archiv
Učitelské noviny č. 09/2013
tisk článku

Comenia Script se opravdu osvědčilo? R. Petružálková, UN č. 3/2013

V úvodu článku je citát – Ludwig Klages řekl: Psací pohyb je výkonem lidského těla a v širším smyslu je jevem přírodním. Přírodní jevy jsou však jedinečné a neopakovatelné. Dále autorka článku navazuje: „Bude toto moct říct i človíček, o kterém se rozhodlo, že se bude učit novou formu písma než typickou školní předlohu?“ Ale nevzniká snad psaní Comenia Script také psacím pohybem? Pokud si pisatelka myslí, že ne, tak jakým způsobem je tedy toto písmo napsáno?

Cituji: „Toto písmo vyvolalo velké diskuze pedagogů, psychologů, grafologů a rodičovské veřejnosti.“ Diskuze o novém písmu samozřejmě probíhaly, což je přirozené pro každou novinku. Ukázalo se však, že nejvíce a bohužel předčasně diskutovali ti „odborníci“, kteří o písmu CS vědí minimum a neznají jeho metodiku ani výsledky praxe.

Učím na základní škole a patřím do jedné z 33 škol, které ověřovaly písmo Comenia Script. Do pilotního ověřování se naše škola zařadila z několika důvodů. Z mé dlouholeté praxe vím, že žáci od čtvrté třídy začínají napodobovat tiskací písmo a také ho při psaní často používají. Proč je tedy učit něčemu, co ve svém běžném životě nebudou využívat? Proč je tedy učit k jedné hlásce čtyři tvary písmen, když se můžou naučit pouze tvary dva, protože nespojené psací písmo CS je velmi podobné tiskacím tvarům? Nehledě na tom, že v době počítačů, mobilů, tabletů a s nimi spojené klávesnice děti již od útlého věku vnímají především tiskací tvary.

Cituji: „Je k pousmání, že argumentem pro uznání tohoto písma jako alternativního ke klasické psací abecedě je důvod, že žáky psaní baví.“ Ptám se: „Proč jim nedopřát radost z úspěchu, že se jim psaní daří?“ Ano, baví je a daří se jim proto, že s ním nemají potíže, nemusí se mordovat se sklonem, s kličkami jednou vlevo, podruhé vpravo, ale přirozeně píší tak, jak se dané písmeno vizuálně naučili.

Navíc to nebyl jediný uznaný důvod.

V první a druhé třídě žáci písmo, ať klasické či nespojené, tzv. obkreslují, nepoznají se rozdíly, písmo je u všech téměř stejné, krasopisné. Od třetí třídy se začíná v písmu projevovat osobnost každého jedince a učitel brzy poznává, komu psaný projev patří. Klasické písmo od vyšších ročníků začíná být mnohdy nečitelné a to byl další důvod, proč jsme do pilotáže vstoupili. Mělo by vést k lepší čitelnosti.

Cituji: „Rychlost psaní a to, že se žák naučí dříve psát, jsou další důvody, proč se písmo zavádělo.“ Nejde o to, aby se naučili psát rychleji nebo dříve, ale o to, aby bylo písmo čitelnější a také to, že klasické písmo používá v dnešní době málokdo a ve světě se píše především nespojeným psacím písmem. Několikaleté výzkumy autorky CS, R. Lencové, to dokazují. Ale to by vám nejlépe sdělila ona sama.

Cituji: „Závěry a šetření by se měly průběžně konzultovat i s psychology a grafology.“ Již před začátkem pokusného ověřování byl sestaven „pracovní výbor“ z odborníků z řad pedagogů, dětských psychologů, písmařů a typografů a koneckonců přítomných grafologů, kteří byli s písmem CS a jeho metodikou důkladně obeznámeni. S těmito odborníky se samozřejmě konzultovalo i průběžně.

Cituji: „Argument, že ulehčí psaní dysgrafikům a dyslektiktům, není profesionální, protože příčiny těchto poruch učení se budou projevovat i při užívání CS.“ Částečně souhlasím, přece jenom pro dysgrafiky je písmo CS snadnější a lépe se s ním při nácviku psaní poperou, zejména ti, kteří mají problémy s pravolevou orientací.

Cituji: „Druhou věcí jsou vynaložené finance za autorizaci písma. Ty se vyšplhají do milionů, což není v době, kdy je ve školství stále méně finančních prostředků, zrovna žádoucí.“ Za autorizaci písma CS MŠMT nic autorce neplatí. Nic neplatí ani školy. Autorka na písmu a materiálech k němu pracovala vždy ve svém volném čase bez nároku na honorář, a to se týkalo i náročných projektů, jako jsou písanky pro 1., 2. a 3. ročník. Některé materiály poskytuje rovněž zdarma ke stažení ne svém webu (www.comeniascript.cz). Kromě toho dělala dva roky semináře pro pedagogy, také zcela zdarma.

Cituji: „Školy, které se rozhodnou jít cestou rozšířené nabídky písma pro své budoucí žáky, budou muset vynaložit velké peníze na školení pedagogů, učebnice, sešity a počítačové programy.“ Učitel se přece sebevzdělává po celý život a zúčastňuje se různých školení. Semináře k CS budou probíhat přes NIDV a učitelé za ně zaplatí pouze minimální poplatek. Učebnice k CS nejsou a pokud vím, dnes všechny písanky a sešity pro žáky platí rodiče. Písanky k CS nejsou o mnoho dražší než písanky běžné. A počítačové programy? Kromě fontu CS existuje i program „Comenia Script APP“ pro školní interaktivní tabule. Font i program nejsou pro výuku nezbytné a povinné, jsou čímsi navíc, co může výuku písma zkvalitnit. A škola má na výběr, zda zakoupí další pomůcky, vytvořené autorkou písma CS.

Písmo CS jsem ověřovala v době pilotáže a pokračuji i ve třetí třídě, kde mám pouze hodiny psaní. Od žáků vím, že se na psaní těší a nejenom na psaní. V písankách pro 3. ročník „Putujeme za písmem“ se žáci seznamují s vývojem a historií písma. Zároveň učím jako třídní učitelka v prvním ročníku. Rodiče se mohli dobrovolně rozhodnout, který druh písma pro své dítě zvolí. Mám ve třídě polovinu žáků, kteří píšou klasickým písmem, a druhou polovinu, kteří píší CS. Praxe ukazuje, že děti s CS lépe čtou a jsou úspěšnější i při diktátech. Dalším pozitivem je to, že prvňáci vnímají klasické písmo a dokážou ho přečíst. Nemám žádný problém učit obě písma současně.

Máme demokracii a je tedy na rozhodnutí škol a myšlení učitelů, jakou cestu si zvolí. Mrzí mě, když se setkávám s lidmi i s učiteli, kteří o písmu nic nevědí, jenom o něm slyšeli a ihned ho kritizují a zavrhují. I písmo, jako lidstvo samo, se vyvíjí, má svoji historii. Jen čas ukáže přednosti či nedostatky písma CS.

Marie Míchalová, ZŠ a MŠ Zákupy

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_2_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz