archiv
Učitelské noviny č. 09/2013
tisk článku

Reforma financování regionálního školství: Kraje nadšené nejsou

Některých politiků odpovídajících v krajích za školství jsme se zeptali, jaký je jejich názor na návrh MŠMT na změnu financování regionálního školství, co je pozitivní, co negativní, z čeho mají obavy. A jak by reforma dopadla na školy v jejich kraji (v propočtech MŠMT se totiž objevila u některých škol opět „červená čísla“).

Podle Josefa Novotného (ČSSD), hejtmana Karlovarského kraje a před­­-
sedy komise pro školství Rady Asociace krajů,
je na současném stavu nejvíce kritizováno, že stejné činnosti jsou v jednotlivých krajích různě honorovány – tedy to, že jsou různé krajské normativy. „To ale vychází z platné legislativy, kterou jistě všechny kraje dodržují. Problém spočívá v tom, že kraje nemají srovnatelné podmínky v počtu škol, naplnění tříd, míry podílu dětí na stravování, zájmové činnosti atd. Nejvíce kritizovaný ukazatel – výše normativu na jeden maturitní či učební obor – je primárně ovlivněn naplněností tříd v těchto oborech,“ píše J. Novotný. Navrhované nové řešení vyvolává obavu, že nebude možno zohlednit určitá specifika a není záruka, že případné deficity zřizovatelé ve 100 % dofinancují. Tím tedy není podle něho zaručen primární cíl – zajistit dětem a žákům stejné podmínky vzdělávání.

Co se červených čísel týká, z propočtů Karlovarského kraje vyplývá, že 100 % MŠ by přišlo cca o 12,5 milionů korun. ZŠ pouze s prvním stupněm do 36 žáků (16 ZŠ) by získaly 3,2 milionů korun, u škol nad 36 žáků (8 ZŠ) by byl ale dopad negativní (–1,3 milionů Kč). První stupeň ZŠ do 84 žáků (18 ZŠ) by dostal méně celkem o 2,2 milionů Kč, nad 84 žáků (51 ZŠ) naopak více – o 12,5 milionů Kč. U druhých stupňů ZŠ by byl dopad většinou negativní – 33 zřizovatelů by přišlo celkem o 40,3 milionů korun, 9 zřizovatelů by si naopak polepšilo – o 2,4 milionů korun. Propočty u středních škol prý jsou velmi složité. Zatím vychází, že pro maturitní obory by došlo k navýšení zhruba o 3 miliony korun, pro učební obory pak o 8,2 milionů korun.

„Domníváme se, že se zvedne vlna kritiky k navrhovanému systému ‚1 x 900 000 Kč pro II. stupeň ZŠ za jednoho zřizovatele‘. Dále si myslíme, že by tzv. ministerskými normativy měla být řešena i problematika ZUŠ, pedagogicko-psychologických poraden, dětských domovů a další. Budeme od MŠMT očekávat v nejbližší době co nejvíce informací, aby naše propočty mohly být co nejpřesnější a abychom mohli s předstihem informovat i zřizovatele škol,“ píše se ve stanovisku z Karlovarského kraje.

Jiří Struček (ČSSD), náměstek hejtmana Plzeňského kraje, pro UN říká, že na základě dostupných informací zatím nelze vyhodnotit komplexní dopady předloženého návrhu reformy financování regionálního školství. Nejsou známy konkrétní parametry oborových normativů vzdělávání středních škol ani vyšších odborných škol. Pozitivní je podle něho podpora MŠ a ZŠ pouze s 1. stupněm. Dopad na celé základní školství a střední školství ale není zatím možné odhadnout. Upozorňuje, že ještě nejsou stanoveny parametry pro oblast vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Protože v přehledu MŠMT nejsou uvedeny všechny školy a oborové normativy jsou srovnávány s dnešními normativy jednotlivých krajů jen ilustračně, dopad na jednotlivé školy podle něho zatím není možné vyhodnotit.

Jana Vaňhová (ČSSD), náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje, nevidí v reformě příliš pozitivního. „Kraje jsou tlačeny od roku 2002 k samostatnému rozhodování o prioritách ve financování školství. V rámci Dlouhodobého záměru každého kraje jsou vyčleněny obory vzdělání, které po dohodě s Hospodářskou komorou, úřady práce a v neposlední řadě i s řediteli škol jsou potřeba více zafinancovat a jsou upřednostněny před obory, které nemají na trhu práce uplatnění. V nové reformě se opět ukazuje snaha MŠMT o ‚státní‘ vedení financování bez ohledu na to, že specifika krajů jsou již vypracována a současný systém financování vyhovuje. Za velmi negativní považujeme fakt, že v nové reformě jsou podporovány pouze ZŠ, kde jsou tzv. doplňkové neboli podpůrné částky navrženy k dofinancování, a naopak u SŠ (a to zejména u máločetných oborů) není vůbec možnost dofinancovat potřeby nad stanovený normativ ze státních prostředků. V aktuálním návrhu je uvedeno, že zvýšené náklady dofinancuje zřizovatel – tj. kraj,“ píše J. Vaňhová. Rozdíl mezi „Dobešovou“ a současnou reformou vidí v tom, že dřív byly upřednostňovány školy s větším počtem žáků a malé, spádové školy nebo školy s povolenou výjimkou nižšího počtu žáků byly prakticky na zrušení. Dnes podle ní reforma naopak zvýhodňuje malé ZŠ.

Do červených čísel se nyní podle propočtů dostanou vesměs ZŠ velké, ale i u SŠ jsou značné rozdíly. „Normativy však jsou teprve v jednání a budou upřesněny až po schválení základních změn ve financování. Problém je i v normativu na příplatky k různým druhům postižení. Dosud platí rozdílné příplatky k normativu v rámci stupně postižení žáka a nová reforma upřednostňuje jednotný příplatek, což nepovažujeme za spravedlivé,“ upozorňuje J. Vaňhová s tím, že reforma dosud není dopracovaná, a tudíž není ještě možno zhodnotit její dopady. Ústecký kraj však podle ní patří mezi kraje, které mají nejvyšší naplněnost žáků ve třídách díky tomu, že se od počátku vzniku krajů slučuje a optimalizuje nejen v organizacích zřizovaných krajem, ale také v organizacích zřizovaných obcemi. Proto nepředpokládá takové dopady jako v ostatních krajích.

Věra Palková (ČSSD), náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje, upozorňuje, že návrh MŠMT jednoznačně posiluje jeho pravomoci a omezuje možnosti krajů reagovat na regionální odlišnosti. „Dojde ke sjednocení úrovně financování MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Na zřizovatele přenáší veškeré důsledky rozdílu mezi NORMOVANOU a SKUTEČNOU potřebou,“ říká.

V MSK kraji by po předběžném namodelování 79 % MŠ obdrželo nižší rozpočet prostředků na platy než podle staré metodiky, ZŠ pouze s 1. stupněm by si v 70 % polepšily a ZŠ úplné by dopadly „půl napůl“.

Reforma podle V. Palkové umožňuje poměrně snadné fungování málo naplněných 2. stupňů ZŠ v malých obcích a neúměrně znevýhodňuje školy velkých zřizovatelů. V důsledku tohoto způsobu financování dojde ke snížení průměrných platů ve velkých školách velkých měst. „Financování speciálního školství výlučně normativní metodou je pro odlišný počet žáků ve třídách podle druhu a charakteru postižení nemožné a neřeší financování asistentů pedagoga. Střední školství v MSK je typické historicky vyšším podílem oborů s výučním listem. Navrhované státní normativy jsou však téměř v 80 % nižší než naše krajské. Návrh MŠMT se také nezabývá financováním víceoborových tříd, což by bylo v době nezájmu žáků o řemesla velmi důležité. I školy s velkým počtem žáků, které prošly optimalizací, se dostanou na hranici existence, polepší si naopak praktické školy jednoleté a dvouleté,“ shrnuje místohejtmanka.

Navrhovaná reforma podle V. Palkové zasáhne obrovské množství škol ve velmi citlivé oblasti – v platech zaměstnanců. V době, kdy není dostatečný objem financí k vykrytí disproporcí vzniklých z jednorázového přechodu na celostátní normativy, povede k dalšímu poklesu platů v mnohých školách, k zániku speciálních škol a ohrozí už tak vymírající učňovské obory.
Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/1600293600_tesco_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
1543878000_mikroskop.gif
dekra_125x125-s.jpg
1597960800_mascotte_125 x 125.jpg
ucebnice
1599602400_okentes.gif
anketa
Pomůže Strategie 2030+ změnit školství k lepšímu?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
40%
33%
27%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz