archiv
Učitelské noviny č. 11/2013
tisk článku

NEJASNOST DOPLŇKOVÉ ČÁSTKY

SMO: Oborové normativy by měly pokrýt základní plat pedagoga

S předsedkyní školské komise Svazu měst a obcí Marcelou Štikovou jsme hovořili o reformě financování regionálního školství, kterou zřizovatelům škol předložilo k diskuzi ministerstvo školství.

Ve svém hodnocení hovoříte o návrhu reformy financování regionálního školství jako o systémově vhodném. Co to znamená?

Doposud jsme byli se systémem rozpisu finančních prostředků školám a školským zařízením nespokojeni. Potřebuje změnu. O návrhu je proto nutné jednat. Je pravda, že zpočátku jsme si nebyli jisti, zda o tomto návrhu diskutovat máme, dokonce i ze strany MŠMT byla otázka takto položena. Jak posoudit návrh, když například zcela schází představa financování školských služeb a nepedagogů? Nakonec jsme se pro diskuzi rozhodli právě proto, že změna je skutečně nutná a nic lepšího zatím na stole není. Uvěřili jsme příslibu, že školy začnou být konečně financovány podle rámcových vzdělávacích programů.

 

Právě skutečnost, že normativní dotace nekryje náklady předpokládané rámcovými vzdělávacími programy, byla kritizována už řadu let.

Na počátku tisíciletí jsme byli chlácholeni, že se k tomuto cíli míří, podlehli jsme tehdy slibům, že po schválení školského zákona se MŠMT a vláda k ekonomickým paragrafům vrátí. Nestalo se to. Až teď, po deseti letech se k této otázce vracíme, uvidíme, jak to dopadne.

 

V návrhu financování RgŠ vám scházejí základní principy a parametry. Které?

Nikde není vysvětleno, jak MŠMT stanovilo propočet jednotlivých oborových normativů. Není spočítána ani reálná cena rámcového vzdělávacího programu – bez toho ale přece není možné stanovovat oborové normativy, které by měly tyto náklady pokrýt. Není ani naplněna myšlenka rovného financování žáka příslušného ročníku po celé republice – jiný normativ je navrhován pro málotřídky, jiný pro samostatný první stupeň, jiný pro první stupeň plně organizované školy… Problém je, že v některých případech oborový normativ nepokrývá nezbytné náklady a školy by se ocitly v „červených číslech“.

 

Co se vašeho příkladu týká – takto rozdílné školy ale přece skutečně mají jiné finanční nároky na svoji existenci a fungování…

Pak ale ať MŠMT nedeklaruje rovný přístup ke všem žákům v celé republice.

 

Tyto nerovnosti by měly být v návrhu srovnávány doplňkovou částkou…

Ani ta není dostatečně vysvětlena. Navíc v propočtech s ní MŠMT kalkuluje a díky tomu to vypadá, že skoro všechny školy by měly s rozpočty vyjít. Jenže na doplňkovou částku zdaleka nedosáhnou všechny školy – a po jejím odečtení zjistíte, že se rozpočty některých škol propadají pod únosnou míru. A jako velkou nespravedlnost vnímáme skutečnost, že v případě, že se zřizovatel (v našem případě obec) rozhodne školu dofinancovat, doplňková částka se snižuje.

Oborový normativ by neměl být ale ovlivňován organizací školy a měl by poskytnout škole dostatek finančních prostředků na naplnění rámcového vzdělávacího programu a tím i alespoň na základní plat pedagogů. Z doplňkové částky by se měly hradit náklady na specifika školy, ale ne na základní plat pedagogů. Je dobře, že MŠMT souhlasí s tím, že o doplňkové částce je nutné ještě diskutovat.

 

Pokud by ale oborový normativ ve všech případech pokrýval „alespoň základní plat pedagogů“, jak říkáte, pak se z této konstrukce ztratí i ministerstvem školství deklarovaný tlak na optimalizaci sítě středních i základních škol. Nechtěli byste toho na ministerstvu moc?

Vycházíme pouze z toho, co bylo slibováno. Jestli chce MŠMT šetřit a optimalizovat, mohlo zůstat u ideální školy návrhu exministra J. Dobeše. My jsme si ale mysleli, že jsme přece jen trochu dál. Podle nás není dobře to „nic“, co máme, rozdělovat nějakou novou metodou. Jsme přesvědčeni, že vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů (už nově revidovaných) prostě přináší nezbytné náklady a stát by měl tyto náklady respektovat a zaplatit – nebo by měl říci, že na to nemá, a pak ale musí změnit svoji „objednávku“, tedy obsah těchto programů.

Konečně, i k optimalizaci by docházelo. Třeba právě u malých neobsazených škol, kde prostě zřizovatel nebude mít peníze na jejich dofinancování. Nedá se nic dělat, v takovém případě by škola musela skončit. Ale to by nebylo kvůli nedostatečně nastavenému systému, jak je to zatím v návrhu financování regionálního školství.

 

Kritizujete i nastavení pravidel pro financování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Co je špatně?

Zejména to, že nejsou jasná pravidla. Přetrvává například nesmyslný stav, že informaci o tom, zda si bude moci škola dovolit asistenta pedagoga u integrovaného žáka, dostane ředitel až v polovině školního roku. Stále jsou rozdílné ekonomické podmínky pro žáka integrovaného a pro žáka, pro kterého je lepší zařazení ve škole, která se na práci s žáky s jeho postižením specializuje. Podle našeho názoru by oborový normativ pro žáky se srovnatelným postižením měl být stejný bez ohledu na školu, kterou navštěvuje. Oba se vzdělávají podle stejného RVP, měli by mít tedy nárok na stejný oborový normativ.

 

Schází zcela představa segmentu financování školských služeb a nepedagogů, řekla jste v první odpovědi. Jaký je váš názor na tuto část návrhu reformy, kterou MŠMT označuje dál jako „krajský normativ“?

Máme dojem, že v době, kdy se financování platů pedagogů a nepedagogů spojuje, návrh naopak toto financování fakticky zase odděluje. Že prostě MŠMT dává od těchto pracovníků ruce pryč.

Kromě toho je pro nás nepředstavitelné, aby byly takto hozeny přes palubu základní umělecké školy. Zájem o ně roste – a je to společensky pozitivní jev – a jejich financování by bylo výrazně ztíženo.

V návrhu se v souvislosti s krajským financováním nepedagogů a školských služeb objevuje vágní spojení „určitá volnost“. Co si pod tím máme představit? Jak máme vědět, že i v případě, že propočet oborových normativů na školu skončí v pozitivních „černých číslech“, nevznikne problém v oné „určité volnosti“, tedy v částce, o které vůbec nic nevíme? Budou se rušit družiny? Školní jídelny? Podle nás by mělo MŠMT vnímat školu jako nedělitelný celek a jako takový ho také financovat. I dnes o financování obecních škol rozhoduje kraj, ačkoliv za ně nemá zodpovědnost. To by se v této části rozpočtu po reformě zopakovalo. Spíš by měli tyto peníze dostávat striktně zřizovatelé.

 

Na začátku rozhovoru jste zmínila školský zákon, který nutné ekonomické změny neřešil. Návrh jeho novely to činí a zase máte výhrady…

Nepovažujeme za seriózní, že na jedné straně probíhá diskuze o podobě reformy financování RgŠ, ale zatím MŠMT bez konzultací sestavuje znění paragrafů školského zákona, který výsledek této diskuze předjímá. Prý není dost času, prý by se to jinak nestihlo. Podle nás by ale bylo lepší i za cenu posunutí rozjezdu reformy financování RgŠ o rok formulovat paragrafy až v době, kdy se dohodneme na její podobě.

Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz