archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

Gymnázia prosazují online administraci přijímaček

Letošní výroční konference Asociace ředitelů gymnázií ČR (AŘG), která se nedávno konala v Přerově, zacílila k opravdu vážným tématům. Kariérní systém, příprava budoucích učitelů, změny ve státní maturitě, osud víceletých gymnázií anebo reforma financování… Asi nejvýraznějším bodem však byl návrh na totální změnu organizace přijímacího řízení na střední školy. Z „papíru“ by se mělo podle ředitelů gymnázií co nejdřív přejít na elektronickou administraci.

Dlouhé lokte kariérního systému

Co si od kariérního systému, který se s přestávkami připravuje zhruba dvacet let, ředitelé gymnázií slibují? Přesně to, co příliš nevoní školským odborům – že konečně dostanou možnost odměnit ty učitele, které pokládají za opory svého pedagogického sboru. Ředitel dnes samozřejmě může pracovat s nenárokovou složkou mzdy, ale ta je na nějakou výraznější diferenciaci v odměňování hodně nízká.

„Od nového kariérního systému očekávám, že ředitel bude moci podle jasně nastavených kritérií uvedených například ve standardu profese pedagoga rozřadit své učitele podle jednotlivých kariérních stupňů. To znamená, že při certifikaci učitelské kariéry by měli mít ředitelé hlavní slovo,“ řekl pro UN předseda AŘG Jiří Kuhn.

V současnosti nastavení kariérního systému řeší ministerský systémový projekt, který by měl být uzavřen za více než rok. „Ípéenko“ je teprve na začátku, aktuálně se na jeho půdě řeší nominace zástupců vysokých škol připravujících učitele. Nejde o nic formálního, je přece jasné, že bez pedagogických fakult by nemohl fungovat nejen projekt, ale jakýkoli sebelépe vymyšlený kariérní systém.

Budoucí kantor ideál

A o fakultách vzdělávajících učitele (FVU) bude řeč i nadále. AŘG totiž na konferenci vyjádřila podporu prohloubení spolupráce mezi gymnázii a FVU, která by měla vést ke společnému cíli, jímž je odborně, pedagogicky a lidsky kvalitní absolvent FVU.

Bohužel příprava budoucích učitelů se liší fakulta od fakulty. Ředitelé gymnázií se pozastavili nad tím, že stát nedokáže fakultám zadat úkolem profil ideálního budoucího učitele, byť ho financuje jak na fakultě, tak poté v zaměstnání.

„Myslím si, že autonomie vysokých škol zrovna v oblasti přípravy budoucích učitelů brání tolik potřebnému sjednocení výstupů z fakult,“ dodal J. Kuhn.

Slova o prohloubení spolupráce mířila zejména do oblasti přechodu mezi vysokou školou a základními či středními školami, kam absolventi FVU nastupují. Ředitelé gymnázií se shodli s představiteli FVU, že myšlenka dvouletého adaptačního období mladého učitele, která tvoří součást předběžného návrhu kariérního systému, je velmi užitečná věc. Během této přechodné doby by nad začínajícím kantorem bděl nejen uvádějící učitel z dané školy, ale také učitelé z FVU, aby viděli na vlastní oči výsledek své práce. Podle J. Kuhna by se právě implementace této změny skokově projevila v kvalitě přípravy budoucích učitelů.

Když maturita, tak s povinnou matematikou

„AŘG podporuje takové úpravy maturitních zkoušek, které budou garantovat dostatečně vysoké nároky na maturanty a budou využitelné vysokými školami pro potřeby přijímacího řízení.“ Tak přesně tato věta zazněla v usnesení přerovské konference. Jak konkrétně by měly zmíněné úpravy státních maturit vypadat?

„Dnes jsou ve hře o budoucí podobu maturit dvě důležité věci. Zaprvé, jak má být nastavena základní úroveň obtížnosti, což je téma, které souvisí s katalogy maturitních požadavků. Když jsme před dvěma týdny připomínkovali jejich nejnovější verzi, napříč asociacemi jsme se shodli, že laťka nároků na maturanta je položena tak nízko, že je taková maturita z pohledu využití pro potřeby přijímacího řízení na vysoké školy prakticky k ničemu.

A zadruhé je ve hře předmětové složení zkoušky. Chceme, aby se v nové maturitě objevily tři povinné předměty – čeština, cizí jazyk a matematika. Snad s výjimkou těch oborů, kde matematika má výrazně menší hodinovou dotaci, nebo dokonce žádnou. Jsme přesvědčeni, že střední odborné školy, které již dnes dodávají do prvních ročníků vysokých škol dvojnásobný počet studentů než gymnázia, nemají nárok bránit se povinné matematice na úrovni maturitních katalogů,“ zdůraznil J. Kuhn.

Podle něj AŘG chce, aby budoucí maturanti prošli jednou, a to pro všechny stejnou úrovní zkoušky, za kterou dostanou známku na vysvědčení, a současně aby bylo umožněno těm z nich, kteří plánují vysokoškolské studium, aby v dané zkoušce pokračovali dál a ukázali, co umí. Výsledek z této nadstavby by pak sloužil jako důležitý prvek v mozaice přijímacího řízení vysokých škol.

Víceletá opět na pořadu dne

V posledních letech snad nebyla konference AŘG, na níž by se neprobíral další osud víceletých gymnázií.

Před časem ministerstvo školství ve svém dlouhodobém záměru nasměrovalo kraje, aby snížily podíl víceletých gymnázií v daném populačním ročníku na 5 až 10 procent. A někteří zástupci krajů na konferenci potvrdili, že ministerský záměr naplní a že budou naopak rozvíjet odborné a technické vzdělávání.

„S rozmezím 5 až 10 procent v podstatě nemáme problém, až na Prahu, Brno a Ostravu, kde by mělo být procento výrazně vyšší, a není ho možné započítávat do celorepublikového průměru. To ostatně potvrzují i nejlepší testové výsledky, kterých dosáhli žáci pražských základních škol, z nichž do víceletých gymnázií odchází kolem 25 procent populačního ročníku,“ uvedl J. Kuhn.

V debatě navíc ředitelé otevřeli otázku, jak vlastně kraje naplní procento všeobecného vzdělávání striktně stanovené Dlouhodobým záměrem vzdělávání ČR, když sníží podíl víceletých programů. Kraje ani dnes nedosahují na doporučených minimálně 25 procent všeobecného vzdělání na středních školách. Aby kvótu naplnily, nejenže by musely zachovat stávající počet tříd ve víceletých programech, ale musely by dokonce posílit třídy čtyřletého gymnázia. Udělají to?

Přijímačky z gruntu jinak

„To je tak dobrý návrh, že určitě neprojde,“ zaznělo v kuloárech na konferenci, když se projednával návrh AŘG na změnu dosavadního „papírového“ pojetí přijímacího řízení na střední školy. Podle AŘG je cestou, jak odstranit téměř všechny neduhy stávajících přijímaček, právě elektronizace jejich administrace.

Aby měl ředitel školy v rukách podobu přijímacího řízení a nastavení kritérií přijímacích zkoušek, jak to dnes definuje školský zákon, na tom nic ředitelé gymnázií měnit nechtějí. Trnem v oku je nesmírně zdlouhavé papírování.

„K určitému datu nastavíme jednoznačné pořadí uchazečů podle vlastních kritérií. Problém je v tom, že stejní uchazeči se hlásí i na jiné školy, což komplikuje a protahuje celou administraci přijímacího řízení. Myslíme si, že základní školy by do elektronického systému přetáhly data všech uchazečů potřebná pro účely přijímaček. Ta data, která jsou dnes součástí klasické přihlášky. Součástí této v principu elektronické přihlášky by byly údaje o prospěchu a žákovy preference škol, na které se hlásí. Uchazeč by takříkajíc online získal podmínky přijímacího řízení na vybraných středních školách a připravil by se na ně. V hodinu H by se propojily obě databáze, uchazečů i škol, a data by se srovnala podle preferencí žáka a výsledku přijímacího řízení na školách. Výsledek by byl k dispozici okamžitě,“ popsal návrh J. Kuhn.

Návrh AŘG počítá s tím, že se výrazně zkrátí veškeré lhůty, zkrátka že se nebude začínat s přijímacím řízením na začátku února a končit v půlce července s tím, že stejně ještě na začátku září není jisté, kolik žáků do tříd skutečně nastoupí.

Díky zkrácení lhůt by navíc základní školy mohly do systému zadávat i výsledky druhého pololetí, což by pomohlo odstranit problém s poklesem motivace k učení v druhém pololetí devátého ročníku.

„Od případného zavedení elektronické administrace si rovněž slibujeme to, že se odstraní problémy s otevíráním oborů, na které se přihlásí příliš nízký počet žáků. Systém může technicky zamezit v daném kole rozmístění žáků do oborů, pokud by byl počet reálných zájemců nižší než potřebný minimální počet žáků. Kraje tímto opatřením dostanou prostor k tomu, aby řekly, jaký minimální počet žáků považují ještě za ekonomicky udržitelný a zároveň potřebný,“ uvedl J. Kuhn.

Ředitelé na konferenci neřešili softwarovou podobu systému. „Podle nás by si s tím programátoři celkem snadno poradili,“ dodal předseda AŘG. 

Petr Husník

 

AŘG považuje současný systém financování za nefunkční a nadále neudržitelný. Vítá proto snahu o jeho úpravu. Od nového systému očekává, že

a)
zajistí shodné podmínky pro vzdělávání v jednotlivých oborech v celé České republice,

b)
vytvoří dostatečný tlak na zřizovatele a přinese tak útlum ekonomicky neudržitelných oborů,

c)
výhledově umožní zohlednit kvalitativní ukazatele a výsledky škol,

d)
nebude znamenat snížení celkového objemu mzdových prostředků ani přímých ONIV a jeho aplikací bude vytvořen prostor pro naplnění očekávání učitelů a škol směřujícím k novému kariernímu systému.

 

Elektronické prostředí
pro administraci přijímaček na SŠ – „PAP“ – podle AŘG

Důvody ke změně

Stávající systém je administrativně i časově pro školy nesmírně náročný.

Systém neodpovídá technickým možnostem současné doby.

Nedává možnost ředitelům ani zřizovatelům neotevřít třídu, která je evidentně ekonomicky neudržitelná.

Systém je nepřehledný a znesnadňuje žákům a jejich rodičům orientaci v průběhu přijímacího řízení.

Ředitelům škol neposkytuje potřebné informace v momentě vydávání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí uchazečů o studium.

Školy nemají až do 1. září jasno, kdo nastoupí a kdo ne.

Zřizovatelům neposkytuje v potřebném okamžiku informace nezbytné k účinným zásahům do oborové nabídky tak, aby se co nejvíce sblížily zájmy uchazečů, možnosti středních škol a potřeba společnosti.

Očekávání od nového systému

Výrazně se omezí administrativní zátěž škol, zjednoduší, zkrátí a zrychlí se průběh přijímacího řízení.

Systém bude mít pozitivní dopad do oblasti financování regionálního školství.

Žádný žák nebyl přijat do oboru, kterému by hrozilo, že nenaplní na potřebnou kapacitu.

Výrazné zefektivnění – naprostá většina žáků se dostane na školy, které žáci preferovali, již v 1. kole.

Školy dostanou nejlepší žáky, kteří o studium u nich projevili zájem a nebyli přijati jinam.

Zřizovatelé budou mít možnost vhodně ovlivňovat cestu k naplňování koncepčních záměrů vzdělávání v krajích v intencích koncepce rozvoje vzdělávání v ČR.

Principy

Přijímací řízení se z papírové podoby přemění v důsledně elektronické.

Přijímací řízení bude odpovídat „burze nabídky a poptávky“ ve virtuálním prostředí PAP.

PAP bude využívat data ze školních matrik a z dalších systémů, které školy ke své administrativní práci využívají. Bude tak vytvořen seznam všech žáků základních škol, kteří se v daném roce budou účastnit přijímacího řízení, a seznam všech střední škol v ČR, které budou otevírat v daném školním roce 1. ročník studia v libovolném oboru.

Data do systému budou přenositelná na straně základních škol ze SW, který školy využívají pro vedení školních matrik, na straně středních škol z databáze UIV.

Za správnost dat odpovídá ZŠ, resp. SŠ, a žák.

Základní představa o funkčnost PAP

Žák dostane od své základní školy unikátní heslo, kterým se do PAP přihlásí. Zobrazí se mu prostředí, ve kterém si bude volit školu, na kterou se chce dostat (podle typu školy, podle oblasti, města…). Bude si moci prohlédnout parametry přijímacího řízení každé školy pro daný školní rok (počet volných míst, obory, minimální počet žáků, při kterém bude obor otevřen, kritéria přijímacího řízení, případně termíny přijímacích zkoušek…).

Ze seznamu si zvolí 1 až 3 střední školy v pořadí podle své preference (!). Po zvolení školy bude vyzván k vyplnění údajů, které ta která konkrétní střední škola požaduje jako podklad pro přijetí ke studiu, např. klasifikaci na vysvědčení v pololetí a na konci 8. třídy a v pololetí 9. třídy. Zadání těchto údajů bude omezeno termínem, po kterém tyto údaje překontroluje ZŠ. (Technicky doladit – potvrzení rodičům, že přihláška je správně vyplněná a že ji střední škola zaevidovala.)

Pokud jsou součástí přijímacího řízení přijímací zkoušky, doplní do systému jejich výsledky po jejich ukončení střední škola.

Po ukončení zadávání dat střední škola sestaví jednoznačné pořadí všech uchazečů, kteří se k ní hlásí.

V den D a hodinu H se sloučí obě databáze a děti se rozdělí podle svých preferencí a podle toho, jak dopadly v pořadí zájemců o danou školu. Technicky se zamezí v daném kole rozmístění žáků do oborů, pokud by byl počet REÁLNÝCH zájemců nižší než potřebný minimální počet žáků.

Pro 2. kolo se upraví vstupní data – ze škol vypadnou ty, které jsou již naplněné. V systému zůstanou žáci, kteří se nedostali na žádnou ze škol, které si pro 1. kolo vybrali. Žákům se zobrazí počet volných míst v dosud nabízených oborech.

Celý proces se zopakuje.

 

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz