archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

TESTOVÁNÍ JAKO POLITICKÁ HRA

Za pár týdnů se spustí druhá zkouška celoplošného testování na úrovni pátých a devátých ročníků základních škol. Tentokrát půjde o skutečnou generálku, protože její výsledky by měly podle tvrzení ministerstva školství rozhodnout o tom, jestli se za rok bude testovat naostro. Myslím si, že nebude. A jsem toho názoru, že je to škoda.

Politici, zvláště ti za ODS, se naoko tváří, že nic není rozhodnuto, ale myslím si, že už vědí… Ministr školství Petr Fiala je sice nestraník, nicméně je také „premiérův člověk“ a z rozhovoru, který si můžete přečíst na následující straně, lze poměrně dobře mezi řádky vyčíst, že žádným velkým příznivcem celoplošného testování není. Proč? Prý se od něho ve světě odstupuje.

Ministr má jistě pravdu, ovšem je potřeba dodat, že zpátečka, kterou některé země zařadily po nekritickém a nepovedeném boomu v testování, se přece týkala úplně jiné situace. Testovací mánie měla sloužit politikům jako nástroj k diferenciaci škol a posléze jako následný rádoby empirický důkaz ospravedlňující snížení přílivu peněz do školství. Relativně neúspěšné školy, tedy ty, které v testování nezabodovaly, tak začaly dostávat méně financí nebo úplně zanikly. Naše domácí situace je ale přece diametrálně odlišná. Od samotného počátku až podnes je celoplošné testování nastaveno tak, aby sloužilo prakticky výhradně jako diagnostický nástroj. To znamená, že účelem testů je zjistit, jak na tom jednotlivé školy jsou, a při dosažení podprůměrných, ale i nadprůměrných výsledků se dobrat toho, co tuto odchylku od běžného průměru způsobilo.

Další argument, kterým se někdy operuje, je nákladnost testování. Ten také neobstojí. Předně proto, že nejde o nějaké horentní sumy (každoročně řádově jen o jednotky milionů korun), což je oproti jiným výdajům tohoto státu na diskutabilní nebo přímo nesmyslné počiny pakatel. Ale především, pokud kvalitní testování pomůže zlepšit anebo alespoň udržet úroveň našeho základního vzdělávání, bude k nezaplacení!

Politiky zajímají hlasy voličů

Nyní veřejnost tak nějak předpokládá, že po volbách vyhraje levice, zejména sociální demokraté. A ti se nechali již slyšet, že celoplošné testování nepodpoří. Tím spíš by měla být současná vláda a samozřejmě zvláště ministr školství aktivnější a přijmout maximum opatření, včetně těch legislativních, aby celoplošné testování bylo v základních školách zavedeno. Samozřejmě že nová mocenská garnitura může záhy změnit i zákon, ale není vůbec jisté, že by to udělat musela. Už nejednou se totiž ukázalo, že opozice kritizující některá nová opatření po pro ní vítězných volbách tak trochu ztratila paměť a pod zástupnými důvody (například koaliční názorová rozrůzněnost) se s původně vehementně odmítanou změnou potichu smířila. A to samé by mohlo postihnout celoplošné testování, tedy kdyby bylo již legislativně ukotveno. Dokonce si myslím, že by se socialistům nakonec ještě mohlo hodit.

Národní testování je totiž jedním ze svorníků rozvolněného systému základního školství, které způsobili právě sociální demokraté. Když zavedli rámcové vzdělávací programy, vnesli do našeho vzdělávacího systému asi jeden z nejvíce chaotických prvků od dob proslulé Marie Terezie. A právě testování by našemu školství mohlo opět vrátit potřebný sjednocující prvek.

Druhým důvodem, proč by testování nemuseli levicoví politici zrušit, je to, že si možná nakonec mezi učiteli získá přízeň, nebo dokonce oblibu. Zdá se totiž, že mnozí pedagogové už přijali tvrzení České školní inspekce, že nový nástroj, který nabízí, má být školám skutečně k užitku, a nikoliv sloužit k jejich postihu. A na hlasy voličů slyší každý politik…

Zákon by měl chránit školy

Avšak hlavní důvod, proč měla být už přijata nebo alespoň vypracována novela školského zákona upravující pravidla pro celoplošné testování, je ochrana škol. Důvěra, kterou si inspekce svou poctivou prací za půldruha roku u mnohých vydobyla, by totiž mohla být v okamžiku ztracena. Stačí jeden lump, který se nějak zmocní výsledků jednotlivých škol (třeba jen z jednoho kraje nebo většího města) a sestaví z nich jakýsi, byť možná obludný, ale pro média velice přitažlivý žebříček.

Hluboce proto nesouhlasím s ministrem Fialou, že pokud o ostrém testování není ještě rozhodnuto, takováto právní úprava není potřebná. Realita je taková, že testování už de facto probíhá, a to podruhé. Navíc se počítá s tím, že i po jeho případném odpískání v režii státu by si ho stejně nadále ponechala ČŠI, které bude sloužit jako významný nástroj pro monitoring našich škol. To znamená, že se už sbírají a nadále i budou sbírat v podstatě citlivá data o jednotlivých právnických osobách, jimiž školy jsou. Udivuje mě, jak se v této zemi někdy jednotlivci nebo firmy či instituce soudí o úniky relativně nezajímavých dat, ale v tomto případě žádná zákonem nastavená ochrana neexistuje.

A jsou i jiné důvody, proč by mělo být testování v zákoně zakotveno. Například vůbec není fér, že školy se mu musejí věnovat zadarmo. Ano, jde jen o jeden z dalších administrativních a logistických nároků, který na ně stát klade. Tato vláda ale přece tvrdila, že tomu učiní přítrž. Nestalo se tak.

LUKÁŠ DOUBRAVA

< zpět do čísla
banners/lesany_konkurz_390x60.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
1543878000_mikroskop.gif
ucebnice
1590530400_polartraver.gif
anketa
Změní krizová online výuka školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
32%
44%
23%
meziploty_2020_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz