990.

„Byla to politika, kterou prováděly všechny vlády napříč uplynulými dvaceti roky, to znamená, že musel být vysoký konsenzus v tom, že chceme různorodé školství, ve kterém má rozhodovat jen to, zda je škola dobrá, a nikoli primárně to, kým je zřízena. Bohužel v posledních letech nepříznivého demografického vývoje, zostřujícího se boje o finanční prostředky a řekl bych i určité bezradnosti zejména územních samospráv, jak řešit některé problémy vyplývající z požadavků zaměstnavatelů a volných kapacit v síti škol, se tento konsenzus začíná lámat,“ upozornil však J. Nantl.

Pro ministerstvo školství je prý důležité, aby byla při všech naplánovaných reformách udržena kontinuita vzdělávací politiky. Tato slova prvního náměstka se bezpochyby setkala s příznivou odezvou stejně jako jeho ujištění, že v připravovaném operačním programu pro čerpání dotací z EU v období let 2014 až 2020 by měl být prostor i pro projekty soukromých škol.

Role spíše doplňková?

Jako host na kongresu vystoupil Marcel Chládek, předseda školského výboru senátu a stínový ministr sociálních demokratů, kteří soukromým školám nikdy v historii příliš nakloněni nebyli.

Jak řekl UN, ke zmíněnému návrhu komunistických poslankyň se nepřiklání.

„Dovedu si ale představit, že otevřeme debatu nad tím, jestli téměř stoprocentní výše státního příspěvku odpovídá, anebo by se měla snížit. Nejsem ale zastáncem nějakého radikálního řezu. Vnímám i argument soukromých škol, které říkají, že k nim chodí děti rodičů, kteří si vzdělávání již platí z daní. Klíčové je pro nás ale dostupné veřejné školství, to soukromé může fungovat jako vhodný doplněk. Nechtěl bych na poli školství s nikým válčit, ani politicky, ani s odbornými kruhy,“ konstatoval stínový ministr.

Sto nerovná se sto

A teď ke zmíněnému argumentu týkajícímu se daní. Soukromé školy na svém kongresu upozornily na pasáž školského zákona, která říká, že vzdělání je veřejnou službou.

„Podle české ústavy i mezinárodních úmluv musí být standard vzdělávání zajištěn bez jakékoliv diskriminace a hrazen z veřejných zdrojů. Navzdory tomu získává žák na soukromé škole podle analýz OECD o 37 % méně veřejných finančních prostředků než žák v obecní nebo krajské škole, ačkoli daně platí všichni rodiče,“ uvedli představitelé SSŠČMS a pokračovali: „Dítě, které se vzdělává na soukromé škole, získá pouze 60 % neinvestičního normativu srovnatelného s daným typem školy. Pokud soukromá škola splní další podmínky, má hodnocení Českou školní inspekcí průměrné a lepší, ověřenou reinvestici zisku a hospodaření nezávislým auditem za každý kalendářní rok, může získat 90 % a u základních škol a speciálních škol až 100 % neinvestičního normativu na své vzdělávání.

Faktem je, sto procent není v tomto případě sto procent. Od roku 1993 normativy soukromých škol (zejména v provozu) neodpovídají neinvestičním výdajům na jedno dítě, žáka nebo studenta ve školách zřizovaných ministerstvem, krajem či obcí. Při porovnání výdajů ze státního rozpočtu pak vychází, že soukromé školy jsou pro stát zhruba o třetinu levnější než školy ostatních zřizovatelů.“

SSŠČMS proto už v minulosti navrhlo, aby státní oborový normativ na žáka vycházející z rámcových vzdělávacích programů byl závazný pro všechny zřizovatele a nebylo by možné jej dále snižovat. Investice by měly i nadále zůstat věcí zřizovatelů.            

Petr Husník

„Kongresem jsme chtěli poukázat na fakt, že vzdělání není privilegiem, ale základním lidským právem. Stát proto musí ve své vzdělávací strategii respektovat svobodnou volbu občana a umožnit mu bezplatné standardní vzdělávání bez rozdílu zřizovatelů. Je nutné vytvářet podmínky pro uspokojování specifických potřeb každého žáka, ale ve srozumitelném a dlouhodobém vzdělávacím systému. Nelze využít soukromé školy, jen když stát nemá volné kapacity nebo dostatečnou invenci, jako je tomu v případě mateřských školek. Užitek ze vzdělanosti celé populace má celá společnost. Investice do vzdělání není jen věcí jednotlivce a rodin, ale hlavně státu. Občan za své vzdělání nesmí být dvakrát zdaněn. Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska bude prosazovat taková organizační a legislativní opatření, která umožní soukromým i církevním školám rychlejší možnost spolupráce s klíčovými zaměstnavateli. Tím svým absolventům zajistí optimální místo ve společnosti,“ uvedl na kongresu Vladimír Kolder, předseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska.

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz