archiv
Učitelské noviny č. 08/2013
tisk článku

I ZÁKLADNÍ ŠKOLA MŮŽE UČIT PODNIKÁNÍ

Když byl před třemi lety program s dlouhým názvem Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v environmentálních a ekonomických souvislostech (VUREES) uváděn do života, mohl se zdát jeho záměr možná až příliš ambiciózní. Naučit žáky základních škol základům podnikání přece vůbec nebude snadné! Už první setkání se zapojenými školami, respektive s jejich žáky, však dávalo tušit, že to učitelé dokážou. Na konci ledna projekt skončil, ale v desítkách škol žije dál.

Zkratka, která vznikla v průběhu řešení tohoto projektu podporovaného z ESF a státního rozpočtu ČR, je VČELE. Kloubí v sobě názvy dvou hlavních školních podniků, které v něm vystupují – VČELY a ELEKTRÁRNA. Projekt je určen základním školám a vzešel z dílny Asociace pedagogů základního školství ČR (APZŠ ČR). Do jeho řešení jsou zapojeni další partneři, Národní ústav pro vzdělávání, MŠ, ZŠ a ZUŠ Jesenice i Vysoká škola ekonomická v Praze.

Projekt se představuje

„Projekt podnikání je zároveň hledáním rovnováhy mezi ekonomickým pilířem udržitelného rozvoje a možností podnikat, aniž by to ničilo životní prostředí,“ zdůrazňuje vedoucí manažer projektu KAREL TOMEK. „Učí žáky dívat se na věci z více úhlů pohledu. Aby to dokázali, musí na to být připravováni dlouhodobě.“

Projekt nabízí metodické materiály pro učitele a výukové materiály pro žáky od 1. do 9. ročníku, které byly ověřeny ve třiceti základních školách. Každý ročník má své téma zohledňující věk dětí. Ten devátý se například zabývá inovacemi.

„V této části jsem se osobně angažoval, možná i proto ji považuji za vysoce aktuální. Vždyť inovace jsou všude kolem nás. Žáci se v nich musejí zorientovat, protože společnost bude natolik úspěšná, nakolik bude schopná ve světě inovací obstát.“

Jde o to, aby se žáci naučili inovovat to, co znají, nebo vymýšlet něco nového?

„Spíš by si měli uvědomit, jak k inovacím dochází. Jaké jsou jejich podněty, jakým způsobem přicházejí. Že hybateli změn mohou být skupiny lidí stejně jako jednotlivci. Měli by se naučit pracovat a diskutovat v týmu. Vrýt si do paměti, že se zajímavým, neotřelým nápadem může přijít jen odborně připravený člověk, který se v určitém podnikatelském prostředí dokáže orientovat a zároveň má dostatek odvahy ho prosadit. Pak je schopen nastartovat třeba podnikovou inovaci, na jejímž základě je firma schopna rozšířit svoji činnost, zaměstnat další lidi, aby mohla vyslat do světa nový produkt. A to všechno ještě navíc způsobem, který nepoškozuje životní prostředí.“

S lednem nic nekončí

Už na konferenci škol zapojených do soutěže Zelené podnikání, která se konala před dvěma lety v Jesenici u Prahy, bylo vidět, jak velkou mají děti fantazii i odpovědnost za realizaci svých nápadů. Školáci ve svých projektech zdaleka nezůstali jen u včel. Někde za vedení pedagogů organizovali ples, jinde zajišťovali občerstvení při sportovní akci nebo chovali myši pro blízkou zoo… Bylo by škoda, kdyby nápady, které mohou využít i jinde, zůstaly schovány jen pro uzavřenou skupinu lidí.

„To rozhodně nehrozí,“ ujišťuje K. Tomek. „Všechny výstupy budou prezentovány prostřednictvím metodického portálu NÚV (www.rvp.cz) nebo na webových stránkách APZŠ (www.apzs.cz). Učitelé tam najdou veškeré metodické, pracovní i učební listy, všechna výuková prostředí a e-learningové kurzy, metodiku pro školní podniky. Kromě toho připravujeme ještě off-line verzi, veškerá dokumentace bude na cédéčku, které se budeme snažit šířit pro všechny zájemce. Nicméně hlavním komunikačním prostředkem s učiteli bude portál NÚV, který je naším partnerem. Tam najdete nejen všechny výstupy školních podniků včetně jejich dokumentace, ale i fotografie a videozáznamy z činnosti dětí.“

Dobré nápady se šíří

Zkušenosti pilotních škol ukazují, že žáci i učitelé za tu dobu urazili pěkný kus cesty. Při zakládání školního podniku se seznámili se zajímavými lidmi, hovořili s podnikatelskými osobnostmi. Naučili se možná víc, než původně očekávali. Tým, který projekt realizoval, je teď připraven předávat zkušenosti dál. Nejen prostřednictvím internetu.

„Některé akce chystáme prostřednictvím naší asociace pedagogů,“ prozrazuje Karel Tomek. „Vznikla v ní speciální sekce určená k podpoře školních podniků. Její členové jsou připraveni pomáhat školám, které budou mít chuť školní podnik zřídit. Poskytnou jim nejen všechny potřebné materiály, ale také metodickou pomoc stejně jako podporu z některých firem, například část vybavení od Svazu včelařů.

Pozor, nechceme podporovat jakýkoli podnik, ale jen ten, který dětem poslouží jako dobrý vzor. Odpovědné, dlouhodobě udržitelné podnikání, které je šetrné k životnímu prostředí. Nemusí být výhradně ´zelené´ – ve smyslu, že půjde například o výsadba lesů. Podstatné je, aby podnikatel bral v úvahu dopady jeho aktivit na životní prostředí.“

Dnes už je PETR KOLÁTOR v důchodu, ale celý život pracoval jako matematik-analytik, později jako programátor. V rámci projektu VUREES stojí v čele sekce školních podniků.

„Některé školy už podnikají v oblastech, které jim místní podmínky nabízejí. Jen málokdy ale podnikání využívají pro vzdělávání žáků. Těm, které se o to nyní chtějí pokusit, nabízíme pomoc. Vytvoříme pro ně metodické zázemí teorie, zabezpečíme poradenskou činnost – od založení školního podniku jako doplňkové činnosti až po jeho realizaci.“

Musí se na vás škola obrátit s konkrétním záměrem, nebo jí pomůžete ten nejvhodnější najít?

„Obojí je možné. Když zavolá, domluvíme se na setkání – buď u nás, nebo do školy osobně zajedeme. Zjistíme podmínky, zmapujeme prostředí, pomůžeme zpracovat podnikatelský záměr na oblast, které by se škola chtěla věnovat. Poradíme jak vstoupit do jednání se zřizovatelem, aby tuto doplňkovou činnost potvrdil. I potom pomůžeme s realizací, a to včetně pomoci při zajištění financí.

Projekt zapojuje dvě cílové skupiny, žáky a učitele základních škol, se dvěma hlavními tématy – včelami a solárně termickým ohřevem vody. Včelařství je blízké zejména menším dětem, koho přitáhne, už u něj zůstane. Děti se při něm naučí pečovat o včely, ale také podnikat s jejich produkty. Prakticky i teoreticky.

Solárně termický ohřev teplé užitkové vody se používá nejen k uspoření plynu, ale například také ve fyzice, matematice nebo občanské výchově. Konečně i k prezentaci školy, pokud měření a výpočty žáků podají veřejnosti informaci, kolik škola ušetřila. Panely s kolektory ohřívají v rezervoáru vodu z řadu, která má od 5 do 10 stupňů Celsia, na 35 – 45 stupňů. Teprve pak se voda ohřívá plynem na potřebných 55 stupňů a rozvádí dál do systému – do školní kuchyně, do umýváren a podobně. Žáci brzy zjistí, že se tak spotřebuje daleko méně energie. S tím vším jsme schopni školám poradit.“

Zasazení do výuky

Ano, je to zase něco nového. Ale kdo nechce, nemusí brát. Pro učitele, který hledá pro vyučování netradiční postupy, se tu nabízejí zajímavé náměty. Jistěže je mnohé lze využít v mimoškolním čase, například formou zájmového kroužku. Nicméně ledacos lze včlenit do hodiny – v nejrůznějších předmětech. I když, pokud jde o včely, přírodopis se nabízí v první řadě.

„Nejefektivnější je ale podle mého názoru využití tzv. průřezové,“ doporučuje Karel Tomek. „Když učitelé dostanou materiály, měli by si říci, kde je chtějí a mohou využít. Podobně jako to udělali v Jesenici. Něco dali do prvouky, něco do přírodovědy, něco do občanky. Pro základy podnikání jako samostatný předmět dokonce vyčlenili od 6. po 9. ročník hodinu týdně. Myslím, že jejich žáci dostanou do života velice důležitý vklad. I když nebudou podnikateli, získají do podnikání alespoň vhled. I jako zaměstnanci budou možná o lecčems přemýšlet jinak, s větším porozuměním pro filozofii podniku. Tohle stále ještě dost podceňujeme.“

Interaktivní prostředí je když…

Na konferenci Nástroje pro rozvoj environmentální a ekonomické gramotnosti v základním vzdělávání, která se konala v závěru listopadu 2012, byla představena zajímavá pomůcka, která žákům nejen přiblíží svět podnikání, ale ještě je do něj vtáhne.

„Umožňuje totiž učitelům vést žáky k tomu, aby zkoumali důsledky rozhodnutí. Model interaktivního prostředí ukáže v čase, který je běžně ve výuce nedosažitelný, jak se bude určitý nápad vyvíjet. Jak bude vypadat podnikatelský záměr za rok za dva za pět let, když změní některé parametry,“ představoval Karel Tomek pomůcku, jejíž vytvoření garantoval Viktor Vojtko, proděkan Ekonomické fakulty JU v Českých Budějovicích.

„Vytvořili jsme zadání, co mají programy řešit, jak by měly fungovat. Zadali jsme příběhy, modely, parametry prostředí a programátoři všechno perfektně naprogramovali. Výsledek teď od nás mohou mít všichni učitelé zdarma. Interaktivní prostředí jsou v licenci, která umožňuje je nejen volně šířit, ale je možné do nich dokonce i zasahovat. Šikovný učitel může jednotlivé modely modifikovat, do těch jednodušších může nechat zasahovat i žáky.“

Interaktivních prostředí je dvanáct, je možné si vybrat podle věku i zaměření žáků. Například to s názvem Predátor, kořist a lidé vychází z klasického modelu vztahů v potravinovém řetězci. Jiné, Včely – sběr nektaru, je určeno menším dětem, které změnou postavení úlů nebo množství a druhů rostlin sledují obnovování zdrojů potravy. Další témata se jmenují Sluneční elektrárna, Penzijní reforma, Rodinný rozpočet a hospodaření…

„Výukové programy umožňují dětem prostřednictvím počítače vstoupit do reality. Hrají si a zároveň si vštěpují základy ekonomické a environmentální gramotnosti,“ vysvětluje VIKTOR VOJTKO. „Například v podnikatelském záměru Párky v rohlíku žáci nejdřív procházejí příběhem, v kterém jim poradkyně objasňuje, jak by mohl podnikatelský záměr vypadat, jak by o něm měli přemýšlet. Následně si mohou prakticky vyzkoušet své podnikatelské rozhodování. Simulovaně projdou určitým časem a přesvědčí se, jestli rozhodovali správně. Tohle interaktivní prostředí je určeno zhruba pro 6. – 7 ročník, ale máme i ta, s nimiž mohou pracovat žáci 4. – 5. ročníku.“

Čas, který je třeba práci věnovat, je velmi flexibilní. V interaktivním prostředí je možné se pohybovat 20 minut, ale také ve vymezených časových úsecích celý týden. Výhodou je variabilita různých situací, které mohou nastat v řešení jednotlivých zadání.

„Záleží na učiteli, co si vybere. Jeden konkrétní příklad na jednu vyučovací hodinu, nebo úkol rozvine do experimentů a nechá na nich žáky pracovat třeba i za domácí úkol. Může je dokonce nechat interaktivní prostředí dotvářet vlastním příběhem, novými postavami.“

Stačí na to běžný počítač?

„Je možné pracovat ve dvou verzích. Jednodušší vystačí bez jakékoli další instalace jen s internetovým prohlížečem. Pro složitější verzi je nutné si stáhnout speciální software. Dává ovšem zase více možností.“

Projekt jako by se změnil ve Školu hrou 21. století. V bezpečí pedagogů si hrát na dospělé, hledat, experimentovat. Vždycky je lepší vyzkoušet si zavčas nanečisto, co všechno se může při podnikání stát, než později v dospělosti narazit. Pak už mohou mít experimenty mnohem horší dopady.

Jaroslava Štefflová

< zpět do čísla
banners/univerzita_pardubice_1_390x60.png
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
feuerstein_125x125.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
31%
20%
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz