archiv
Učitelské noviny č. 1516/2013
tisk článku

F. DOBŠÍK: JEŠTĚ JE ČAS, ABY SE VLÁDA VYHNULA OSTUDĚ

Odboráři žádají splnění vládního slibu o 4,5 miliardy korun na platy ve školství

Školy v současné době už znají své rozpočty – a o úrovni odměňování zaměstnanců by s řediteli škol měly začít jednat základní oborové organizace. Je ale jednat o čem? Není jednání za situace, kdy se sice objem finančních prostředků nesnižuje, ale ani o zvyšování nemůže být řeči, jen formalismus? Na pohled na letošní rozpočet a na výhled do příštího roku jsme se zeptali předsedy školských odborů Františka Dobšíka.

 

Co bude podle vás v letošním roce pro odbory ve školství podstatné?

Musíme pečlivě sledovat kroky ministerstva školství a naplňování bodů, které se objevily například ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Mimořádně důležité bude, jak dopadne připravovaná reforma financování regionálního školství a pochopitelně i připravovaný kariérní systém pro pedagogy. To jsou asi tři nejdůležitější projekty, se kterými by se zaměstnanci školství měli seznámit a ke kterým by se měli vyjadřovat. Aby se zase nezačaly objevovat chyby a nedostatky v době, kdy už bude pozdě o něčem diskutovat, jak se to stalo třeba při tvorbě rámcových vzdělávacích programů. A je třeba dívat se na tyto ministerské záměry i v kontextu dalších plánovaných škrtů, které ve střednědobém rozpočtovém záměru deklaruje ministerstvo financí. A tyto škrty by byly likvidační pro zaměstnance školství i pro kvalitu vzdělávání.

Zmínil jste tři záměry ministerstva školství – Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, reformu financování regionálního školství a kariérní systém pro pedagogy. Nemáte pocit, že s jejich přípravou ministerstvo školství příliš spěchá?

Víte, myslím, že zejména reforma financování regionálního školství nemůže platit od roku 2014, jak ministerstvo školství počítalo. Na reformu by měl kariérní řád potom navazovat. Pokud z těchto časových plánů ministerstvo školství necouvne (ale vypadá to, že už je na to připraveno), bude to zbytečný spěch.

Je dobře, že ministerstvo školství deklaruje, že chce naslouchat terénu – nejen nám, ale i zřizovatelům a asociacím. Otázka ale je, nakolik je ochotno měnit své záměry v souvislosti s připomínkami, které vznášíme. A pravda je, že máme pocit, jako by byla ve vzduchu jakási úřednická nervozita, abychom se vyjadřovali hlavně rychle, aby byla nezbytná změna školského zákona předložena co nejdříve. Nás ale pochopitelně hlavně zajímá kvalita tohoto výstupu – jde o funkční období ředitelů, způsob financování školství, obraz speciálního školství a poradenství, správní řád atd. atd. Nechceme, aby se tyto změny uspěchaly, ale aby byly přijaty promyšleně a v co největším souznění.

Na druhé straně – jaké to může být souznění s vládou, která není schopná naplňovat svoje vládní prohlášení, respektive se na něj odvolává, když se jí to hodí, a zapomíná na ně, když se jí nehodí. A není schopná se dohodnout ve vládní koalici na novém. Pro nás je důležité, že ve stávajícím vládním prohlášení je pořád napsáno, že pedagogové měli dostat čtyři a půl miliardy, což je slib, který tato vláda nesplnila. Ještě na to má do voleb trochu času, ještě by se mohla vyhnout ostudě a svůj slib v příštím roce naplnit.

Jaký je váš názor na letošní rozpočet a jeho rozpis?

Zhruba v polovině března jsme se setkali s řediteli škol. Bylo to v době, kdy školy dostávaly své rozpočty a ředitelé pochopitelně rozpočty svých organizací rozebírali a debatovali o nich. Že by byli nadšeni, to tedy nebyli. Na druhé straně, že by kvůli ekonomickým podmínkám navrhovali vyjít do ulic a stávkovat, to se také nedělo.

Ministerští úředníci se poplácávají po ramenou, jak se jim výborně podařilo zajistit letošní rozpočet. Jenže on tak skvělý není. Podívejte se na republikové normativy – jsou v podstatě stejné, jako byly nastaveny v loňském roce. Jen se ze mzdových prostředků přelila část peněz do ostatních neinvestičních výdajů. Z toho mají mít pracovníci školství radost? To jistě ne. Nemůžeme se tedy divit některým hlasům, které si stěžují, že vlastně zaměstnanci zaplatili vyšší ONIV z objemu svých vlastních mezd. MŠMT po loňských jarních škrtech v rozpočtu mělo zpracovat nové republikové normativy. To ale neudělalo.

Ministerstvu školství poněkud pomohla skutečnost, že počet dětí, žáků, studentů ve skupině, pro kterou je nastaven vyšší normativ, klesá, kdežto výkony rostou ve skupině s nižším normativem – tedy v segmentu mateřských a základních škol. Problém nastane tam, kde je nutné najít peníze na asistenty pedagoga nebo na vyšší normativy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Shrnuto – žádný potlesk. Stav je sice setrvalý, ale požadavky, které jsme sepsali v petici Za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání, naplňovány nejsou. Je otázka, co ministerstvo školství a vláda chtějí. Mluví sice o stabilizaci situace, ta stabilizace je ale pěkně vyhublá.

Finance na mzdy pedagogů a nepedagogů jsou letos spojeny. Odbory tuto změnu prosazovaly s ohledem na úroveň odměňování nepedagogů, ale asi to bude v řadě případů znamenat přesun části původně „pedagogických“ financí na posílení jejich odměňování.

Vyloučit se to pochopitelně nedá. S tím ale odbory nemohou nic dělat, mohu pouze apelovat na ředitele škol, aby postupovali rozumně, a na pedagogy pak, aby pamatovali na kolegiální solidaritu. S ohledem na to, že nepedagogové mají v průměru velmi zhruba poloviční plat oproti pedagogům, pak je pro ně stokoruna podstatně významnější.

Ano, připouštíme, že k těmto přesunům může ve školách dojít. Požadavek na odstranění bariéry mezi financemi na mzdy pedagogů a nepedagogů vyšly od ředitelů škol. V některých místech se stávalo, že počet žáků už nebyl dostatečný pro to, aby škola měla dost peněz na minimální nezbytný počet nepedagogů. Jenže i oni jsou důležití pro udržení chodu školy. A ředitelé se dostávali do velmi složitých problémů.

A nenaštvete učitele tím, že připustíte, že z „jejich“ peněz by se měly posilovat platy nepedagogů, a nepedagogy tím, že touto cestou dostanou v podstatě jen drobnou almužnu?

Nemyslím, že by to někoho naštvalo, i v předchozích letech, kdy bariéra mezi jejich platy nebyla, ředitelé škol tuto oblast řešili rozumně. A pokud bude někdo naštvaný, tak to nebude kvůli odborům, ale kvůli vládě, která neplní své sliby. Kdyby dala pedagogům peníze, jak se zavázala, nebylo by vlastně o čem mluvit.

Ministerstvo školství velmi striktně srovnává letošní rozpočet se situací po vázání, po snížení školského rozpočtu v loňském roce. Je to správné a logické, nebo se jim to podle vás prostě hodí?

Samozřejmě se jim to hodí. Už dvakrát jsem zmínil slib napsaný ve vládním prohlášení a znovu se k němu musím vrátit. Připomeňme si, jak to tehdy bylo. Minis-tr školství J. Dobeš tehdy počítal s tím, že bude mít na posílení platů pedagogů 4,5 miliardy korun. Nedostal je ale. Snažil se je najít tak, že doslova na kost oškrábal ve školském rozpočtu, co šlo. Nepodařilo se mu tak získat celou částku, vláda tedy „přihrála“ školství zhruba miliardu. S tím šlo tedy školství do roku 2012. To je to, čemu ministerští úředníci říkají „jenom slib“. Jenže pak přišel ten opakovaně zmiňovaný škrt, který sebral ministerstvu školství dva a půl miliardy korun, tedy i podstatnou část toho, co bývalý ministr v rozpočtu školství našel.

Nicméně – škrty byly realitou, ke konci roku školství ještě určitou částku dostalo, až budeme znát konečný stav rozpočtu, zkusíme ho s letošním porovnat. A dál se musíme snažit přesvědčit politiky, že ještě hrubší škrty, které chystá ministerstvo financí pro rok 2014, by znamenaly další ohrožení kvality našeho školství.

Možná se tehdy očekávalo a možná se to očekává i dnes, že začneme stavět barikády a že budeme křičet v ulicích. Umíme to, už jsme to dokázali. Ale počkejme si, jak se bude připravovat rozpočet 2014. Zatím současný ministr školství P. Fiala toto nebezpečí bagatelizuje. Říká, že i loni existoval střednědobý záměr s miliardovými škrty ve školství a že se mu podařilo vyjednat aktuální podmínky, tedy v podstatě zachování výše loňského rozpočtu, a na ONIV je o miliardu víc korun. Co ale, když na těchto škrtech bude ministr financí M. Kalousek a potažmo celá vláda trvat? Co když se za prioritu označí jiný rezort, například obrana, jak jsem nedávno zaslechl? Máme spočítáno, co by to znamenalo pro školství – jde o necelých pět miliard korun, o které by příští rok školství mělo přijít. Dopad takového škrtu by byl buď deset tisíc pracovníků propuštěných, nebo každému průměrně 1500 korun měsíčně pryč.

Jak se díváte na to, že prioritou současného ministra školství jsou ONIV?

Je pravda, že ONIV spadly za poslední roky na neudržitelnou úroveň. Ministerstvo školství říká, že díky letošnímu rozpočtu se školy dostaly na objem prostředků, které byly k dispozici v roce 2007. Je ale otázka, jestli je to dostatečná výše. Navíc to vlastně není pravda – z těchto peněz musí školy v současnosti navíc platit nemocenskou. Počítalo se, že to bude okolo 200 milionů korun, realita je ale zhruba 350 milionů korun. A to jsou peníze, které budou v ONIVkách chybět, o to méně se bude moci vydat na učebnice, pomůcky, další vzdělávání. Ale je přece úplně jedno, do kterého roku se vracíme, horší je vnitřní dluh, který ve školách stále zůstává. Je to ukázka tristního financování, ke kterému by se ministerstvo školství i celá vláda měly přiznat. Není přece možné tvrdohlavě škrtat, a přitom mluvit o kvalitě školství.

Zmínil jste střednědobý výhled a naplánované škrty…

Víte, i já jsem relativně optimistický, i když ne kvůli víře v ochotu ministra financí jednat. Cítíme oporu v rozhodnutí senátu, který podpořil naši petici Za vytvoření podmínek pro kvalitní vzdělávání. Až se bude jednat o rozpočtu školství na příští rok, věřím, že najdeme dostatečnou podporu jak mezi senátory, tak mezi poslanci, aby nebyl rozpočet školství plánovanými škrty poškozen. A uvědomme si, že půjde o volební rok. Pokud volby vyhraje ČSSD, jak se dneska předpokládá, očekáváme, že právě dnešní podpora senátu, kde má tato strana většinu, se odrazí i v následné vládní podpoře pro ekonomické zajištění podmínek pro zvyšování kvality vzdělávání a školství. Stabilizace situace ve školství by pak byla minimum toho, co bychom očekávali. Myslím, že současné pohublé rozpočty je potřeba trochu vykrmit.

Připravujete jednání o dalším rozpočtu?

Právě petice nám pomáhá v přípravách na jednání rozpočtu pro rok 2014. Je to skoro kouzlo nechtěného. Když jsme spolu s Iniciativou za svobodné vysoké školy formulovali cíle a požadavky této petice, očekávali jsme, že se o nich bude jednat podstatně dřív. Původně jsme dokonce chtěli, aby její výsledky podpořily naše snahy na lepší rozpočet 2013. Jenže všechno se protáhlo a nyní, půl roku poté, se podpora senátu může odrazit při přípravách jednání o rozpočtu 2014.

S jakými požadavky do těchto jednání chcete jít?

Ideální by bylo, kdyby stát doplatil inflaci, která alespoň za poslední dva roky snížila reálné platy ve školství. Jestliže říkám za poslední dva roky, pak to odpočítávám od posledních změn tarifních platů, ačkoliv víme, že se tehdy jednalo o posílení zejména nástupních platů a platů mladých pedagogů, zkušení pedagogové a nepedagogové by se museli ohlížet ještě podstatně víc do minulosti. Ta inflace představuje každý rok zhruba pět procent. Kdyby stát dorovnal alespoň jeden rok, tedy pět procent, šlo by o miliardy korun. Slušná vláda by také splnila svůj slib a konečně regionálnímu školství poskytla na platy oněch 4,5 miliardy korun, ačkoliv dluží fakticky zaměstnancům ve školství podstatně víc. Vzpomeňme na sliby šestiprocentního podílu školství na HDP. Dneska se pohybujeme těsně nad třemi procenty… Je jasné, že na toto slíbené dorovnání nejsou peníze, ale aspoň na tu cestu nastoupit. Vůbec se nedivím, že se lidé ve školách cítí podvedeni.

Ale není pravděpodobnější další vázání? Toho se nebojíte?

Jestli by chtěl ministr financí M. Kalousek sáhnout na současnou sice hubenou, ale aspoň trochu stabilizovanou úroveň odměňování, věřím, že by si to kolegové skutečně líbit nenechali.        
Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz