archiv
Učitelské noviny č. 08/2013
tisk článku

Výuční list jako součást maturitního studia

Novinka by měla zatraktivnit obory s praktickým výcvikem

Občas se objeví názor, že jde spíš o ránu z milosti všemožně zkoušenému učňovskému školství. Většinou je ale před časem uzákoněná možnost získat výuční list v rámci maturitního studia vnímána jako velmi užitečný nápad. Teď se experimentálně ověřuje na několika pilotních středních školách. A jinak to ani nejde – k jeho plnému startu totiž chybí prováděcí dokumenty, které se sotva začínají připravovat.

Roky příprav nekončí

Rezort školství s tím nápadem překvapil střední školy i zaměstnavatele před více než pěti roky. A nutno dodat, že docela příjemně. Po dlouhé době až nekritického protěžování všeobecného vzdělávání se přízeň ministerstva školství začala pomalu přesouvat k opačnému konci oborového spektra středních škol. Právě tehdy se v Karmelitské zrodil historicky vůbec první, a hlavně vážně míněný dokument – Akční plán podpory odborného vzdělávání. Obsahoval řadu více či méně ambiciozních nápadů, z nichž některé dodnes zůstaly jen na papíře a třeba okopírovány do nedávno schváleného pokračování akčního plánu nazvaného Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání (viz UN č. 3/2013) formálně žijí dál.

Něco se ale přece prosadit podařilo, a to byl případ i návrhu na zavedení možnosti složit závěrečnou zkoušku v průběhu studia těch oborů, jež byly dříve označovány jako čtyřleté učební s maturitou. Dnes jde o obory vzdělání s maturitou označené kódem L/0, který napovídá, že jejich součástí je vysoký podíl odborného výcviku. Podobně jako u klasických učebních oborů (kód H). Právě přítomnost odborného výcviku je to, co principiálně odlišuje strukturu studia žáka klasického maturitního oboru například Strojírenství (kód M) od studia žáka „elkového“ maturitního oboru Mechatronika.

Zákonem, a to novelou toho školského, byla tato změna kodifikována sice již v roce 2011, dosud se ale nemůže rozšířit dál za hranice vymezené zmíněným pilotním ověřováním vyhlášeným ministerstvem školství. K ideálu totiž chybí zejména existence upravených rámcových vzdělávacích programů (RVP) „elkových“ oborů, které by se speciální dualitou výstupních certifikátů ve své struktuře počítaly.

Experiment má skončit v roce 2016. Až poté tedy zřejmě dojde na širší aplikaci uzákoněné změny v reálné školní praxi. Bude to právě včas, anebo už tak trochu pozdě?

Proč?

Nejprve bychom si měli připomenout, co je vlastně smyslem experimentu. Skupina sedmi středních škol by měla vyzkoušet stupňovitý model přípravy v příslušných rámcových vzdělávacích programech tak, aby žák nebyl ošizen ani o praktickou výuku, ale ani o tu všeobecnou, která vede k maturitě. Výuční list by mohli žáci skládat na konci třetího ročníku.

Důvodů, proč taková idea vůbec spatřila světlo světa, je hned několik. Dva jsou však zřetelně nejdůležitější.

Zaprvé, výuční list navíc v kapse absolventa by měl vyjít vstříc požadavku zaměstnavatelů, již neustále volají po patřičně manuálně proškolených mladých lidech, kteří jsou v provozech firem jako doma. Kvalifikovaného jedince, jenž k tomu díky maturitě disponuje širším všeobecným rozhledem, trh práce určitě neodmítne. Kromě toho je nesporným faktem, že část skupiny „elkových“ oborů je společným dítětem škol a zaměstnavatelů, viz například už zmíněná Mechatronika.

Zadruhé je tu strašák státní maturity. Obavy z roku 2008 se jednoznačně potvrdily. Podle analýz CERMATu i zjištění České školní inspekce jsou to vedle nástaveb právě některé „elkové“ obory, které si nesou stigma studia s nejvyšší mírou rizika neúspěšnosti u maturit – možná právě proto, že jde o obory s velkým podílem praktického výcviku. A tak je tu výuční list, který by měl fungovat jako náplast, díky níž by neúspěšný maturant po čtyřech letech studia neodcházel úplně s prázdnou.

Oba důvody by měly učinit „elkové“ obory v očích uchazečů více atraktivní.

Není snad důvod mluvit o degradaci

Ozývají se však i kritické hlasy, že jde o degradaci výučního listu. Absolvent takového slepence, jakým by byl integrovaný obor L + H, prý nemůže být tak důkladně vyučen v řemesle, jako kdyby za sebou měl studium klasického učebního oboru.

Dosavadní, byť zatím ještě krátká praxe pilotních škol takové obavy nepotvrzuje. Nedávno jsme se ptali například na Středním odborném učilišti elektrotechnickém v Plzni, kde nám potvrdili, že stupňovitý RVP by měl být zárukou jak plnohodnotného vyučení, tak kvalitní přípravy k maturitě. Ve třetím ročníku je na úkor čtvrtého výrazně posílen odborný výcvik, v posledním roce studia se zase preferuje teorie, což skýtá žákům možnost lépe se připravit k maturitě, než tomu bylo doposud. Dlužno dodat, že případný neúspěch u závěrečné zkoušky neznamená konec studia, žák pokračuje dál k maturitě.

Podobně se pro UN vyjádřil i Jiří Mladý, zástupce ředitele Střední školy technické a automobilní v Chomutově, kde se experimentálně ověřuje kurikulární „spárování“ dvou dvojic oborů – Mechanik seřizovač s Obráběčem kovů a Autotronik s Automechanikem.

„Zatím získáváme souhlas rodičů, protože experiment byl vyhlášen až po přijímacím řízení, a ti naši nabídku jako užitečnou věc přijímají. Hlavně se jim líbí, že po výučním listu na konci třetího ročníku následuje čtvrtý ročník, který je plně věnován přípravě k maturitě,“ uvedl zástupce.

Podle něj je velkou výhodou „párovat“ obory, které mají v odborném výcviku hodně společného obsahu.

„Obráběč kovů i Mechanik seřizovač jsou obory zaměřené na číslicově řízené obráběcí stroje. Liší se pouze v tom, že Mechanik seřizovač směřuje více k programování těchto strojů, kdežto Obráběč kovů k jejich obsluze. V kurikulu maturitního oboru v rámci disponibilních hodin pouze doplníme některé pasáže z praktického výcviku učebního oboru. Podobně upravíme i obsah závěrečné zkoušky,“ řekl J. Mladý.

Modifikovaná porce praktického výcviku by však neměla růst na úkor všeobecných předmětů. Nově koncipovaný „klid na přípravu“ ve čtvrtém ročníku by měl být i výhodou pro žáky, kteří mají vítr z maturity.

Suma sumárum, mluvit o degradaci výučního listu, alespoň v případě těchto několika oborů, prý není vůbec namístě. Jde o plnohodnotné studium.

Otazníky

Zeptali jsme se ale i na školách nezapojených do pilotu. Jednoznačný hlas „pro“ zazněl třeba na Střední škole obchodu, služeb a podnikání v Českých Budějovicích. Její ředitel Miroslav Petrovský je zároveň členem správní rady Asociace kadeřníků a kosmetiček, která sdružuje 43 škol, jež vyučují oběma v názvu instituce vyjmenovaným oborům. Mimochodem škola, kterou M. Petrovský vede, nabízí tři „elkové“ obory, a to Obchodníka, Kosmetické služby a Fotografa.

„Naše asociace iniciovala jednání s ministerstvem školství, aby od třetího ročníku byla možnost, aspoň u kosmetiček, získat na konci třetího ročníku výuční list. Kvalita uchazečů je dnes, jaká je. Žáci, kteří k nám nastupují do prvního ročníku, jsou často mimořádně zruční, ale může se stát, že pohoří u maturity a po čtyřech letech nemají v ruce nic. To bychom rádi změnili. V dubnu budeme v jednáních pokračovat.“

Na rozdíl od většiny oborů z pilotáže u oboru Kosmetické služby dnes chybí jeho protějšek s výučním listem. Kosmetičkou se dnes prostě nelze vyučit.

„Asociace nabízí pomocnou ruku, aby učební obor – v rámci maturitního studia – byl opět vytvořen. Dnes je řada institucí, které nabízejí rekvalifikační kurzy pro dospělé s nějakým stupněm vzdělání. Ti si mohou během několika týdnů udělat kvalifikaci na kosmetičku. Přitom naše děvčata po čtyřech letech mají mnohem lepší praktické i teoretické znalosti a dovednosti, ale odcházejí v případě neúspěchu u maturity oficiálně bez kvalifikace,“ uvedl ředitel.

Odborný výcvik u Kosmetických služeb i Fotografa probíhá v jednom a půl dni za týden. Rozdíl mezi „elkovým“ oborem a učebním, jehož kurikulum se zhruba dělí na týden praxe a týden teorie, je tedy patrný.

„To by samozřejmě pro získání výučního listu nestačilo. Muselo by se to řešit větší dotací odborného výcviku na úkor všeobecně vzdělávacích předmětů,“ upozornil M. Petrovský.

Zavedení výučního listu v průběhu maturitního studia ovšem může generovat nové problémy. Například to může oslabit motivaci žáka k učení, respektive v přípravě na maturitu, poněvadž po třetím ročníku už bude mít jistotu, že i v případě selhání u zkoušky dospělosti neodejde s prázdnou.

„Může to vést až tak daleko, že podstatná část žáků po třetím ročníku studium ukončí, což samozřejmě naráží – z pohledu ekonomiky školy – na otázku efektivity vynakládání finančních prostředků na vzdělávání ve čtvrtém ročníku. Něco podobného jsme zažili u oboru Obchodník, který byl dříve koncipován jako pětiletý podobně stupňovitým způsobem,“ dodal ředitel.

Ne u každého „elkového“ oboru je ale zřejmě varianta tři plus jeden ročník vhodná. „Fotograf byl dříve koncipován také jako tříletý učební obor, dnes je čtyřletý. Potřeba výučního listu tu ale v podstatě není, není o něj na trhu práce zájem.“

Podle M. Petrovského by možná bylo úplně nejlepší, aspoň pro kosmetický obor, jít cestou vyučení a následně nástavby. Ne však pro rodiče, kteří se prý při dnech otevřených dveří nezajímají ani tak o náplň oborů či uplatnění na trhu práce jako spíš o to, jestli je na konci maturita či nikoli. Taková je bohužel realita.

Momentální situace

Příslušný zákon je schválen a běží pokusné ověřování. Co dál? Bude se čekat roky na jeho výsledek? Národní ústav pro vzdělávání dostal za úkol párovat učební a „elkové“ obory všude tam, kde je možné najít nějakou kompatibilitu. Na samotné úpravy rámcových programů však dojde zřejmě až po skončení experimentu.

V nedávno vládou schváleném dokumentu nazvaném Návrh nových opatření na podporu odborného vzdělávání se píše, že se ještě musí „dořešit problematika stupně vzdělání žáků, kteří získají výuční list v oborech vzdělání s maturitní zkouškou kategorie dosaženého vzdělání L, jejichž součástí je odborný výcvik, a nevykonají však úspěšně maturitní zkoušku“. Ostatně i to je úkolem zmíněného experimentu, jehož popis najdete v rámečku.  

Petr Husník

Pokusné ověřování dosažení výučního listu
v maturitních oborech typu L

Cílem pokusného ověřování je:

a)        
ověřit organizaci, metody, formy a průběh modelu H a L umožňujícího dosažení středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou u vybraných oborů vzdělání kategorie stupně dosaženého vzdělání L;

b)        
vyhodnotit zpracování ŠVP upravených v rámci pokusného ověřování a získat data o průběhu výuky dle ŠVP, o specifických podmínkách a postupech při naplňování obsahu výuky i výsledků vzdělávání v rámci odborných činností, odborného výcviku a odborné praxe žáků, o způsobech ověřování dílčích dovedností nezbytných k vykonání závěrečné zkoušky;

c)        
vyhodnotit průběh a výsledky závěrečných zkoušek ve 3. ročníku modelu L a H;

d)        
ve spolupráci s Národním ústavem pro vzdělávání navrhnout úpravy RVP tak, aby RVP vytvářel základní rámec pro realizaci závěrečné zkoušky ve 3. ročníku oboru L;

e)        
získat podklady pro rozhodování o tom, jak naplnit ust. § 58 odst. 5 školského zákona, a umožnit tím získání středního vzdělání s výučním listem a maturitní zkouškou.

< zpět do čísla
banners/un_390x60_rmj.jpg
reklama un

1333317600_seznamy-125x125-na-web-un-1.gif
reklama
akcent_09-19_125x125.gif
dekra_125x125-s.jpg
ucebnice
termaly_losiny_2020.jpg
anketa
Je čas pro zásadní změnu modelu maturitní zkoušky?
ANO
NE
NEVÍM
ano
ne
nevim
48%
32%
20%
chrudim_1_240x100.gif
linka_duvery_240x100.jpg
© Copyright 2010 - 2020 Učitelské noviny, ČTK / realizováno: manilot.cz