archiv
Učitelské noviny č. 17/2013
tisk článku

PERSPEKTIVA PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Není to tak dlouho, co jsme psali o nejistotě v mateřských školách. S KOVy (konkretizovanými očekávanými výstupy) už sice mateřinky od září pracují, ale názory na jejich zasazení do RVP PV se různí. Revize RVP PV je sice avizovaná a probíhala k ní na portálu www.rvp.cz veřejná diskuze, nicméně další směřování bylo možné leda tak odhadovat. Nejen asociace sdružující pracovnice předškolní výchovy upozorňovaly na to, že na ministerstvu školství dlouhodobě chybí člověk, který by se speciálně této oblasti věnoval. Od začátku března už je mnohé jinak. O perspektivách předškolního vzdělávání jsme hovořili s ředitelem odboru vzdělávání ministerstva školství TOMÁŠEM ZATLOUKALEM a JAROSLAVOU VATALOVOU, která má nyní mateřské školy ve svém hájemství.  

Veřejná diskuze nad RVP PV skončila. Co bude dál?

T. Zatloukal: Právě zahajujeme práci na záměru budoucích úprav RVP, které se budou týkat jak předškolního, tak základního vzdělávání. Naším cílem je zajistit lepší propojení a návaznost obou vzdělávacích programů. V první fázi proběhne analýza vyhodnocení – jaké jsou zkušenosti s RVP, jaká jsou jejich pozitiva i úskalí. To však samo o sobě ještě nepredikuje žádné zásadní zásahy do stávajícího obsahu. Změny budou předmětem práce týmů, které budou oba RVP, a hlavně jejich provázanost, sledovat. Z této analýzy pak vzejdou doporučení, o nichž budeme jednat s pedagogickou veřejností dřív, než k jakýmkoli změnám dojde. Chceme v co největší míře eliminovat dohady a třeba i neklid, k čemuž může nedostatek informací vést. Bez důkladných konzultací k žádným změnám nedojde.

V každém případě považujeme RVP za základní dokument, a to od předškolního až po střední vzdělávání. Určitě by tyto programy neměly procházet v krátkých cyklech revolučními změnami. Protože jsou však koncipovány relativně široce, rozhodli jsme se pro lepší orientaci učitelů stanovit v uzlových bodech v RVP PV KOVy a v základním vzdělávání standardy.

Konkretizované očekávané výstupy (KOVy) jsou v RVP PV zakotveny s účinností od 1. 9. 2012. Pro učitelky mateřských škol (ale i pro rodiče) by měly být pomocí, rozhodně ne komplikací. Díky nim mohou lépe zacílit vzdělávání, opřít se o ně při průběžném formativním hodnocení výchovně-vzdělávacího procesu. Protože je to v předškolním vzdělávání novinka, všechno pečlivě monitorujeme, abychom byli připraveni na eventuální úpravy.

 

Právě ke KOVům směřuje dost připomínek. Vítají je jako pomoc zejména začínající učitelky, ty zkušenější by je radši viděly jen jako přílohu RVP PV než jako její součást.

T. Zatloukal: Je to jeden z názorů, který vnímáme, ale proti němu máme možná stejně silný požadavek z terénu, aby KOVy nahradily dnešní příliš obecné výstupy RVP PV. Tady bude třeba najít rozumný kompromis, a také vysvětlovat, co je cílem konkretizace, jak s ní pracovat. Než se orientovat na revoluční změny v dokumentech, bylo by lepší zaměřit se na metodickou podporu.

 

Zatím tedy není jasné, k čemu se přikloníte?

T. Zatloukal: Mateřské školy pracují s KOVy podle svých možností. Pokud si s čímkoli kolem RVP PV nevědí rady, využívají metodickou podporu, kterou jim nabízejí konzultační centrum NÚV a regionální pracoviště NIDV. Mohou tam zavolat, napsat, ale také se domluvit na návštěvě metodika. Přijde do školy, aby diskutoval s pedagogickým sborem a následně například pomohl upravit ŠVP. Nyní bychom měli sledovat více terén, aby všechny mateřské školy věděly, jak s RVP PV pracovat. Budeme se přitom opírat o názory poradního sboru, který paní kolegyně Vatalová aktivovala.

 

Vznikl zcela nový poradní sbor, nebo je jen obměněný?

J. Vatalová: Došlo jen k nepatrné obměně. V patnáctičlenném sboru jsou zastoupeny ředitelky mateřských škol, a to i speciálních, dále vysokoškolské pedagožky z univerzity v Olomouci a v Praze, zástupci ČŠI, ČMOS, Českého výboru mezinárodní organizace OMEP a Asociace předškolní výchovy.

 

Poměrně častá připomínka se týká autoevaluace. Ze školského zákona vypadla povinnost psát vlastní hodnocení školy. Základní a střední školy na rozdíl od mateřských však zpracovávají výroční zprávu. Některé ředitelky si oddechly, že se zbavily nepříjemné administrativy, jiné jsou přesvědčeny, že právě tahle zbytečná nebyla.

T. Zatloukal: Z manažerského hlediska řízení školy si nedovedu představit, že by ředitel svoji školu nehodnotil. Považuji proto za nadbytečné zdůrazňovat, že má vlastní hodnocení provádět. Bez toho přece škola nemůže pracovat. Na absenci hodnocení ukáže každá návštěva ČŠI, aniž by hodnocení někdo požadoval. Indikátory, které prozradí, zda a jak se škola rozvíjí, posoudí zkušený inspektor během velmi krátké doby.

J. Vatalová: Povinnost hodnotit školu ale vychází i přímo z RVP PV. Každá mateřská škola si musí svůj cyklus evaluační činnosti nastavit přímo v ŠVP. Podle toho pak ředitelka svoji školu hodnotí. Pouhý fakt, že povinnost psát vlastní hodnocení ze školského zákona vypadla, neznamená, že se fakticky vytratila.

T. Zatloukal: Ředitelky mateřských škol se mohou při autoevaluaci opřít o podpůrné metodické nástroje, které vznikly v rámci projektů ESF. Jedním z nich je například Cesta ke kvalitě. I když je primárně zaměřena na základní školy, mateřské ji mohou využít také.

 

Letos vyvstal zvlášť důrazně problém návaznosti RVP pro předškolní a základní vzdělávání.

T. Zatloukal: Proto také na tomto tématu pracují obě pracovní skupiny společně, abychom problémy vyladili. Třeba se ukáže, že víc než úpravu dokumentů potřebujeme metodickou pomoc. Analyzujeme zjištění ČŠI, ale také individuální indicie, které si s sebou zainteresovaní lidé ze svého okolí přinášejí – dobré i špatné zkušenosti. ČŠI například ukazuje na to, že ve sloučených subjektech mateřské a základní školy je provázanost daleko užší než u samostatných subjektů. Zdá se, že to je efektivní řešení. Nemůžeme ale tvrdit, že je to univerzální projekt, který stoprocentně platí všude. Někde může být zkušenost zcela opačná. I tohle musíme společně s aktéry základního a předškolního vzdělávání řešit.

 

Základní školy někdy vyčítají mateřským příliš volný denní režim pětiletých až šestiletých. Když pak děti přijdou do první třídy, neumějí se o sebe postarat, nejsou zvyklé reagovat na pokyny dospělého…

T. Zatloukal: Nechci to zlehčovat, ale takhle si stěžuje každý stupeň škol na ten předcházející. Je třeba vycházet ze zkušenosti úzké spolupráce obou stupňů škol – ať jsou spojené, nebo ne. Význam předškolního vzdělávání je nezastupitelný. Musíme si ale uvědomit, že mezi zápisem a nástupem dětí do 1. ročníku uběhne půl roku. Dítě, které v lednu ještě není dostatečně zralé, už v září může zralé být. Mateřská i základní škola musí brát ohled na individualitu každého dítěte. Jsem přesvědčený, že naše předškolní vzdělávání má obecně vysokou úroveň, a to i v evropském měřítku.

 

Neuvažuje se o tom, že by byl poslední ročník mateřské školy povinný?

T. Zatloukal: V současnosti se zaměřujeme na metodickou podporu nejen pro mateřské a základní školy, ale také pro rodiče. Vzniká podpůrný materiál, který by měl pomoci učitelům indikovat vývoj dítěte v posledním roce před nástupem povinné školní docházky.

J. Vatalová: Jeho pracovní název je školní zralost. Bude deklarovat, co by mělo dítě umět a znát, než nastoupí do základní školy.

T. Zatloukal: Na webových stránkách ministerstva školství i na portálu NÚV (www.rvp.cz) budou ještě do konce školního roku vyvěšeny metodické materiály, jejichž součástí bude také ukázka dobré praxe, jak může být zápis organizován. Žádný příkaz, ale rada, inspirace, kterou školy mohou, ale samozřejmě nemusejí použít. Výměnu zkušeností považujeme za efektivnější než nařídit: „Ode dneška bude zápis vypadat pouze takto, a ne jinak.“

Učitelky mateřských i základních škol by měly mít dost času na diskuzi. Zpětná vazba je pro nás důležitá. Byli bychom rádi, kdyby mohly školy tyto materiály od nového školního roku používat.

Mezi pedagogy se také diskutuje o tom, jestli mají přípravu na školu „navíc“ organizovat základní nebo mateřské školy.

J. Vatalová: Záleží na podmínkách, které školy mají, a na tom, jak se spolu dohodnou. Stále častěji jsou na tato setkání zváni také rodiče. Nejen děti si musí zvyknout na povinnosti, které je čekají. Některé základní školy zvou dokonce budoucí prvňáčky s rodiči na víkendová setkání.

 

Mateřské školy jsou jediné, které zatím nedosáhly na finanční podporu ESF, i když jim byla slibována. Změní se to v nastávajícím období?

T. Zatloukal: Budou dokonce jediným stupněm vzdělání, který bude mít svůj samostatný specifický cíl. Deklarujeme tak význam, který předškolní výchova a vzdělávání má. V současné době připravujeme operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, který nahradí dva stávající – OP VK a OP VaVpI. V dokumentu je samostatný specifický cíl Zvýšení kvality a otevřenosti předškolního vzdělávání, jehož součástí je i usnadnění přechodu dětí do základní školy. Nový operační program je vertikálně členěn na předškolní, základní, střední, vyšší odborné a další vzdělávání. V něm jsou průřezová horizontální témata, která se týkají všech těchto stupňů, jako jsou například Rovné příležitosti, Klíčové kompetence, Gramotnosti, Hodnocení a podobně. Mateřské školy tak budou moci čerpat finanční podporu na metodickou podporu, koučink, mentorink ve všech těchto oblastech. Další vzdělávání pedagogických pracovníků chceme více soustředit přímo do škol, aby za ním učitelé nemuseli jezdit. Kromě toho je zmíněný dokument navázán na integrovaný regionální operační program, z něhož bude možné získávat finance na investice. Tedy i na rozšiřování kapacit škol, zejména na modulární výstavbu, která je flexibilní. Příští programovací období, kdy bude možné tyto finanční prostředky využívat, začíná již od roku 2014.         

Jaroslava Štefflová

 

Oblast předškolní výchovy má na ministerstvu školství od začátku března na starosti JAROSLAVA VATALOVÁ. Do nové funkce nastoupila z postu ředitelky mateřské školy v Děčíně, která zastřešovala čtyři odloučená pracoviště. Je dlouholetou členkou Asociace předškolní výchovy.

V mateřské škole jsem působila 31 let. V průběhu praxe jsem vystudovala předškolní pedagogiku a pak i management vzdělávání na Pedagogické fakultě UK v Praze. Být ředitelkou komplexu škol je hodně těžká, ale krásná práce. Věřím, že díky bohatým zkušenostem budu pro oblast předškolního vzdělávání přínosem.

Potřebují podle vašeho názoru učitelky vysokoškolské vzdělání, nebo je to jen ambiciózní nadstavba, jak se někdy říká?

Střední pedagogická škola připravuje učitelky dobře, ale vzhledem k současnému vývoji mladých lidí je lépe, když si studium doplní alespoň o bakalářský stupeň či vyšší odborné vzdělání. Jako ředitelka mateřské školy jsem vzdělávání učitelek podporovala. Většina z nich si také za tu dobu doplnila VOŠ, bakalářské, některé dokonce magis-terské vzdělání. Bakalářský nebo vyšší odborný stupeň považuji v dnešní době za velmi potřebný a přínosný, zejména u začínajících učitelek. Do praxe vstupují s mnohem hlubší znalostí teorie, což se pak odráží v praxi. Myslím, že pokud chceme podpořit význam předškolního vzdělávání, měli bychom o povinném bakalářském vzdělání, nebo alespoň o absolvování vyššího odborného vzdělání určitě uvažovat.

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz