Jak se stát spisovatelkou

Spoustu informací a poučení jsme si odnesli ze setkání se známou brněnskou spisovatelkou Věrou Řeháčkovou. Vyučila se prodavačkou a vůbec ji nenapadlo živit se jako spisovatelka. Paní Věra nám vyprávěla nejen o tom, jak se ke psaní dostala. Teď už například víme, že stránka v knize by měla být napsaná podle určitých pravidel, která se musí dodržovat. Vzhledem k tomu, že to zpočátku ani ona nevěděla, nechtěl jí žádný nakladatel knihy vydat. Zjistili jsme, že být spisovatelem není vůbec jednoduché. Napsat jednu knihu trvá spisovatelce asi tři týdny a jeden týden zabere úprava. Do poslední chvíle neví, jak bude vypadat obálka ani celkový vzhled knihy.

Paní Věra psala odmalička ženské romány, a proto pro ni byl nezvyk začít s knihami pro dívky a později i pro děti. Z toho důvodu často chodila a pobývala na místech, o kterých chtěla napsat knihu. Když jí nakladatel poradil, ať napíše o koních, zděsila se. Z koní měla celý život hrůzu, přesto s nimi nakonec strávila nějaký čas na ranči. Následující kniha Jsi jednička, Zuzko sklidila obrovský úspěch a čtenáři zatoužili po dalších příbězích o koních.

Věra Řeháčková zatím napsala 126 knížek. Prozradila nám i místo, kde sepisuje svá díla. „Nejlépe se mi píše v mém pokoji, nikde jinde bych knihu stvořit nedokázala,“ řekla. Po celou dobu besedy byla velmi milá a zodpovídala naše otázky. Poradila nám, abychom si všechny své prvotní knižní pokusy schovávali a nevyhazovali je. Na závěr jsme si mohli přijít pro autogram anebo si koupit knížku s věnováním. Po rozloučení s Věrou Řeháčkovou jsme mohli přemýšlet o tom, jak nás beseda zaujala a jestli bychom se nechtěli stát spisovateli a spisovatelkami.        

Kamila Jeřábková, ZŠ Zeyerova, Olomouc