archiv
Učitelské noviny č. 12/2013
tisk článku

PŘED FINÁLE MEZINÁRODNÍ VĚDOMOSTNÍ OLYMPIÁDY

Dnes je zcela běžné, že když se školy pyšní svými kontakty se zahraničím, vídáme na nástěnkách fotografie z Francie, Velké Británie, Německa a mnoha dalších zemí Evropy. Učitelé zdůrazňují ověření znalosti cizího jazyka, seznámení s odlišnou kulturou, poznání reálií. Když dojde na výměnné pobyty, spadne z družby mezi školami i poslední možná slupka formálnosti. Děti se dorozumívají anglicky, německy, francouzsky. Ruština znějící na chodbách Základní školy na Nedvědově náměstí v Praze 4 byla v tomto směru netypická.

Na výměnný pobyt tentokrát nepřijeli žáci se svými učiteli, ale pětatřicet ředitelů a ředitelek základních škol z různých koutů oblasti, která se kdysi nazývala Sovětský svaz. Rusové, Ukrajinci, Kazachové, Bělorusové… Přijeli na pozvání Městské části Praha 4, která už před lety uzavřela dohodu s Domem učitelů v Jekatěrinburgu (do roku 1991 známém jako Sverdlovsk) o zapojení do mezinárodní olympiády.

„Mezinárodní vědomostní olympiáda, kterou organizuje Dům učitelů v Jekatěrinburgu v čele s ředitelem VIKTOREM SIRCOVEM se koná už podeváté a naše škola je do ní také zapojena,“ vysvětloval ředitel ZŠ na Nedvědově náměstí JOSEF BLECHA.

Olympiády se účastní žáci z mnoha zemí Evropy. Uplatňují své znalosti celkem z osmi předmětů – matematiky, fyziky, přírodovědy, chemie, zeměpisu, anglického a německého jazyka a z humanitních předmětů. Otázky připravují pedagogové z Jekatěrinburgu a rozesílají je všem školám zapojeným do soutěže.

„Ale ty, které neodpovídají našemu Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání, zejména pokud jde o příliš úzce zaměřené reálie, musí učitelé upravit s ohledem na naše podmínky. Podobně to určitě dělají i v dalších zúčastněných zemích,“ připomíná JOSEF KLIČKA, který je pověřen koordinací českých škol zapojených do olympiády.

Napřed se konají školní, pak místní kola. Z jejich vítězů posléze učitelé vyberou nejúspěšnější žáky do mezinárodní soutěže. Obor si škola zvolí podle svého uvážení. Do finále postupuje obvykle po čtyřech žácích z každé zúčastněné školy. Z osmi pražských je to dohromady kolem třiceti žáků.

„Příprava na soutěž není snadná, učitelé pracují s žáky i nad rámec běžného vyučování. Neméně náročná je i organizace soutěže,“ přiznává J. Blecha a dodává, že podpora městské části hraje velmi důležitou roli.

Především kvůli vzdálenostem se finále koná na šesti místech – kromě Prahy také v Kyjevě, Jekatěrinburgu, Sofii, Istanbulu a v Solunikách na Univerzitě Aristotela. To hlavní, závěrečné se zatím každý rok odehrálo v Praze. Letošní bude zahájeno 17. dubna, přijet by mělo na 500 soutěžících a záštitu nad tímto finále převzala místostarostka MČ Praha 4 Ivana Staňková.

„Žáci nás úspěšně reprezentují a učitelé na tom mají nemalý podíl. Proto se je snažíme podle našich možností odměnit,“ říká JOSEF KUNEŠ z odboru školství a kultury úřadu MČ Praha 4.

Začíná se uvažovat také o výměnném pobytu. Zatím by se ho mělo zúčastnit deset až patnáct dětí z Prahy a z Jekatěrinburgu. Ale všechno je ještě třeba doladit.

Ředitelé, kteří v únoru přijeli do Prahy, se chtěli v předstihu seznámit s tím, jak bude probíhat finálová etapa. Také tuto pětidenní stáž zorganizoval jekatěrinburský Dům učitelů.

„Přivezli jsme k vám ředitele ze všech regionů ruské federace,“ říká V. Sircov. „Zajímá je, jak vypadá české školství, v čem se liší a v čem podobá řídicí práce u nás a v České republice.“

Konference tohoto typu se konala poprvé a pražské školy si pro ni zvolili téma Kompetence učitele v ČR a Spolupráce mezi školami.

„Konečně, už na pořádání finále olympiády se podílejí v první řadě tři základní školy Prahy 4, každá s trochu jiným zaměřením. ZŠ Mendíků se soustředí na matematiku a přírodovědné předměty. ZŠ Sdružení, která má třídy Montessori, zastupuje alternativní školství a naše na Nedvědově náměstí je zaměřená na sport,“ vysvětluje J. Blecha.

„S nápadem uspořádat v rámci olympiády také akci pro pedagogy přišla ruská strana,“ připojuje se J. Klička. „Chystají se ještě další akce, například diskuze nad problematikou některých vzdělávacích oborů. Letos by to měla být biologie a historie. Možná vznikne nová tradice.“

První přednáška se zaměřila na to, jak organizovat podobné soutěže co nejefektivněji. Zdůraznila nutnost přenášení kompetencí mezi jednotlivé členy pedagogického sboru i na další odborníky. Vyzdvihla roli předmětových komisí, využívání moderní techniky a v neposlední řadě další vzdělávání pedagogů.

Zajímavá byla i diskuze, která se vzápětí rozběhla. Ředitele zajímalo, kolik žáků u nás může být v jedné třídě, kolik vyučovacích hodin mají děti na 1. a na 2. stupni, jak se do života školy zapojují rodiče… Zdálo se, že pracovní problémy hostů se od těch českých příliš neliší. Ne vždy má škola dostatek financí na všechny akce, které pořádá. Rodiče přestávají vidět ve škole autoritu, někteří si jí ani neváží. Starosti přidělává i záškoláctví, učitelé hledají cesty, jak je co nejúčinněji řešit.

Bylo to stejné, jako když se sejdou pedagogové na jakékoli akci. Během chvilky se začne debatovat o tom, co koho trápí, hledají se rady, zkušenosti. Jen tentokrát byla debata česko-ruská.

Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz