archiv
Učitelské noviny č. 08/2013
tisk článku

SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV: ZMĚNA FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ ANO, ALE…

Ministerstvo školství se obrátilo na školské komise Rady Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv s návrhem na reformu financování regionálního školství. Ve vstupním materiálu se říká, že „diskuze o změnách ve financování regionálního školství musí být primárně směrována na naplnění věcných potřeb systému financování a jeho přijatelnosti a dlouhodobé udržitelnosti v širokém politickém spektru. Proto musí být k této diskuzi přizváni také zástupci parlamentních politických stran prostřednictvím odborných orgánů parlamentu.“ A taky že „připravované změny ve financování jsou vedeny úsilím o stabilizaci rozpočtu“.

Pozitiva reformy

Jaký je váš názor na návrh reformy financování regionálního školství, který předkládá k diskuzi ministr školství Petr Fiala? zeptali jsme se předsedy školské komise Sdružení místních samospráv a starosty obce Tupesy Oldřicha Vávry.

„Reformu, o které jsme nedávno diskutovali na ministerstvu školství a o které se v dalších dnech bude ještě hovořit, vnímám jako dobrou a hlavně odlišnou od toho, co jsme poznali před rokem při snaze o podobnou reformu z pera exministra školství J. Dobeše. Nejde jen o obsah, ale i o způsob projednávání návrhu. Při debatě je zatím zřejmé, že platí slova ministra školství P. Fialy o tom, že chce změnu prosadit cestou dohody, že chce najít nejlepší možné řešení,“ říká O. Vávra.

Některé návrhy v reformě jsou podle něho vysloveně pozitivní – například podpora vzdělávání dětí s hendikepem, která by vždy měla jít cíleně za dítětem. Nebo stanovení doplňkové částky (z dokumentu MŠMT: Jde o konkrétní a transparentní vyjádření „míry“, resp. „úrovně“ státní podpory malých vesnických škol a pro větší obce zřizující více plně organizovaných základních škol jde naopak o prvek motivující k optimalizaci jejich počtu.). Jde o podporu mateřských škol, prvního stupně a vždy jen jednoho druhého stupně u jednoho zřizovatele. Je to podle O. Vávry zásadní prvek pro podporu regionálního školství v menších obcích. „Nejde o tak velkou částku, která by ohrozila financování škol například ve velkých městech, kde je možné dosáhnout podstatně vyšší naplněnosti tříd, naopak z hlediska rozpočtu jedné školy je to dostatečně velká částka, aby podpořila její existenci v menších obcích. Zároveň jde o opatření, které motivuje zřizovatele k optimalizaci sítě v případě, že má například nepříliš naplněné tři čtyři školy,“ vysvětluje.

Fiala? Dobeš?

Ptám se na porovnání diskuzí o reformě, kterou prosazoval exministr J. Dobeš, a o reformě současné. „Je to výrazná změna,“ chválí O. Vávra. „Není organizovaná žádná roadshow, která byla loni spíš politickou záležitostí. Tehdy možná představoval náměstek ministra školství L. Němec hotové představy o reformě ředitelům škol, se starosty obcí se ale nikdo nebavil, ani o našich návrzích a upozorněních nikdo nechtěl diskutovat. Reforma představená J. Dobešem byla v podstatě likvidační pro značnou část škol – zejména 2. stupňů – a představovala by problém i v dostupnosti základního vzdělání jako takového. Teď už zanedlouho proběhne třetí věcná diskuze a předpokládám, že na tomto jednání bude MŠMT debatovat hlavně o pozici krajů v navrhované reformě financování regionálního školství.“

Současné ministerstvo podle něho respektuje instituce, které vznikly tím, že se představitelé obcí sdružují, aby jejich hlas zněl silněji – tedy Sdružení místních samospráv a Svaz měst a obcí. „Jedná s námi a zatím to vypadá, že naše argumenty i slyší. Samozřejmě nemůžeme předjímat výsledek,“ hodnotí dosavadní spolupráci O. Vávra s tím, že MŠMT poprvé dalo k dispozici i modely dopadů reformy, každý si může udělat představu, co by reforma, případně úprava parametrických změn pro jeho školu a systém znamenala.

Předseda školské komise SMS také oceňuje jako důležité, že náměstek ministra školství J. Fryč slíbil, že není cílem ušetřené prostředky vyvést ze školství, naopak, chtějí je nechat v regionálním školství a jejich redistribucí zajistit, aby škola dostávala na každého žáka ve srovnatelném vzdělávacím programu srovnatelné finanční prostředky.

Červená čísla

Upozorňuji, že řada škol je v modelu, který MŠMT představilo, v červených číslech. To by znamenalo zhoršení ekonomické situace některých škol a možná i ohrožení jejich existence. „Patří to mezi body, o kterých chceme velmi podrobně diskutovat a u kterých budeme chtít dosáhnout změny. Jde právě například o to, aby zejména menší školy nebyly reformou negativně ovlivněny. Nemluvím o školách, kde je na 2. stupni minimální počet žáků, kde je samozřejmé, že se na jejich chodu musí nějakým podílem účastnit zřizovatel, pokud má zájem, aby škola existovala. Ovšem základní školy, které mají okolo 130 nebo 140 žáků, by měly být ufinancovatelné z normativu. Je nutné probrat skupinu ohrožených škol velmi podrobně, není jich málo, jde zhruba o 20 % škol,“ upozorňuje O. Vávra.

Další věcí, o které je podle něho nutné ještě diskutovat, je stanovování krajských normativů, kterými by se financovali nepedagogičtí pracovníci a školské služby. „Jde o témata, která budeme probírat na dalším pracovním setkání s kolegy ze školské komise Asociace krajů, Sdružení měst a obcí a ministerstva školství. Chápeme, že je reforma financování nezbytná, je výrazně jiná než předchozí pokus. V diskuzi se ale musíme dobrat ke kompromisu, který bude všeobecně přijatelný, průchozí a dlouhodobě udržitelný,“ shrnuje O. Vávra. Zdůrazňuje, že školství je oblast, která potřebuje dlouhodobou perspektivu a kde není prioritní pro jakoukoliv školu nebo obec vydělat, ale za akceptovatelných podmínek zajistit dostupnost školské služby na celém území státu.

Reforma a kraje

Reforma omezuje pravomoci krajů v nakládání s finančními prostředky. A nejde jen o oborové normativy, které bude stanovovat ministerstvo školství, přísnější pravidla mají být stanovena i pro utváření normativů krajských. „Ministerstvo školství chce zúžit mantinely pro jednotlivé kraje, chce také oddělit tvorbu normativů pro školy obecní a krajské, což je řešení, které vítáme. Je jen otázka, jak toto oddělení prosadit i v části týkající se financování nepedagogických pracovníků a školských služeb, aby kraje na úkor základních škol například neřešily problémy ve financování škol středních,“ říká O. Vávra.

„Co se týká času, který ministerstvo školství na přípravu návrhu reformy financování regionálního školství vyčlenilo, je efektivně využíván, není uměle natahován, ani není promarňován. Mluvím ale o debatě o obsahu. Otázka je, nakolik protáhne dobu přípravy legislativní proces při přípravě nezbytné novelizace školského zákona,“ uzavírá starosta Tupes a předseda školské komise Sdružení místních samospráv O. Vávra.          
Radmil Švancar

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz