archiv
Učitelské noviny č. 13/2013
tisk článku

PŘED VÁZÁNÍM, PO VÁZÁNÍ: JAK POROVNÁVAT MEZIROČNÍ ROZPOČTY KRAJŮ A ŠKOL

Rozpočet školy, to je každoroční obava a každoroční nejistota. Neříkejte, že si už ředitelé zvykli na změny, se kterými se musí pokaždé vyrovnávat. Možná rezignovali… Příští nebo popříští rok slibuje ministerstvo školství školám přehledný rozpočet postavený zejména na oborových normativech, pro celou republiku stejný pro srovnatelné typy školy a obory. Letos je to ale ještě divočina.

Divočina je to kvůli problému s porovnáváním loňského a letošního rozpočtu. Pochopitelně ministerstvo školství tvrdí, že srovnávat lze pouze srovnatelné (což je logické), a to je podle něho pouze situace, která nastala poté, kdy ministerstvo financí a vláda vzaly ministerstvu školství přes 2,5 miliardy korun takzvaným vázáním (stalo se to přibližně před rokem), z toho zhruba 1,8 miliardy korun regionálnímu školství, čímž se podle nich stal rozpočet 2012 prázdným slibem. Na straně druhé školy mají tendenci porovnávat původní rozpočet 2012 (který zas tak strašný nebyl, i když ONIV byly pořád hluboko pod hranou) s rokem 2013 – a ten pak přes přísliby ministerstva školství na šťastné rozpočtové dny letošního roku nijak skvěle nevypadá.

Toto zklamání se konečně odrazilo i v dopisu, který UN otiskly v čísle 9/2013. Ředitel základní školy z Ústecka se ptá, jak dlouho budeme z učitelů dělat blbce? A dokládá to informacemi z Ústeckého kraje, který na svých stránkách informoval, že „finanční prostředky v celkovém objemu zůstaly zhruba ve stejné výši jako v loňském roce, rozdíl bude pouze ve struktuře, kdy se sníží zdroje v oblasti mzdových prostředků a zvýší se v oblasti ONIV“, s tím, že tato změna se týká pouze ZŠ a ŠD. „Tato zpráva jinak vyloženo říká, že nové učebnice zaplatí zaměstnanci školy ze svých osobních příplatků a odměn,“ dovádí informaci do důsledků ve svém dopisu ředitel jirkovské školy Miloš Rousek.

Krajský úřad na dotaz UN, zda v rámci rozpisu rozpočtu naplnilo MŠMT sliby o tom, že bude z hlediska mezd zhruba o 250 korun měsíčně na pracovníka vyšší (Není to 250 korun na hlavu, odmítá poněkud hyperkorektně tuto interpretaci V. Finke z oddělení koncepce vzdělávací soustavy, jde o 600 milionů korun v objemu prostředků na platy.) a hlavně že přibude víc než 120 % na ONIV, uvedl, že „vzhledem k tomu, že evidujeme proti loňskému školnímu roku velký úbytek žáků především na středním školství a rozpočet na mzdy je cca stejný, jedná se opravdu o navýšení“. A potvrdil, že na ONIV skutečně dostali o 120 % více finančních prostředků než v loňském roce. A připomíná, že školy prý někdy zvýší počet pracovníků a nemají k tomu důvod. Potom se samozřejmě finanční prostředky na mzdy sníží bez ohledu na potřeby ONIV.

V zásadách pro rozpis neinvestičních výdajů školám Ústeckého kraje na rok 2013 je ovšem mj. napsáno, že základem konstrukce RN pro rok 2013 jsou RN stanovené ministerstvem na rok 2012 a že jejich vnitřní struktura je ovlivněna snížením rozpočtových zdrojů v oblasti mzdových prostředků vč. odvodů a podstatným zvýšením rozpočtových zdrojů v oblasti ONIV. (Přesné znění v rámečku.) Chápu, že tato formulace zklamala očekávání ředitele školy, které vyvolaly informace z MŠMT. Krajský úřad ale odmítl, že by se jednalo o nějaký rozpor. Možná opravdu bude zakopaný pes v tom, s čím kdo co srovnává, jak upozorňuje ministerstvo školství – tedy v pojetí „meziročním“ (2012–2013), nebo v pojetí „co fakt školství nakonec dostalo“ (po vázání 2012–2013).

Několikrát jsem hovořil o názoru MŠMT. Stojí zato tedy zmínit přímou reakci jeho zástupce na dopis nespokojeného ředitele školy. V. Finke zdůrazňuje známý vztah mezi výkony (tedy počtem žáků) a objemem financí pro školu. Brání se průměrnému přepočtu letošního zvýšeného objemu peněz na pracovníka z obavy, že by tím vznikal mylný dojem, že každá škola „na hlavu“ příslušný počet korun dostane nebo že každému pracovníkovi o tuto částku letos plat skutečně vzroste. Původně mělo být oněch 600 milionů korun rozděleno pouze mezi pedagogy, protože ale byla hradba mezi penězi pro pedagogy a nepedagogy poslaneckou sněmovnou na základě požadavků ze škol zbořena, mohou být tyto prostředky rozděleny mezi všechny pracovníky regionálního školství.

Jindřich Fryč, náměstek ministra školství, zdůrazňuje, že letošní zvýšení objemu prostředků ONIV a na platy nelze podle nastavených pravidel splétat dohromady a při porovnávání s loňským rokem je vždy nutno vycházet z loňské skutečnosti, tj. s loňským konečným rozpočtem po všech úpravách. Navíc upozorňuje na rozdíl v prioritách ministerstva v jednotlivých rozpočtových letech. Ministerstvo školství si pro letošní rok vytyčilo jako priority zlepšení situace v ONIV a zvýšení platů pedagogů v rámci možností daných státním rozpočtem. V platech doporučovalo ředitelům, aby z drobného navýšení zlepšili platy zejména zkušeným učitelům, na které se v předchozích letech pozapomínalo.

Ptám se ještě na možnost ministerstva školství ovlivnit nastavení letošních krajských normativů. V. Finke připomíná, že MŠMT může postupovat pouze podle platné legislativy a možnost ovlivnit například horní hranici krajského normativu nemá. J. Fryč upozorňuje, že nastavení krajských proporcí mezi normativy pro jednotlivé typy škol i jejich meziroční vývoj může ministerstvo pouze sledovat a evidovat, má prostor pouze v metodickém vedení a komunikaci s krajskými úřady.

„Základ řady problémů zejména ve výkladu rozdílů meziročního financování regionálního školství tkví v tom, že se porovnává neporovnatelné, tedy počáteční rozpočty obou let, místo toho, abychom porovnali realitu 2012 (po vázání) a realitu 2013, tedy letošní rozpočet,“ opakuje ministerské stanovisko J. Fryč. A odhaduje, že v tomto rozdílném pojetí může být i základ problému rozpočtu školy z Ústecka.    

 

Z materiálu Zásady pro rozpis neinvestičních výdajů školám… Ústeckého kraje na rok 2013

Základem konstrukce RN pro rok 2013 jsou RN stanovené ministerstvem na rok 2012, které v celkové výši NIV zůstanou stejné, odlišné je však jejich vnitřní struktura, která je ovlivněna:

• snížením rozpočtových zdrojů v oblasti mzdových prostředků vč. odvodů,

• a naopak podstatným zvýšením rozpočtových zdrojů v oblasti ONIV.

Z materiálu MŠMT Principy normativního rozpisu rozpočtu přímých výdajů RgŠ územních samosprávných celků na rok 2013

Ve srovnání se schváleným rozpočtem výdajového bloku RgŠ celkem v roce 2012 je navržený rozpočet běžných výdajů pro rok 2013 nižší o cca 274,8 mil. Kč (tj. o cca 0,32 %), z toho v oblasti mezd a odvodů o cca 1,096 mld. Kč (tj. o cca 1,38 %) a v oblasti ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) je naopak vyšší o cca 821,2 mil. Kč (tj. o cca 13,24 %).

V březnu roku 2012 vláda svým usnesením č. 178 ze dne 21. března 2012 přijala regulační opatření ke schválenému rozpočtu na rok 2012. Pro regionální školství znamenala tato regulační opatření vázání výdajů ve schváleném rozpočtu na rok 2012 ve výši 1,785 mld. Kč, což je 2,15 % z objemu mzdových prostředků vč. odvodů určených pro odměňování zaměstnanců škol a školských zařízení všech zřizovatelů.

Ve srovnání s touto srovnatelnou základnou, tj. s reálnou skutečností roku 2012, je rozpočet běžných výdajů pro rok 2013 vyšší o cca 1,5 mld. Kč (tj. o cca 1,8 %), z toho v oblasti mezd a odvodů o cca 593 mil. Kč (tj. o cca 0,76 %) a v oblasti ONIV (včetně zvýšení dotací pro církevní školství) dokonce o cca 917 mil. Kč (tj. o cca 15 %).

 

Kraje mluví o lehkém navýšení

UN se zeptaly i představitelů ostatních krajských úřadů, zda se odrazila skutečnost, že letošní rozpočet podle MŠMT vzrostl v objemu mezd o 600 milio­nů korun a v ONIVech skoro o 125 %, v objemu financí, které rozpisem z MŠMT pro letošní rok dostali. Ve většině případů kraje odpovídaly, že drobný nárůst v objemu platů zaznamenaly, ONIVy pak vzrostly výrazně – ovšem s tím, že na pomůcky a učebnice a DVPP je mohou využít až podle toho, kolik „zbude“ po výplatě nemocenské.

„Tyto skutečnosti se v rozpočtu pro Moravskoslezský kraj projevily jen částečně. Moravskoslezský kraj měl nejvyšší meziroční pokles výkonů (o 2120, tj. 98,85 r. 2012). To se v celkově přiděleném rozpočtu pochopitelně muselo projevit. Celkový absolutní objem rozpočtu prostředků na platy je nižší o 36,5 milionů Kč než loňský rozpočet po vázání finančních prostředků. Rozpočtovaný průměrný plat počítá s nárůstem o 148 Kč. V ONIV je nárůst cca o 90 milionů Kč, což je zhruba 118 % navýšení proti situaci po vázání v loňském roce,“ informovali z MS kraje.

„U rozpočtování RgŠ jsem od samého počátku vzniku krajů a mou největší prioritou byla a je jeho transparentnost, což je relativně snadné a je to jenom otázkou každoročního vysvětlování jeho pravidel. S ubývajícím množstvím peněž je však mnohem těžší úkol udržet sociální smír,“ píše Stanislav Minařík, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Zlínského kraje. Poznamenává, že v objemu mzdových prostředků víc nedostali, naopak, objem prostředků klesl o 21 milionů korun (a také připomíná snížení výkonů), v objemu ONIV ano.

Podle odboru školství Krajského úřadu Pardubického kraje mají schválený rozpočet přímých výdajů na vzdělávání z MŠMT na rok 2013, který je o 1,1 % vyšší než upravený rozpočet na rok 2012. Platy vzrostly o 0,13 %, ONIV pak asi o 113 %.

Celkový objem školských mzdových prostředků podle odboru školství Krajského úřadu Jihočeského kraje se oproti objemu na konci minulého roku (tedy po vázání) zvýšil o 33 milionů Kč, což představuje zvýšení zhruba o 0,86 % rozpočtu z konce minulého roku, avšak pokles zhruba o více jak jedno procento oproti počátku minulého roku před vázáním. „Tato změna objemu je ovlivněna nejenom změnou republikových normativů, ale také změnou ve výkonech rozhodných pro rozpis rozpočtu. Ostatní neinvestiční výdaje byly zvýšeny zhruba o 121 % z původní hodnoty 41 135 000 Kč na hodnotu 90 872 000 Kč v letošním roce,“ říká vedoucí odboru školství Hana Šímová.

Olomoucký kraj obdržel na rok 2013 v porovnání s rokem 2012 před vázáním objem finančních prostředků na školské mzdové prostředky o 1,44 % (o 52 085 000 Kč) nižší. V porovnání s rokem 2012 po vázání je přidělený objem mzdových prostředků vyšší o 0,58 % (což činí nárůst 20 512 000 Kč).

Na základě této skutečnosti došlo pro rok 2013 ve většině případů ke snížení průměrné rozpočtované měsíční výše platu pedagogických a nepedagogických zaměstnanců v jednotlivých druzích a typech škol, studijních a učebních oborech v porovnání s rokem 2012 před vázáním o 1,3 %. Škola tedy obecně při stejném počtu výkonů obdrží na rok 2013 nižší MP než v roce 2012 před vázáním.

V oblasti ONIV obdržel Olomoucký kraj finanční prostředky navýšené o 120,64 % (to je o 48 609 tis. Kč). Jednotlivým školám a školským zařízením tak mohl být normativ ONIV na jednotku výkonu navýšen zhruba o 124 %.

„Skutečně tedy došlo ke snížení částky na mzdové prostředky a odvody a navýšila se částka na ONIV,“ shrnuje své stanovisko Miroslav Gajdůšek, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Olomouckého kraje.

Jiřina Princová, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Libereckého kraje, potvrzuje, že meziroční změny mají mírný pozitivní dopad na ekonomiku školství v kraji. Za předpokladu zachování výkonů z roku 2012 (fakticky ale mateřské a základní školy mají letos více výkonů, střední školy méně) by rozpočet roku 2013 byl vyšší než v roce 2012 před vázáním, a to o 22 562 000 Kč v celkových neinvestičních výdajích, o 22 055 000 Kč ve mzdových prostředcích včetně odvodů a o 506 000 Kč v ostatních neinvestičních výdajích.

Podobně jako její kolegové připomíná, že v roce 2013 již nejsou samostatně vyčíslovány dva závazné ukazatele mzdových prostředků pedagogů a nepedagogů jako v roce předchozím, ale tyto dvě kategorie jsou součástí jednoho ukazatele. „Proto nelze meziročně porovnat tyto hodnoty odděleně, ale naopak objem pro pedagogické a nepedagogické pracovníky je při srovnání v roce 2012 sečten. Porovnáván také není pouze objem prostředků na platy, ale platy a OON (dohody a odstupné), protože MŠMT přiděluje celkový objem mzdových prostředků, který posléze podle přání kraje (resp. škol) rozdělí na platy a OON. Stejně postupuje i Krajský úřad Libereckého kraje,“ říká J. Princová.

Kraj Vysočina porovnal normativy mzdových prostředků v roce 2013 a normativy 2012 (tj. normativy před vázáním prostředků státního rozpočtu ve výši 2 % mzdových prostředků). Z toho vychází, že jsou nižší v průměru o necelé 1 % – liší se v závislosti na druhu škol a školských zařízení a poměru pedagogických a nepedagogických pracovníků. Podle Kamila Ubra, vedoucího odboru školství, jsou normativy ONIV oproti loňskému roku zvýšeny o 110 % a prostředky na náhrady za dočasnou pracovní neschopnost o 0,44 %.

Při srovnání s rozpisem roku 2012 – po vázání – je objem na mzdové prostředky pro obecní a krajské školy Plzeňského kraje vyšší o 24 167 000 Kč, tedy o 0,8 %. Teoreticky při zachování zaměstnanosti z roku 2012 (což ale není podle Jaroslavy Havlíčkové, vedoucí odboru školství Krajského úřadu Plzeňského kraje, reálný předpoklad s ohledem na vývoj počtu dětí, žáků a studentů) by mohl průměrný nárůst na jednoho pracovníka teoreticky představovat 179 Kč na měsíc. „Při posuzování reálných dopadů navýšení do kategorií pracovníků je také nutné brát v úvahu, že restrikce ze strany státního rozpočtu uplatňovaná vůči nepedagogickým pracovníkům v minulých letech může v nových podmínkách tohoto roku znamenat v mnoha případech také změnu poměru dopadu mezi pedagogické a nepedagogické pracovníky,“ říká. A doplňuje, že ONIV pro obecní a krajské školy Plzeňského kraje jsou letos vyšší o 41 874 000 Kč, tedy o 121,4 %. Z pohledu celkového objemu prostředků se navýšení na jedné straně zákonitě musí projevit snížením na straně druhé. Přesto je navýšení určitě kladným krokem z více důvodů, ale jedním významným je ten, že se z těchto prostředků také „nesmyslně“ hradí náhrady za nemocnost.

I ze Středočeského kraje jsem dostal odpověď, která variuje porovnání se situací před vázáním a po něm. Ve srovnání se schváleným rozpočtem pro rok 2012 neinvestiční prostředky vzrostly o 154 275 000 Kč (1,8 %), z toho mzdy a odvody o 63 549 000 Kč (1,8 %), ONIV pak o 90 726 000 Kč (127 %). Pokud se bere v úvahu upravený rozpočet po vázání a snížení rozpočtu (a po zpětném malém navýšení) celkové neinvestiční prostředky rostly o 327 582 000 Kč (3,8 %), z toho mzdové prostředky a odvody o 236 888 000 Kč (2,76 %), vliv na ONIV se nepromítl (nebyly kráceny).

Středočeský hejtman J. Řihák k tomu dodává: „Středočeský kraj jako jediný v ČR vykázal relativně významný nárůst výkonů v MŠ a ZŠ (2,22 %), což významně ovlivnilo celkový objem finančních prostředků přidělený Středočeskému kraji. Tedy údaje za Středočeský kraj neplatí obecně pro ostatní kraje.“

Karlovarského kraje přišla odpověď, kde se říká, že pro krajské úřady je rozhodující rozpis rozpočtu z MŠMT, který je konstruován na počty jednotlivých „výkonů“ – tj. dětí, žáků, studentů apod. Pokud tedy v některé kategorii došlo ke zvýšení výkonů, došlo ke zvýšení poskytnutých objemů prostředků. „Zvýšený objem prostředků ze strany MŠMT byl tedy z našeho pohledu utracen na zvýšené výkony, nikoliv na posílení částky na jednotku výkonu. Základním problémem je ovšem, že přidělené prostředky na jednotku výkonu zůstaly stejné a zároveň byly posíleny ONIV na úkor platů. Přesun prostředků v rozpisu rozpočtu ze strany MŠMT u položky platy a odvody do položky ONIV bylo možné vyřešit pouze tak, že došlo téměř ve všech kategoriích pedagogických pracovníků ke snížení rozpočtovaného průměrného platu.

Jsme ve fázi dohodovacích řízení, snížení rozpočtovaných platů je přijímáno negativně (ostatně jsme nic jiného ani neočekávali, pedagogická veřejnost jistě neocení zvýšení objemu prostředků na pomůcky na úkor prostředků na platy). Dohodovací řízení očekáváme velmi úporné,“ říká Jana Trantinová, pověřená zastupováním vedoucího odboru školství Krajského úřadu Karlovarského kraje.

 

Platy nastejno, ONIVy lepší

Jak se projevuje rozpočtová radost ve školách? Zeptali jsme se na to několika ředitelů.

Jan Darsa, ZŠ Velké Březno

Loni jsme měli celkově na platy bezmála 10,1 milionů korun, letos pak přišlo těsně přes 10,1 milionů… Rozdíl asi pětadvacet tisíc. Žáků máme stejný počet, žádný pokles, žádný růst. Každá koruna navíc dobrá, ale rozhodující to pro školu ani pro pracovníky není. Ale vím, že těmito penězi posílím finance pro pedagogy. To víte, jsme venkovskou školou, učitelé organizují i řadu akcí pro obec, teď třeba vítání jara. Nebo volnočasové aktivity. Nepedagogy se snažím lépe zaplatit díky tomu, že neobsazujeme plný počet tabulkových míst.

ONIV loni, to byla zoufalost. Nakoupili jsme pro prvňáčky, co je povinností školy, a tím jsme v podstatě skončili. Nemohli jsme koupit jedinou pomůcku, jedinou učebnici. A k tomu nemocenská… Pamětníci říkají, že tak špatně prostě ještě nebylo. Měli jsme na ONIV zhruba 181 000 korun, letos jsme dostali 344 000 korun, je to tedy asi o 90 % víc. Není to tolik, kolik se slibovalo, ale zaplaťpánbu za to.

Petr Došek, ZŠ Velvary

Rozpočet nebyl navýšen, ale ani snížen. Výkony lehounce vzrostly. Porovnávám rozpočet z konce loňského roku a začátku letošního. Přidat pracovníkům nemůžeme, ale aspoň nebudeme muset jejich příjem snižovat jako v předchozích letech. Jen doufám, že nikdo nepřijde zase s nějakým vázáním. Víte, ředitel školy musí být kouzelník. V každé organizaci mají rozpočet od ledna, jen ve škole se musí první čtvrtletí jen odhadovat, jak bude vypadat. Ale peníze se musí vydávat každý měsíc a čerpat průměrně…

ONIVy jsme dostali navýšené – dokonce asi o 120 %. Loni zhruba 149 000, letos zhruba 332 000 korun. Rozdíl je dobrý, ale platba nemocenské z těchto peněz je velký nešvar. Zvýšení pomůže hlavně v oblasti DVPP a v doplnění učebnic, zbývá i na výuku plavání. Na to jsme loni neměli.

Peníze by měly jít za dítětem. Vezměte si, že loni se patnáct dětí odstěhovalo a sedmnáct přistěhovalo. Z toho jeden vozíčkář s asistentem pedagoga. Ale ani koruna navíc. Nebyl by snad takový problém, aby s dítětem přišla i alikvotní část přímých normativních nákladů, to už by administrativu tolik nezkomplikovalo.

 

Jana Králová, ZŠ Židlochovice

Peněz na platy není v porovnání s koncem loňského roku méně, ale ani víc. Od září máme víc žáků oproti předchozímu školnímu roku, ale tento nárůst se už odrazil v dofinancování rozpočtu školy ke konci loňského roku. Trochu je problém s penězi na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, dřív jsme oceňovali učitele, kteří s těmito žáky pracovali, teď musíme z této dotace přidávat peníze na potřebné asistenty pedagoga, což vytváří poněkud tlak.

ONIVky máme zhruba dvojnásobné. Loni jsme „dosáhli“ historického minima za řadu posledních let. Nemohli jsme kupovat učebnice, uvažovali jsme, že vyškrtneme ze ŠVP plavání a tento kurz zrušíme. DVPP jsme čerpali z projektu Peníze do škol… Díky letošnímu navýšení můžeme doplnit fond učebnic, zaplatit potřebné DVPP a nebudeme muset plavání rušit. Velkou část ONIV pohltí i nákup učebnic pro druhý cizí jazyk, který se od nového školního roku povinně zavádí.

 

Radmil Švancar

 

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz