archiv
Učitelské noviny č. 12/2013
tisk článku

Vysočina plánuje masivní optimalizaci středních škol

Před dvěma roky optimalizační návrh Kraje Vysočina neprošel. Vyjednávání o tom, která střední škola zanikne a která naopak přežije, zablokovaly především starostové dotčených měst. Po loňských podzimních volbách se ale krajští politikové cítí mnohem jistější v kramflecích, a tak odložená optimalizace znovu ožila. Podle návrhu, který již schválila krajská rada, může zaniknout až třináct veřejných škol, tedy zhruba 20 procent.

Krvavé statistiky

Jsou to opravdu drsná čísla. Za minulé tři roky ubylo středním školám na Vysočině až 2800 žáků. V posledním roce to byla zhruba tisícovka žáků, což odpovídá více než 40 třídám, tedy dvěma až třem celým školám. Jedinou smysluplnou odpovědí na takový stav je samozřejmě řízená optimalizace. Podle slov hejtmana Jiřího Běhounka je to pořád lepší než živelné zavírání škol.

Druhé kolo

Vysočina má, podobně jako některé jiné kraje, v redukci sítě svých škol zpoždění. K první masové vlně rušení škol došlo krátce po zavedení krajského uspořádání. V letech 2003 až 2004 se do hledáčku kraje dostalo zhruba 26 škol, z nichž ve finále zbyla necelá polovina. Druhá fáze začala v roce 2011, kdy proběhla veřejná debata o síti škol, která však skončila mírným fiaskem. Jablkem sváru se stal návrh na redukci počtu víceletých gymnázií, který striktně odmítli především starostové dotčených měst. Byla to svým způsobem paradoxní situace. Obce místo toho, aby ve jménu hesla bližší košile než kabát chránily naplněnost tříd základních škol, které zřizují, se staraly o osud konkurenčních škol jiného zřizovatele. Kraj jejich veto, zvláště když se pomalu, ale jistě blížily krajské volby a na veřejnosti propukaly vášně, respektoval a optimalizační návrh uložil do šuplíku, aby se jím zabývala až nová politická garnitura.

Páteřní síť

Podle vedoucího odboru školství Kraje Vysočina Miroslava Pecha se nový návrh, který už schválila rada, bude dotvářet tak, aby o něm mohlo zastupitelstvo hlasovat nejpozději v červnu, to znamená, že první změny by se mohly projevit už od ledna příštího roku. Víceletým gymnáziím se však obloukem vyhne, což ale prý neznamená, že se na ně někdy v budoucnu, tedy až se usadí dnes navrhované změny, „nedostane“.

Šance na schválení návrhu jsou tentokrát vysoké, zejména proto, že kraj již nebude při projednávání svého záměru brát takový zřetel na názory starostů.

Kolik škol vlastně zmizí ze vzdělávací mapy kraje? M. Pech zatím nechce hovořit o konkrétním číslu.

„Ještě pořád jde o koncept, který bude nakonec schvalovat zastupitelstvo,“ řekl pro UN. Z materiálu, který prošel radou se nicméně dá odhadnout, že zaniknout by mohlo až třináct krajských škol.

Filozofie návrhu stojí na dvou pilířích. Prvním je vytvoření sítě tzv. páteřních škol podobné té, která se rodí v Ústeckém kraji.

„Jde o dobudování sítě oborových center odborného vzdělávání – technických, stavebních, zemědělských, obchodu a služeb, uměleckořemeslných a uměleckoprůmyslových – se sídlem zpravidla v bývalých okresních městech. Především do nich by pak měla směřovat systémová podpora zřizovatele, tedy například vybavení, odborné vzdělávání učitelů, včetně dotací z EU,“ uvedl M. Pech.

Takto by například mohlo dojít k rozšíření centra technického vzdělávání Třebíč sloučením Střední průmyslové školy Třebíč a Střední školy řemesel Třebíč. Tímto krokem by byly vyřešeny volné prostory, ušetřily by se náklady na opravu jedné z budov ve výši desítek milionů korun, úspora v energiích by prý mohla dosáhnout zhruba 800 tisíc korun ročně plus další výlohy.

Druhý pilíř počítá s vyřešením problémů menších škol, které se zejména v důsledku poklesu počtu žáků dostaly do ekonomických problémů. Jde například o Obchodní akademii v Pelhřimově, která se zřejmě sloučí se sousedním gymnáziem, anebo o Gymnázium Pacov.

Případ s otazníkem

Zatímco drtivá většina v materiálu zmíněných návrhů optimalizace má jasné zdůvodnění, mnohdy podpořené vyčíslením úspor, v případě sloučení Hotelové školy Třebíč a Obchodní akademie Třebíč tomu tak není. Zejména Obchodní akademie hledá logiku ve vytvoření centra vzdělávání pro obchod a služby, protože obě školy jsou ekonomicky soběstačné, nekonkurují si a nemají ani problém s volnými kapacitami.

M. Pech sice přiznává, že se z návrhu dá usoudit, že jde v podstatě jen o ušetření jednoho ředitelského platu. Nicméně dodává, že další úspory se určitě najdou díky společnému využívání laboratoří nebo tělocvičny.

„Zatím nenastala situace, že by v komplexu budov bylo možné nějaké sestěhování, s úbytkem dětí k tomu ale v budoucnu může dojít. Navíc kromě platu ředitele může dojít k redukci počtu některých nepedagogických pracovníků, k větší efektivitě využívání úvazků učitelů a naplňování tříd. K přesnému vyčíslení dojdeme až po nějaké době po sloučení obou škol,“ dodal vedoucí odboru.

V Kraji Vysočina v tomto školním roce otevřelo své brány 75 středních škol, dvanáct z nich má soukromého zřizovatele.
Petr Husník

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz